Adventní čas si dnes bez vyzdobených a cukrovím provoněných chalup na Veselém Kopci umí málokdo představit. Své kouzlo má mezi malebnými roubenkami zpívání koled i předvánoční jarmark s prodejem rukodělných výrobků od lidových výrobců a řemeslníků. Počátky akce se datují již před rok 1989, kdy doba křesťanským tradicím moc nepřála.

Vůbec první vánoční výstava se v dnešním Muzeu v přírodě Vysočina konala v roce 1982, tedy přesně deset let po zpřístupnění první usedlosti veřejnosti.

Za stále ještě tuhé normalizace šlo o poměrně odvážnou myšlenku. Lidovým tvůrcům, natož betlémům doba nepřála. S výjimkou třebechovického betlému, který Československo prezentoval na světové výstavě v kanadském Montrealu, muzea betlémy nevystavovala. Byly ukryty v depozitářích nebo sklepích.

Zakladatel Veselého Kopce Luděk Štěpán přišel tehdy s neotřelým nápadem oživit chaloupky duchem českých Vánoc. „V té době vlastně žádná muzea ani jiné instituce podobné výstavy, dnes tolik rozšířené a zcela běžné, nedělaly. Byla to poměrně ojedinělá záležitost,“ vzpomíná etnoložka a emeritní ředitelka muzea Ilona Vojancová.

Karel Gott si na Veselém Kopci nahříval nohy v kamnech, vzpomínají pamětníci

Pod hlavičkou Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje se s pomocí výtvarnice Kamily Skopové podařilo připravit akci, která v tehdejším Československu neměla obdoby. Interiéry chalup byly vyzdobené staročeským vrkočem, vánočním polazem zavěšeným u stropu, vyřezávané betlémy a staročeské koledy byly něčím mimořádným.

Betlémy? Ty patří do depozitářů

„V té době nebylo moc zvykem a ani nebylo žádoucí vystavovat lidové betlémy a připomínat duchovní rozměr Vánoc. Přesto se nám na první výstavu podařilo zapůjčit velké množství vyřezávaných betlémů. Zapůjčili nám je rodiny i jednotlivci, kteří je doma opatrovali. Šlo o poměrně unikátní soubor betlémů od lidových tvůrců,“ dodává Ilona Vojancová, která betlémy od rodin na Veselý Kopec svážela.

„Byla kolem toho spousta práce a vlastně jsme netušili, zda lidé v zimě na Veselý Kopec vůbec přijdou. Přišli nakonec v takovém počtu, že nás to překvapilo.“

Na první Vánoce dodnes nejstarší zaměstnanci Muzea v přírodě Vysočina nostalgicky vzpomínají. „Mělo to ladovský šmrnc. Na Vánoce napadlo dost sněhu. S velkým nadšením jsme drželi služby. Z půdy jsem pouštěl z magnetofonu klasické lidové koledy. Narodil se Kristus Pán mezi nimi být ale nemohla. Když lidé viděli po dlouhé době v každé chalupě betlém, mnohým dojetím ukápla slza. Zažívali jsme takovou zvláštní euforii,“ ohlíží se konzervátor muzea Alois Macháček.

Skanzen na Veselém Kopci ukázal ve filmech český venkov i orientální země

Výstavě, která se setkala s velkým ohlasem u návštěvníků i díky vypravovaným zájezdům, pomohlo, že trvala tři neděle a končila až na Štěpána. Jestliže lidé byli nadšeni, o tehdejších vládnoucích komunistech se to říct nedalo. Závan duchovního rozměru Vánoc se však vládnoucím komunistům moc nelíbil.

„Musela jsem opakovaně příslušným orgánům na úrovni tehdejšího krajského střediska památkové péče, předsedovi podnikového výboru komunistické strany a poté i na úrovni okresu vysvětlovat, proč na Veselém Kopci budeme vystavovat lidové betlémy a připomínat obličeje, které se vázaly k vánočním svátkům v lidovém prostředí,“ připomíná nelehkou dobu Vojancová.

Mikuláš musel být bez kříže

Muzejníci museli před funkcionáři obhajovat nejen scénář výstavy, který chtěli dopředu vidět. Z dnešního pohledu se jeví úsměvná i obhajoba symbolu Vánoc, kterým byly vystavené jesličky. Kříže s Kristem ve světnicích byly tabu již od samého počátku vzniku skanzenu.

Cenzura se nevyhnula v dalších letech, kdy se výstava rozšířila o jarmark, ani perníkům. „Perníkářka Zdena Moravcová ze Žižína přijela dělat postavičky Mikuláše. Na základě připomínek funkcionářů, se kterými jsem chalupy obcházela, nesměl mít Mikuláš na ornátu kříž. Paní tam místo něj malovala hvězdu. Naštěstí ne pěticípou, ale klasickou hvězdičku,“ směje se dnes už dlouholetá pracovnice muzea.

Ačkoli se konání výstavy neobešlo bez zvednutého prstu, připomínka lidové tvořivosti v autentickém prostředí roubenek před tehdejší mocí zapůsobila natolik, že nejenže se vánoční program mohl konat až do pádu režimu, ale na Veselý Kopec na vánoční program s rodinou jezdil náměstek a posléze i poslední komunisticky ministr kultury Milan Kymlička.

„Vlastně nám vyjadřoval podporu a vždycky to setkání s jeho rodinou bylo docela příjemné, protože tam s námi zpívali koledy, nikoliv ty světské, ale opravdu ty tradiční lidové,“ vzpomíná Vojancová.

Sváteční program vyvrcholí jarmarkem Svátečně vyzdobené interiéry chaloupek návštěvníky příjemně naladí. Již v sobotu Muzeum v přírodě Vysočina ožije vánoční atmosférou. Svátečně vyzdobené roubenky až do neděle 8. prosince přiblíží atmosféru příprav i oslavy Štědrého večera v období od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Návštěvníci se například dozvědí, co nesmělo chybět na štědrovečerním stole a jak lidé trávili Štědrý večer. Adventní atmosféru přiblíží ukázky výroby vánočních předmětů, například malování skleněných ozdob, výroba ozdob ze skleněných perliček, pletení ozdob ze slámy nebo pečení perníků z dřevěných forem. Na závěr prohlídky se mohou děti stát součástí veselokopeckého betlému a vyzkoušet si úlohu darovníků. „O víkendech atmosféru zpestří hudební vystoupení. V neděli 1. prosince bude na Veselém Kopci nadělovat Mikuláš se svým doprovodem. Program zakončí v neděli 8. prosince Adventní jarmark, kterého se zúčastní vybraní a pozvaní řemeslníci z celé České republiky,“ uvedla ředitelka muzea Magda Křivanová. Poté (11. prosince) se duch Vánoc přesune do památkové rezervace Betlém v Hlinsku, kde muzejníci přiblíží vánočních obyčeje v období od poloviny 19. století do 30. let 20. století. Výstava se zaměří nejen na dárky, na které se děti mohly pod vánočním stromečkem těšit, ale také na tradiční štědrovečerní pokrmy. Součástí výstavy budou i betlémy lidových tvůrců ze sbírek muzea. „Pozornost vždy poutá mechanický betlém s postavičkami různých řemeslníků, který vyřezal Rudolf Frinta z Nového Města nad Metují před 50 lety. Ale vystavujeme i zajímavý betlém pašijový či betlémy zhotovené ze slámy, papíru a těsta,“ dodala Křivanová. Roubenky v Hlinsku bude možné navštívit až do 12. ledna.