Obce na Pardubicku, které odmítají výstavbu vysokorychlostní trati ve své blízkosti, rozeslaly v listopadu dopis prezidentovi, ministrům i hejtmanovi a žádaly je o pomoc.
Pokud starostové čekali na zázrak v podobě ujištění, že se pro železnici bude hledat nová trasa, ten nepřišel. Odpovědi dorazily jen dvě.
Vedle ministra dopravy Martina Kupky, který jejich námitky odmítl, na dopis reagovali krajští radní. A jejich odpověď byla jednoznačná. VRT má podporu Pardubického kraje.
Plánovaná vysokorychlostní trať vedoucí přes Hradec Králové do Polska bude mít část od Běchovic do Poříčan společnou s rychlodráhou do Brna a dále bude kopírovat trasu dálnice D11. Jižně od Chlumce nad Cidlinou se počítá s odbočkou do Pardubic, která by měla od Chýště vést kolem Rohovládovy Bělé, Přelovic a za Opočínkem se napojit na koridor.
Obce v okolí budoucí tratě nesouhlasí. Vadí jim zásah do krajiny, narušení komunikací, bojí se hluku. Loni sepsaly petici a rozeslaly dopisy politikům, ve kterých mimo jiné tvrdí, že budovat vysokorychlostní trať na úseku, který bude velmi krátký, nedává smysl.
Krajští radní to vidí jinak. Odbočkou se podle nich zvýší kapacita stávajícího koridoru, což povede ke zkracování jízdní doby vlaků objednávaných Pardubickým krajem.
„Dojde k rozšíření rozsahu nákladní dopravy, která má za současných podmínek velké problémy ‚přeplněný‘ koridor používat. Celkově se výrazně zkrátí dojížďka do Prahy nejen z Pardubic, ale i celého Pardubického kraje,“ uvádí se v odpovědi hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického.
Stejně argumentuje i ministr dopravy. „Tratě Praha – Pardubice a Praha – Hradec Králové dohromady obslouží každý den v obou směrech okolo 400 až 500 vlaků. Některé úseky jmenovaných tratí již překročily kapacitní možnosti tratí a vlaky jsou uměle zpomalovány čekáním na sebe navzájem,“ uvedl Martin Kupka ve své odpovědi.
Stavět VRT kvůli kapacitě nedává smysl, tvrdí obce
Kraj stejně jako ministr odmítl návrhy obcí, aby pardubická odbočka VRT vedla dál podél dálnice a stočila se na Pardubice až u Opatovic. Podle Kupky by trasa byla delší a negativní dopady na krajinu i obyvatele větší. „Výsledkem je, že v obci Čeperka by bylo nezbytné vykoupit a demolovat násobně více objektů určených pro trvalé bydlení,“ uvedl Kupka.
„Asi se takové odpovědi daly čekat,“ řekl starosta Rohovládovy Bělé Václav Fišer. Ten tvrdí, že kvůli zajištění větší kapacity na koridoru nedává smysl budovat vysokorychlostní trať. „Její výstavba je dražší, mělo se hledat jiné řešení,“ řekl Fišer.
Obce na západ od Pardubic zůstaly ve svém boji proti vysokorychlostní trati osamoceny. Zastupitelé Pardubic na konci loňského roku plán totiž naopak nadšeně podpořili.
Investici nyní musí posoudit Centrální komise ministerstva dopravy, která určí, zda bude mít tato stavba dostatečně velký ekonomický přínos. Dalším klíčovým bodem bude pak schválení změny Zásad územního rozvoje, což je v podstatě územní plán kraje. Rozhodnout o něm budou muset krajští zastupitelé.
„To je klíčový bod a okamžik, kdy bude možné do toho vstoupit a rozporovat. Moc jiných nástrojů nemáme,“ řekl Fišer.
Petice proti vysokorychlostní trati„My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme Centrální komisi ministerstva dopravy, aby zastavila plánovanou výstavbu odbočení VRT na Pardubice přes obce Chýšť, Voleč, Kasalice, Rohovládova Bělá, Vyšehněvice, Vlčí Habřina, Přelovice, Srnojedy. Stavbu této odbočky mimo stávající železniční koridory, spojenou se zábory zemědělské půdy, kácením lesů a celkovým negativním zásahem do života občanů a kvality bydlení v dotčených obcích, považujeme nejen za neekonomickou, zbytečnou, ale celkově nesmyslnou.“ Petici podepsali starostové obcí Rohovládova Bělá, Vyšehněvice, Voleč, Kasalice, Chýšť, Vlčí Habřina a Přelovice. |