Plánovaná vysokorychlostní trať vedoucí přes Hradec Králové do Polska by měla kopírovat trasu dálnice D11. Jižně od Chlumce nad Cidlinou se počítá s odbočkou do Pardubic, která má vést kolem Rohovládovy Bělé, Přelovic a za Opočínkem se napojit na koridor.

Správa železnic loni zveřejnila řadu variant a vytipovala tu nejvýhodnější. Plán s nadšením podpořily Pardubice, fandí mu Pardubický kraj. Za nezbytnou odbočku na Pardubice považuje i ministerstvo dopravy s tím, že pomůže uvolnit kapacitu stávajícího koridoru. „Tratě Praha – Pardubice a Praha – Hradec Králové dohromady obslouží každý den v obou směrech okolo 400 až 500 vlaků. Některé úseky jmenovaných tratí již překročily kapacitní možnosti tratí,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

Cestování mezi Prahou a Pardubicemi by díky nové trati trvalo podle Správy železnic 36 minut, dnes je to v ideálním případě kolem 55 minut.

Obce v okolí uvažované trati jsou ostře proti. Vadí jim zásah do krajiny, narušení komunikací, bojí se hluku. Loni sepsaly petici a rozeslaly dopisy politikům s vyjádřením, že odbočku považují za „neekonomickou, zbytečnou, ale celkově nesmyslnou“.

Kraj je pro VRT, petičníky zklamal. Zlepší se dojezd i nákladní doprava, tvrdí

U jednoho z nich uspěly. Ministr zemědělství Marek Výborný, šéf KDU-ČSL a lídr SPOLU v Pardubickém kraji, si stejně jako starostové tamních obcí myslí, že tato trať by vzniknout neměla. Soudí, že časová úspora při cestování mezi Pardubicemi a Prahou by byla zanedbatelná. „Považuji za zbytné tuto odbočku realizovat, notabene když by skutečně vedla částí, kde na Pardubicku a na Chlumecku máme ty nejkvalitnější zemědělské půdy,“ řekl MF DNES Výborný.

Přínos bude vyšší, než uvádějí odhady, tvrdí Kolovratník

Lídr hnutí ANO v Pardubickém kraji a člen správní rady Správy železnic Martin Kolovratník má názor opačný. „Jsem na tisíc procent pro. I když podle studie proveditelnosti je ekonomický přínos odbočky na Pardubice menší, není zlomový, věřím, že do budoucna bude ekonomický přínos vyšší, než jaký podle dnešních konzervativních odhadů vychází,“ uvedl Kolovratník.

Oba konkurenti ve volbách se ale shodují, že investice do vysokorychlostních tratí jsou důležité a Česko je realizovat musí. „My se teď primárně soustředíme na tu, která je nejvíc rozpracovaná, z Prahy směrem na sever na Drážďany, a potom na části, které jsou na Moravě, vertikála sever – jih, Polsko – Rakousko,“ uvedl Výborný.

O investici na Pardubicku dodnes nerozhodla Centrální komise ministerstva dopravy, která by měla určit, zda bude mít tato stavba dostatečně velký ekonomický přínos. Ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna připustil, že odpor obcí představuje problém. „Nově vedená stopa nějaké negativní dopady na své okolí bude mít, protože nikdy není možné trasu navrhnout tak, aby s ní byli všichni stoprocentně spokojení. My teď primárně řešíme ekonomický rámec, ale ta územní průchodnost nás ještě čeká,“ řekl.

Dodal, že na zvolenou variantu byl zpracován oponentní posudek. „Seznamujeme se s výstupy oponentního posudku, se stanovisky jednotlivých účastníků, chceme si vyslechnout i názor dopravců, osobních i nákladních na toto téma,“ řekl Sosna.

„Není nic rozhodnuto, je to stále ve fázi studie,“ řekl Výborný.

České rychlotratě zaplatí až z poloviny EU. Spojení Prahy a Brna musí peníze najít jinde

Podle Kolovratníka chce nyní ministerstvo dopravy materiál projednat s Královéhradeckým krajem a zjistit, jak by byl VRT využíván, jak by vypadal návrh jízdních řádů.

Odbočka z Pardubic by podle Správy železnic umožnila převést dálkovou dopravu z dnešního železničního koridoru na vysokorychlostní trať. Přínosem tak má být nejen zrychlení dopravy mezi Olomoucí, Českou Třebovou, Ústím nad Orlicí a Prahou, ale také zvětšení kapacity pro nákladní dopravu na dnes přetížených tratích přes Kolín i Velký Osek.

Správa železnic v minulosti nabádala starosty, aby sami doporučili trasu vedoucí kolem obcí Voleč, Rohovládova Bělá či Vlčí Habřina, která je bude nejméně bolet. Obce ale novou železnici ve své blízkosti odmítají v jakékoli variantě.