Zastupitelé zrušili rozhodnutí o omítce Zelené brány, chystá se referendum

  14:48
Pardubičtí zastupitelé zrušili své rozhodnutí omítnout Zelenou bránu. O způsobu opravy by měli rozhodnout až lidé v referendu, které se má konat během říjnových parlamentních voleb.

Zelená brána v současné podobě (vlevo) a s omítkou. | foto: koláž iDNES.cz

Před dvěma měsíci pardubičtí zastupitelé způsobili rozruch, když schválili omítnutí Zelené brány. Reakce lidí byla poměrně ostrá a část politiků se toho lekla.

Výsledkem je čtvrteční zrušení usnesení a přenesení odpovědnosti na občany města. Právě ti mají o podobě památky po její plánované opravě hlasovat v referendu.

Poměrně velkou zásluhu na změně postoje zastupitelů má historik František Šebek. Jeho projev, který před nimi přednesl, měl významný dopad.

„Když byla brána postavena v roce 1542, tak určitě byla omítnuta, ale to bylo úplně něco jiného než dnes. To byla kašovitá hmota, která se na kámen doslova lepila,“ uvedl Šebek před politiky a velmi trefně hájil svůj názor – tedy, že je lepší nechat bránu kamennou. Takovou podobu má už od roku 1912.

„Na konci 19. století byla brána omítnuta, ale už po deseti letech s tím byly problémy. Když zapršelo, dělaly se na ní mapy a škaredé fleky. Stále se to muselo opravovat, omítka hodně opadávala, trpěla počasím,“ řekl Šebek s tím, že v roce 1910 došla zastupitelům trpělivost a rozhodli, že omítka půjde dolů.

„Když bránu omítneme, tak ztratí svou dominanci oproti dalším domům v okolí. Ale především můžeme diskutovat o tom, jak dlouho vydrží omítka na zdi. Myslím si, že za nějakých deset let by to bylo opět hodně flekaté. A opravy by byly opět hodně nákladné,“ doplnil Šebek s tím, že omítky se neujaly třeba při opravách pardubického zámku. Ostatně sanace zdí kolem něj se už změnila na nekonečný příběh.

Po jeho slovech bylo celkem jasné, že politici své předchozí rozhodnutí anulují. Nakonec pro zrušení omítky hlasovalo 31 zastupitelů z 39. Větší boj se ale odehrál o to, co bude dál. Zda rozhodnou sami politici, nebo to nechají na lidech.

Například Petr Klimpl z ODS, který napoprvé hlasoval pro zachování dnešního stavu, navrhoval, aby hlasovali sami politici. „Jsme v zastupitelské demokracii. Máme odpovědnost. Nesmíme se stydět za svá rozhodnutí,“ uvedl Klimpl.

Naopak zastupitel za Piráty Jan Hrubeš uvedl, že jeho strana přímou demokracii podporuje, a proto referendum podpoří. „Musím říct, že Piráty za odvahu podporovat lidové hlasování obdivuji. Jediné, co nám totiž zatím přinesla, tak je prezident Miloš Zeman na Hradě, a co si budeme povídat, větší hrůza nás postihnout nemohla,“ řekl lídr opozičních Pardubáků František Brendl. „Za kamennou bránu bych dal klidně život a referenda se nebojím. Vím, jak budou Pardubáci hlasovat,“ dodal.

Předkladatel návrhu na referendum Jan Hrabal z hnutí ANO však na lidovém hlasování trval. „U mnoha problémů ve městě lidé věděli, co mají strany v programech, a mohli je na základě jejich plánů volit. Ale opravu Zelené brány nikdo v programu neměl, a i proto bychom měli tuto otázku řešit tak, aby mohli lidé rozhodnout, jak bude vypadat dominanta města v příštích letech,“ řekl Hrabal, podle kterého hlasování vyjde na zhruba 300 tisíc korun. 

Konat by se mělo během říjnových voleb. „To je pro mne zásadní argument, protože ušetříme, a navíc máme vysokou šanci, že referendum bude závazné. Během parlamentních voleb je pravděpodobné, že dosáhneme na požadovanou účast 35 procent,“ řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký.

I přes odpor politiků z ODS nakonec referendum prošlo, byť poměrně těsně. Hlasovalo pro něj 22 zastupitelů. „Beru to tak, že obě možnosti jsou pro bránu použitelné, a nechal bych tedy občany rozhodnout,“ uvedl spolupředkladatel návrhu Vít Ulrych z KDU-ČSL s tím, že je potřeba nyní dobře navrhnout otázku, na kterou budou lidé v referendu odpovídat. Princip je přitom takový, že se na ni musí dát odpovědět jednoduše „ano“, či „ne“.