V souvislosti s Velikonocemi většině lidí automaticky naskočí koledování a pomlázka, kterou chodí chlapci vyšlehat děvčata. Na několika málo místech však udržují ještě jeden obyčej – vodění jidáše.

Slámou nebo senem maskovaná postava chodí na Bílou sobotu pravidelně v obcích v okolí Vysokého Mýta. Na Velikonoční neděli se však budou na obchůzku s jidášem chystat chlapci i ve skanzenu na Veselém Kopci.

„Velikonoční program je pro nás zahájením návštěvnické sezony. Program přibližuje velikonoční obyčeje a zvyky. Od Velkého pátku do Velikonočního pondělí budou mít návštěvníci možnost prohlédnout si celý areál doplněný o ukázky pletení pomlázek, zdobení kraslic a výrobu dalších tradičních předmětů jako jsou košťata či košíky,“ láká na čtyřdenní velikonoční program Muzea v přírodě Vysočina jeho ředitelka Magda Křivanová.

Program začne jak jinak než na Velký pátek, kdy chlapci v krojích z dětského folklorního souboru Vysočánek projdou mezi roubenkami s klapačkami a řehtačkami. Nahradí tak zvony, které podle křesťanských tradic od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty nezvoní. Hrkání tak určovalo čas běžně oznámený zvony.

„Zastupovalo je, aby odehnalo všechny zlé síly, které by se mohly v obci objevit. Zvuk zvonu byl totiž tradičně v lidovém prostředí vnímán jako ochranný,“ popsala význam zvyku Barbara Kučerová, výzkumná pracovnice Muzea v přírodě Vysočina.

Vlastní řehtačku si budou moci na Veselém Kopci pořídit i návštěvníci stejně jako třeba med, jímž se mazaly jidáše. Ty měly ochránit o Velikonocích strávníka od uštknutí hadem.

„Programem chceme přiblížit, jak naši předkové vnímali období půstu a Velikonoc. Čím vším pro ně byl tajemný Velký pátek a další lidové zvyky či pověry, které mají souvislost s křesťanskými tradicemi,“ dodává Křivanová.

Na Bílou sobotu se veselokopecká kaple rozezní varhanní hudbou v podání Josefa Pešavy z Trhové Kamenice. Zájemci mohou také nahlédnout pod ruce šikovným ženám při zdobení kraslic, a kdo bude mít odvahu, bude si moct z vrbového proutí uplést pomlázku. K vidění bude i další tvoření lidových předmětů a nemohou chybět ani velikonoční pokrmy.

Ojedinělý zvyk

Hlavně nedělní program slibuje atraktivní podívanou. Mezi roubenkami budou mladí chlapci vodit jidáše. Zvyk, který se dochoval v několika málo obcích, v sobě prolíná prvky zbavující obec všeho špatného s biblickou postavou jidáše, který zradil Ježíše Krista.

„Jedná se o jeden z mála zvyků udržovaný dětmi. V oblasti mezi Holicemi, Hrochovým Týncem, Chrastí, Luží a Vysokým Mýtem chodí hrkat chlapci od nejmenších po přibližně patnáctileté, kteří končí povinnou školní docházku. Jeden z nejstarších chlapců, zvolený za jidáše, má na sobě masku vyrobenou z přírodních materiálů, jako jsou sláma či koudel. Pravidlem bývá, že mu není vidět do tváře, přes obličej mu spadá vysoká čepice, případně má obličej pomazán barvou. Na Veselém Kopci letos zvyk představí skupina chlapců ze Slepotic,“ uvedla k málo vídanému obyčeji Kučerová.

Průvod po vsi má jasná pravidla. Před každým domem chlapci odříkají koledu o jidášovi a za ni dostanou vejslušku. Mezi chlapci byla a je také dodržována hierarchie spočívající v jednotlivých rolích a následném rozdělování odměny. Tradice velí, že maska jidáše, kterou ve Slepoticích představuje postava se začerněnou tváří a vysokou čepicí se dříve kvůli zbavení zlých sil pálila. Oblek se však dnes uchovává na příští roky, aby se zvyk zachoval.

„Pálení masky proto na Veselém Kopci návštěvníci neuvidí. Spatří ovšem jak obchůzku s říkáním a modlitbami, tak vodění jidáše a rozdávání výslužky,“ doplnila pracovnice muzea ke zvyku, který byl zapsán na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje a následně i na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Velikonoční neděli kromě workshopů zpříjemní vystoupení folklorního souboru Podjavořičan z Telče. Na kulturní akce Veselého Kopce si lze nově koupit vstupenku on-line na webu muzea. Program vyvrcholí o Velikonočním pondělí, kdy návštěvníci objeví kouzlo pozapomenutých her s vykoledovanými vejci.