Zemřel Jiří Janda, alchymista pardubického závodiště, který žil pro koně

  17:30
Není žokeje, který zná pardubickou dostihovou dráhu a všechny její skoky lépe než žokej Josef Váňa. A nebylo člověka, který znal tak zblízka Taxis, Irskou lavici, travnatý ovál i oranice jako Jiří Janda. Dlouholetý správce závodiště, veterinář a dostihový trenér v pondělí v 70 letech zemřel.

Někdejší správce pardubické dostihové dráhy Jiří Janda zemřel. Bylo mu 70 let. | foto: Dostihový spolek

„Pro naši rodinu to nebyl jenom koňák z Pardubic, ale hlavně to byl velice dobrý kamarád mého otce, protože pocházeli ze stejné vesnice z Vojic v Podkrkonoší. On byl fanda nejen dostihových, ale zkrátka všech koní,“ vzpomíná na rodinného přítele ředitel Dostihového spolku Jaroslav Müller. . Když si pak i jeho rodina pořídila dostihového koně, bylo jasné, kdo bude jejich anglické plnokrevníky trénovat.

Pardubickou dráhu dostal vystudovaný veterinární lékař do stavu, který je srovnatelný s nejlepšími evropskými hipodromy. Odešel však především člověk, který všechny svoje pracovní kroky dělal pro koně. Pro jejich bezpečnost, která přinášela dechberoucí dostihové výkony koní a jezdců. Janda trval na tom, aby dráha byla perfektně připravená a koně na ní mohli naplno ukázat své kvality.

V roce 1992 stál u zrodu Dostihového spolku, první čtyři roky ho také vedl. A tehdy, v roce 1994, prokázal Janda velkou míru osobní odvahy. Z pole koňařů vystoupil a na závodišti provedl zásadní změny. Nechal snížit obávaný Taxisův příkop a zjemnil jeho doskokovou hranu.

„Byla to revoluce směřující k větší bezpečnosti jak koní, tak jezdců. Toto byla vstupenka do zahraničního dostihového světa. Kdyby to neudělal, tak by o Pardubicích zahraničí nevědělo a žádní cizinci by sem nepřijeli. Jirka pochopil, že bezpečnost na dráze je to nejdůležitější a pracoval s tím, aby dráha byla moderní a bezpečná,“ je přesvědčený Müller.

Bodoval i jako trenér

Janda také na pozici komentátora pardubických dostihů doporučil Petra Městku, který je přibližuje od roku 1995.

„Byl to právě pan doktor Janda, který přišel s nápadem, abych dělal ‚komentátorského sparingpartnera‘ při Velké pardubické Evě Jirsákové. Myslím, že to byl rok 1992. Tehdy jsem zdaleka nepředpokládal, že jednou budu komentovat Velkou pardubickou i já. Díky, pane doktore, za dny strávené na pardubickém závodišti,“ připojil svou vzpomínku Městka.

Za smrt koně nemůže Taxis, fatální byl kontakt s jiným zvířetem, říká šéf závodiště

Jiří Janda se však věnoval také tréninku dostihových koní. Už jako student 4. ročníku fakulty veterinárního lékařství podepsal pracovní smlouvu s napajedelským hřebčínem, kde se připravoval na dráhu trenéra dostihových koní. Jeho svěřenci Gimt a Balú zvítězili v Československém derby, respektive St. Legeru.

Svou kvalitu předvedla na dráze také klisna Kolymbia. Poté se prosazoval zejména jako trenér překážkových koní. Do Velké pardubické přichystal rodinného koně, valacha Profila, který v roce 2009 skončil desátý. Největším úspěchem na překážkách je pak 5. místo Teviota ve Velké pardubické v roce 2009.

Dráhu měl v oku, úpravy se povedly

Jiří Janda se na pardubické závodiště vrátil v roce 2012. Tehdy se na hipodrom snášela kritika stran jezdců a trenérů dostihových koní. Stěžovali si, že je dráha špatně připravená, tvrdá, což způsobovalo u koní poranění šlach a celého pohybové systému. A tehdy začal Janda úřadovat. Trávník, který je základem, začal prokypřovat, strojově propichovat, aby se závlaha lépe vsakovala, voda se dostala lépe k travním kořenům a povrch byl měkký, a tedy příznivý pro cválající koně.

„Práce je to soustavná. Třeba živé ploty. Nesmí přerůst, musí mít určité rozměry a důležité je i to, aby větvičky nebyly tvrdé, ale naopak měkké a koně tak příliš při skoku neškrábaly. Trávu sekáme dvakrát týdně a hnojíme ji šestkrát do roka. Na jeden hektar přijde zhruba šest set kilogramů hnojiva ročně. Pak je důležitá i chemická ochrana proti plevelům, to je pro nás třeba i sedmikráska nebo pampeliška. Na dráze je nenajdete,“ popisoval pro MF DNES před lety.

Zrušte Taxisův příkop, žádá petice. Za tři roky má 10 000 podpisů

Koně, kteří na pardubickém závodišti pravidelně běhali, měl v oku jako málokdo. „Velkou vyhraje Hegnus. Je to zkušený starý borec, který na delší trati a s podzimem ožívá,“ tipoval v roce 2020 před Velkou pardubickou vítěze. Nemýlil se.

Janda stál i za druhou proměnou Taxisova příkopu v roce 2021. „Tenhle krok k větší bezpečnosti, pod nímž je Jiří Janda podepsán, dává šanci do budoucna, že existence překážkového sportu bude v Pardubicích zachována,“ řekl Müller.

O vylepšeních a plánech na dostihovém závodišti dokázal dlouze mluvit. Třeba o systému zavlažování, které po svém příchodu zdokonalil. Když bylo na dráze vše podle jeho představ, jezdilo se mu nedobře. Nikoli na koni, ale na stařičkém horském kole, na němž brázdil závodiště.

„Když se mi špatně šlape, tak je dráha dobrá,“ říkával v pověstné bekovce muž, jemuž koně, jezdci a dostihy dluží za mnohé.