Pardubice po letech opět řeší otázku, zda omítnout Zelenou bránu

  16:26
Chystá se oprava Zelené brány. Dominanta Pardubic se během ní může zásadně změnit. Buď zůstane ve stavu, jak ji lidé už dlouhé roky znají, nebo dostane omítku. Tu přitom nosila do roku 1912. Veřejnost se může vyjádřit v anketě, kterou pořádá pardubický magistrát.

Zelená brána v současné podobě a její možná podoba s omítkou (vpravo). | foto: Michal Klíma, MAFRA

Zdivo renesanční památky chátrá a je potřeba jej ochránit před dalším poškozením. Pardubice proto daly na internetové stránky města anketu, kde lidé mohou sdělit svůj názor.

Na výběr je ze dvou možností, obnovit omítku stavby a přiblížit tak vzhled památky její podobě před rokem 1912, nebo ponechat Zelené bráně její současný vzhled a zdivo pouze chemicky ošetřit.

„Kamenné zdivo je ve špatném technickém stavu, hrozí uvolněním zvětralých úlomků kamene. Na základě petrologického průzkumu a průzkumu stavu spárových malt bylo provedeno statické a stavebně technické posouzení a celkové vyhodnocení stavu Zelené brány. Zdivo zbavené omítky je lokálně doplněno cihlami, na pozdější opravy byla použita opuka a pískovec,“ uvedla tisková mluvčí pardubické radnice Nataša Hradní.

Dá se předpokládat, že nakonec u lidí vyhraje možnost, že brána zůstane s odkrytým zdivem. Alespoň to naznačuje výsledek ankety, kterou pořádal web iDNES.cz v roce 2011.

Pro omítnutí věže se sice vyslovilo 2 300 lidí, těch, kteří nesouhlasili, však bylo o polovinu více. Obdobně navíc dopadla anketa, kterou si tehdy dělal sám magistrát.

Podobné rozložení sil potvrdila i malá anketa přímo u památky. „Nejsem sice místní, ale chodím tudy denně a na osudu Zelené brány mi záleží,“ řekla historička Šantrůčková. „Vzhledem k mé profesi budu jedině ráda, když se stavbě vrátí její původní podoba. Myslím si, že když chtějí památku renovovat, měli by to udělat i s omítkou,“ dodala.

„Nejsme odsud, ale líbí se nám, jak Zelená brána vypadá teď, její podobu bychom zachovali,“ reagovali dva turisté z Frýdku-Místku.

„Nevím, jak brána vypadala před rokem 1912, asi bych zachovala současný vzhled,“ odpověděla pak Monika Fantová z Pardubic.

Přitom historici potvrdí, že většinu času strávila Zelená brána právě s omítkou.

„Nástavba věže byla provedena z horniny povahy znělce a věž byla shodně s předbraním omítnuta. Až v roce 1912 byla zbavena omítky a byl vybudován ochoz. A je třeba říci, že i tehdy zásadní změna vzhledu Zelené brány vyvolala vlnu kritiky,“ řekl Aleš Reiský, vedoucí oddělení architektonické a urbanistické koncepce pardubického magistrátu.

Zásah byl tehdy podle něj označován za projev neobjektivního romantického purismu, který je v rozporu s moderním názorem na ochranu památek. „Po sto letech je ale tato úprava laickou veřejností vnímána jako plně historická a původní a návrh na omítnutí, bez znalosti problému, řadou lidí zatracován,“ doplnil Reiský.

Omítka je pro bránu vhodnější

Navíc podle historiků je omítka pro samotnou stavbu daleko prospěšnější. „Špatný technický stav památky, která musela být před několika lety staticky zajištěna, může vyřešit oprava počítající s obnovou omítek. Jedná se o tradiční způsob ochrany zdiva a vzhledem k charakteru zdiva Zelené brány o nejkomplexnější metodu opravy,“ uvedla mluvčí města Nataša Hradní.

Typ omítky bude podle ní pečlivě testován, jak z hlediska přídržnosti k podkladu, tak tradičního materiálového složení malty i způsobu jejího nanášení. „Musí respektovat nerovnost zdiva, u vystouplých solitérních kamenů má mírně překrývat jejich povrch. Architektonické články uměleckořemeslného charakteru, tj. obvodová kamenná římsa, ostění oken, pískovcový portál průjezdu a erby z umělého kamene, mají být restaurátorsky ošetřeny a zachovány v původní podobě. To je metoda doporučená městu odborníky,“ doplnila Hradní.

Dalším možným řešením je tzv. konzervační metoda, kterou ovšem odborné posudky pro naši Zelenou bránu nedoporučují. Spočívá v náročném očištění a chemickém ošetření povrchu kamene.

„Stavební materiál by byl lépe ochráněn před povětrnostními vlivy, metoda však nevyřeší zmíněné teplotní namáhání, a tedy i postupnou degradaci zdiva,“ řekl Reiský.

Fakta Zelená brána Zelená brána je v Pardubicích jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku již více než sto let nemá. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením. 

To vše se událo za vlády Jana z Pernštejna. V tu samou dobu brána dostala měděnou střechu, která jí kvůli typické zelené barvě změnila v roce 1547 jméno na Zelenou. Původně se totiž jmenovala Pražská. Roku 1760 byly na věž poprvé instalovány hodiny. Nástavba byla provedena z horniny povahy znělce a věž byla shodně s předbraním omítnuta. Až v roce 1912 byla zbavena omítky a byl vybudován ochoz. Nyní mají lidé možnost rozhodnout, zda nechat věž v dnešní stavu, nebo se vrátit do historie.

Autoři: