iDNES.cz

Přehrada na Pastvinách má nový rychlouzávěr, původní po 86 letech dosloužil

  15:50
Vodní dílo Pastviny, které je poslední kamennou přehradou postavenou v Československu, má za sebou neobvyklé manévry. Obří 120tunový jeřáb do útrob hráze usazoval pětadvacetitunový rychlouzávěr, který nahradil původní ocelovou tabuli z roku 1938.

Vodní elektrárna Pastviny na východě Čech má nový 25tunový rychlouzávěr, který je schopný do pár sekund zastavit přívod vody k turbíně. | foto: ČEZ

Původní rychlouzávěr, který od počátku vzniku elektrárny byl v případě nouze schopný rychle zabránit vodě v přítoku na turbínu hydroelektrárny, vyzdvihli energetici loni v září.

Za plného provozu proteče dvaadvacetimetrovým přivaděčem o průměru 2,5 metru k turbíně 12 kubíků vody za sekundu.

„Abychom mohli v případě potřeby takovou masu vody rychle a účinně zastavit, potřebujeme spustit těžký masivní rychlouzávěr. Nezbývá nám než smeknout před prací našich předků, protože ten původní bezpečně a spolehlivě fungoval přes osm desetiletí,“ uvedl vedoucí provozu malé vodní elektrárny Pastviny František Poláček.

Tajemství přehrad: Nádrž Pastviny se stavěla jako hladová zeď Orlických hor

Společně s novou ocelovou tabulí o rozměrech 5,6 x 3,7 x 1,9 metru renovovali hydraulický ovládací systém a pojezdové kolejnice důležitého bezpečnostního prvku.

Pastvinská elektrárna prochází pravidelnou modernizací. Od roku 2003 vyrábí elektrickou energii s pomocí generátoru středotlaká Francisova turbína s instalovaným výkonem 3 MW, jejíž výroba pokryje spotřebu více než dvou tisíc domácností.

„V roce 2006 dostal třífázový generátor nové vinutí, dále byl nainstalován nový čerpací agregát regulace turbíny a v roce 2019 to byl nový řídicí systém elektrárny,“ sdělila mluvčí skupiny ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.

Elektrárna na Pastvinách patřila ke špičce

Malou vodní elektrárnu Pastviny pracující na spádu až 30 metrů uvedli do provozu v roce 1938 jako největší přečerpávací vodní elektrárnu tehdejšího Československa. V době zprovoznění šlo o první tuzemskou elektrárnu tzv. švédského typu, tj. bez vrchní stavby strojovny s umístěním elektrárenského soustrojí pod širým nebem. Naposledy bylo soustrojí v čerpadlovém režimu v březnu 1964 a od té doby pracuje elektrárna v průtočném režimu. Hráz vodního díla má výšku 38,5 metru a délku 192,7 metru. Níže po proudu Divoké Orlice se v Nekoři nachází vyrovnávací nádrž Pastviny II s malou vodní elektrárnou, která zpracovává a vyrovnává vlny vznikající špičkovým provozem elektrárny Pastviny I. Zdroj: ČEZ

Autor:
zpět na článek