Šelma, která byla mimo pohraniční hory prakticky vyhubena, se nyní přirozeně vrací do vnitrozemí. Řeč je o vlku obecném, který dokáže žít i v hustě obydlené krajině.
Vrcholný predátor byl spatřen nejen v řídce osídlených oblastech Chráněných krajinných oblastí Žďárské vrchy a Železné hory, ale i na Svitavsku a v okolí České Třebové.
„V posledních dvou letech místní myslivci a lesníci zaznamenávají výskyt vlka obecného a případů setkání s ním neustále přibývá,“ uvedl Miloš Hájek za myslivecké sdružení Rybník Třebovice.
Smečka vlků byla spatřena například u Tatenic a mezi lidmi bylo v posledních dnech hojně diskutované také napadené stádo kamerunských ovcí v Oldřichovicích na okraji Ústí nad Orlicí.
Na Orlickoústecku neútočili vlci, ale psi
Na konci týdne však Agentura ochrany přírody a krajiny ČR na základě místního šetření, charakteru útoku a zranění ovcí uvedla, že útok nebyl způsoben vlky, ale psy. „Při útoku byla jedna ovce usmrcena, 2 jehňata se ztratila, 5 ovcí bylo zraněno. Charakter zranění ovcí však ukazuje na útok psa, nikoli vlka,“ informovala mluvčí ochranářů Karolína Šůlová o případu z pastviny obehnané elektrickým ohradníkem o výšce 64 až 88 centimetrů.
Z vlka nemusejí mít obavy návštěvníci lesa. Vlk je plaché zvíře a člověku se obvykle vyhýbá. Šelma ho totiž zaregistruje díky výbornému čichu i sluchu daleko dřív než člověk ji. Problém může nastat neukázněným majitelům psů, kteří své svěřence venčí v přírodě a nechají je volně pobíhat. Vlci psa vnímají jako narušitele teritoria a vzájemné setkání může mít pro psa fatální následky.
Fotopast v Železných horách zachytila vlka, o jeho výskytu se jen spekulovalo![]() |
Žádné zásadnější problémy kromě střetu s chovateli hospodářských zvířat ochránci do budoucna nepředpokládají. „Jsem optimista a myslím si, že to bude náročné soužití, ale že bude možné,“ dodal k přísně chráněné šelmě Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Ohroženi jsou tak zejména chovatelé ovcí a koz. Ani elektrické ohradníky totiž nejsou pro vlky žádnou překážkou, jak ukazuje loňský případ ze Sobíňova na Havlíčkobrodsku.
Vlci na hranici CHKO Železné hory mají na svědomí šest roztrhaných a čtyři zadávené ovce. „Napadení z území chráněné krajinné oblasti nahlášené žádné nemáme. Díky fotopasti se nám výskyt vlka podařilo prokázat loni na podzim. Naposledy jednoho spatřili myslivci, je to asi měsíc zpátky. Zda jde o stejného jedince, nebo dalšího, v tuto chvíli nevíme,“ řekl ze Správy CHKO Železné hory Vlastimil Peřina a dodal, že na rozdíl od Žďárských vrchů se v chráněné oblasti s největší pravděpodobností nevyskytuje žádná vlčí smečka. „Tím jsme si skoro jisti,“ dodal.
Chovatelé hospodářských zvířat mají nárok na náhradu škod v případě útoku vlka. Žádat mohou také o náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku opakovaného výskytu vlka. A stát přispívá i na lepší zabezpečení ohrad.
Tím, jak budou stavy vlků narůstat, lze předpokládat, že do budoucna se zejména ovce mohou stát snadným zdrojem jejich potravy.
Přemnožených muflonů ubylo
Už teď myslivci z českomoravského pomezí a Železných hor hlásí, že přítomnost šelem už se znatelně podepsala na stavu mufloní populace.
Více než devadesát procent potravy vlků totiž tvoří přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje milionové škody na lesních porostech. Lesníci tak vlky vítají jako vhodný nástroj k regulaci.
„Není to tak, že by jeden vlk dokázal všechny muflony nebo mladé divočáky spořádat, spíš se rozutečou do širšího okolí, protože už nemají klid. Vlastníci lesů to samozřejmě vítají. Ve vlcích vidí příležitost, jak konečně něco udělat s vysokými stavy zvěře. Po kůrovcové kalamitě potřebují, aby odrůstaly nové sazenice a spárkatá zvěř je nepoškozovala,“ vysvětlil Peřina.
V Doupovských horách se objevila vlčí smečka. Není jasné, jestli zde i žije![]() |
Současná populace vlků v Česku se odhaduje na přibližně 300 jedinců. Vlci migrují na dlouhé vzdálenosti, a proto je setkání s vlkem možné prakticky kdekoliv. Známý je i případ z roku 2023, kdy vlk u dálnice poblíž Dašic štval srnu. Většina vlků pochází z početné lužické vlčí populace z jihu Německa a Polska.
Žádné zásadnější problémy kromě střetu s chovateli hospodářských zvířat ochránci do budoucna nepředpokládají. „Jsem optimista a myslím si, že to bude náročné soužití, ale že bude možné,“ dodal k přísně chráněné šelmě Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Jak žádat o náhradu škody způsobené vlkemMimo velkoplošná zvláště chráněná území, jako jsou národní parky či chráněné krajinné oblasti, šetří ze zákona č. 115/2000 Sb o náhradách škod škody způsobené vlkem obec s rozšířenou působností. Důležité ale je, aby co nejrychleji proběhlo místní šetření, proto pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ve dnech pracovního volna v rámci pohotovosti vyjíždějí i na tato místa. To chovatelům usnadňuje další postup. O každé události se zpracovává protokol, který je podkladem pro krajský úřad, který rozhodne o náhradě škody, pokud byla hospodářská zvířata napadena vlkem. Protokol obsahuje i doporučení pro chovatele – v tomto případě preventivně zvýšit elektrický ohradník minimálně na 120 cm. Chovatelé hospodářských zvířat mají k dispozici tři druhy ekonomických nástrojů, které pomáhají mírnit dopady vlka na tradiční pastvu hospodářských zvířat. Jedná se o systém náhrad škod za usmrcená hospodářská zvířata, z Operačního programu Životní prostředí se pak dotuje například budování vhodných ohradníků. Chovatelé mají nárok i na náhradu újmy za ztížení pastvy v místech, kde se vlci vyskytují. Veškeré informace jsou k dispozici na webové stránce www.navratvlku.cz, kterou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR provozuje. Zdroj: AOPK ČR |



