Plán na vybudování obří větrné elektrárny vzbudil před dvěma lety velký rozruch mezi chalupáři. Stavba umístěná v nadmořské výšce 700 metrů by svojí výškou překonala i vrchol Devíti skal, který je s výškou 836 metrů nad mořem v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy nejvyšším bodem.
Nesouhlas s výstavbou elektrárny nejen lidé z osady přidružené ke Krouně vyjádřili v petici. Obec nakonec nechala rozhodnutí na obyvatelích a vyhlásila před necelými dvěma lety referendum.
Vyšší než Devět skal. Chalupáři se na hranici CHKO obávají větrné elektrárny |
Problém byl v tom, že s názorem osadníků nesouzněli ve střediskové obci vzdálené šest kilometrů. V lidovém hlasování se pro záměr vyslovilo sedmdesát procent hlasujících. Z celkem 1 112 oprávněných voličů přišla k referendu více než polovina. Ze čtyř okrsků negativní stanovisko vyjádřili pouze lidé v okrsku číslo 3 v Čachnově, kam lidé z František chodí volit. Ne větrníku tam řeklo 35 lidí, 17 lidí naopak s výstavbou souhlasilo.
Lidé z osady s 30 trvale přihlášenými obyvateli se nevzdali a podali ke krajskému soudu návrh na neplatnost místního referenda. Soud se však podnětem nezačal ani zabývat, neboť přišel mimo časovou lhůtu danou zákonem.
Negativní vliv na plnění úkolů armády
Stopku větrníku vystavilo letos v květnu až ministerstvo obrany, a to na základě žádosti obce o předběžnou informaci.
„Důvodem je vysoké riziko ovlivnění funkčnosti technických prostředků a technologií, což by ve finále mohlo mít negativní vliv na plnění úkolů Armády ČR a ohrozilo by to veřejný zájem na zajištění obrany a bezpečnosti státu. Nové stavby nesmí ve vymezeném prostoru radaru přesahovat definované vymezené území, tato by se stala nebezpečnou dominantní překážkou,“ sdělil mluvčí ministerstva obrany David Šíma.
Podle ministerstva obrany by větrník, který je vzdálený jen 13 kilometrů od Pomezí, ve všech navrhovaných variantách (212, 200 i 188 metrů) zasahoval do ochranného pásma radiolokátoru, což by mohlo ohrožovat bezpečnost vojenského leteckého provozu a de facto mu i bránilo.
Není to první stavba, která měla kvůli radaru v Pomezí problém. Přizpůsobit se mu musela i společnost ČEZ, která byla nucena při stavbě nového elektrického vedení z Poličky do Svitav snížit výšku elektrických sloupů.
Přestože se zastupitelé Krouny rozhodli se společností smlouvu o spolupráci nepodepsat, jednatel firmy PV Consulting se myšlenky na stavbu větrné elektrárny na Františkách nevzdává. „Naše společnost v žádném případě od záměru neustupuje a bude podnikat kroky, které umožní, aby byla naplněna vůle občanů Krouny z referenda v roce 2023,“ řekl Petr Vavrečka.
Odpůrci větrníku napadli platnost referenda v Krouně. Bylo chybné, tvrdí |
Technické obtíže související s kolizí s radarem jsou při prosazování podobných záměrů podle něj v Česku zcela běžné.
„V případě konfliktu s vojenskými radary, což je případ Krouny, je v některých státech NATO již možná instalace dodatečných zařízení na vlastní stroj větrné elektrárny tak, aby účinnost radaru nebyla nijak ovlivněna. Zároveň existují možnosti softwarové úpravy provozu radarů, které soužití s větrnou elektrárnou také umožní. Tato řešení byla již představena představitelům ministerstva obrany,“ dodal jednatel společnosti.