Když zahraniční investoři na počátku tisíciletí chtěli investovat do provozování vodáren, většina obcí v Pardubickém kraji nabídky odmítla. Peníze zlákaly pouze starosty na Chrudimsku, kteří pronajali tamní vodárny na 25 let společnosti Energie AG za 155 milionů korun. Nájemní smlouva končí v roce 2030 a tamní obce se připravují na rozvod. Věří, že jim to od roku 2031 umožní lépe kontrolovat cenu vody, řídit provoz vodáren a investovat do nich.
„Mezi zástupci obcí převažuje názor na ukončení spolupráce anebo získání kontroly nad provozováním, ta jednání nyní rychle postupují dopředu. Buď si založíme vlastní společnost na provozování vodáren, nebo koupíme stávající,“ uvedl předseda představenstva společnosti Vodovody a kanalizace (VAK) Chrudim a starosta Chrudimi František Pilný.
Dvacet milionů ročně zůstane doma, doufají starostové
Zatímco společnost VAK Chrudim vlastní sítě a je pod kontrolou obcí, Vodárenská společnost Chrudim, která vodárenskou soustavu provozuje, je z 95 procent vlastněna Energií AG Bohemia a VAK v ní má zbylý pětiprocentní podíl. Provozní společnost generuje každý rok zisk kolem dvaceti milionů korun, které jdou do zahraničí. Obce doufají, že po jejím převzetí tyto peníze využijí pro investice do sítí.
Má to však háček. Pokud starostové budou chtít převzít Vodárenskou společnost, budou za ni muset investorovi zaplatit. Podle Pilného se cena odhaduje na 300 milionů korun.
„Vychází to ze znaleckého posudku. Je v tom vše – auta, technika, zaměstnanci, software, nové technologie. Převedli jsme na ně například dispečink, což si myslím byla chyba. Oni jej samozřejmě vybavili, a my už nejsme schopni se vrátit k manuálnímu provozu, jaký tu byl dříve,“ uvedl Pilný.
Obce však doufají, že to nakonec nemusí být tak nákladné. „Je to cena k jednání,“ uvedl starosta Heřmanova Městce Aleš Jiroutek.
Pokud by se obě strany nedokázaly dohodnout, bylo by to drahé pro všechny. Investorovi by zůstala provozní firma bez vodáren, obce by musely vybudovat novou společnost na zelené louce. Navíc obce spoléhají na to, že s převzetím stávající firmy bude zajištěno, aby nadále přinášela zisk.
„Pokud by to dobře dopadlo, tak to bude pořád stejná firma se stejným řízením, jen s jiným vlastníkem. Efektivita by tak měla zůstat stejná,“ řekl starosta Luže a místopředseda VAK Chrudim Ladislav Peterka.
Díky generování zisku by se tak podle Pilného investice do provozní firmy do deseti patnácti let zaplatila. Samotný investor už dal několikrát najevo, že by rád v provozování vodáren pokračoval. Ředitel Vodárenské společnosti Chrudim Roman Pešek před časem uvedl, že by po roce 2030 mohly obce získat větší akcionářský podíl, a tím i vyšší příjem z dividend. Obcím se ovšem takové řešení nelíbí. „Většinový názor je, že chceme získat kontrolu nad provozováním vodáren,“ uvedl Peterka.
Prioritou je bezpečnost, připomíná Hlinsko
Dokonce i město Hlinsko, které jako druhý největší akcionář, bylo velmi rezervované k diskusím o převzetí provozu vodáren, je tomu nyní nakloněno.
„Klademe ale velký důraz na ekonomiku, nesmí to být založené jen na nějaké dojmologii. A prioritou je pro nás bezpečnost, nesmí to narušit dodávky vody a její čištění,“ uvedl starosta Hlinska Miroslav Krčil. Dodal, že pravá chvíle pro definitivní rozhodnutí přijde až po komunálních volbách v roce 2026.
Chrudim přišla o vliv na vodárny, v představenstvu nemá nikoho |
Do vlastních rukou se rozhodly vzít dodávky vody a její čištění například samosprávy na Šumpersku a na Sokolovsku. Odkoupily od zahraničních investorů provozní společnosti tak, jak to nyní chystá Chrudim. I když obce dostanou vodu zpátky pod svou kontrolu, nemusí to peněženky občanů poznat. Rozdíl by měl nicméně spočívat v tom, že občany zaplacené vodné a stočné už nebude na dividendách odcházet soukromému vlastníkovi, ale vrátí se do infrastruktury.