Halt a závora. Po bývalé sudetské hranici kolem Ústí nad Orlicí povede stezka

  7:30,  aktualizováno  7:30
Po mnichovské dohodě se Ústí nad Orlicí probudilo do jiné reality. Město bylo téměř ze všech stran obklíčeno novou hranicí se Sudety. Historii nyní připomene stezka opatřená mapami, odpočívadly, odbornými texty i mobilní aplikací.

Po mnichovské dohodě podepsané 29. září 1938 přišlo Československo o velká území s německou menšinou. Ústí nad Orlicí bylo poté takřka ze všech stran obklopeno novou hranicí s Německem. | foto: archiv Městského muzea v Ústí nad Orlicí

V Ústí nad Orlicí se po osmdesáti letech opět objeví závora, která od Mnichova po osvobození dělila české území od zabraných Sudet a lidé přes ni mohli přejít jen na propustku. Bude to jeden z doplňků na bohatě vybavené nové naučné stezce, která v příštím roce povede po někdejší hranici.

„Snažili jsme se zvolit trasu po protektorátní hranici. Samozřejmě, že v terénu to už nelze přesně vytyčit, jelikož jsou tam terénní úpravy či stavby, které tomu brání. Stezka má zhruba deset kilometrů a bude na ní vytvořeno deset zastavení,“ řekla vedoucí oddělení cestovního ruchu a propagace Městského úřadu v Ústí nad Orlicí Zdenka Kroulíková.

Příběh Ústí nad Orlicí mezi lety 1938 a 1945 je výjimečný. Celé okolí jako Libchavy, Černovír, Oldřichovice, Kyšperk (dnes Letohrad) a Lanškroun připadlo Německu. Hranice vedla přes železniční trať i kolem nádraží, což zkomplikovalo dopravu. I továrna v Hylvátech zůstala v rukách Němců. Městu zůstal jediný koridor spojující Ústí nad Orlicí se zbytkem protektorátu – vedl přes Kerhartice a Andrlův chlum, kde byla roku 1940 postavena chata Hvězda.

Mapa z období protektorátu Čechy a Morava ukazuje průběh státní hranice kolem Ústí nad Orlicí.

Nápad vybudovat stezku po trase někdejší hranice vzešel od lidí při projednávání participativního rozpočtu v Ústí nad Orlicí před třemi lety. Dostal nejvíce hlasů v kategorii investic za 300 tisíc. Město návrh zaujal, ale rozhodlo se, že jej zpracuje velkoryseji. Příprava projektu se tím protáhla, řekl starosta Ústí nad Orlicí Petr Hájek. „Realizovat takovou stezku za 300 tisíc by bylo pro takový projekt nedůstojné,“ uvedl Hájek.

Stezka „Příběhy naší hranice“ má být hotova příští rok na jaře. Na akci za 3,7 milionu korun město získalo dotaci od kraje i Unie.

Stezkou provede mobilní aplikace

Její součástí budou informační panely, odpočívadla, stylizované hraniční patníky. Na panelech bude k dispozici mapa ve třech vrstvách – současná, s protektorátní hranicí a trasou stezky. Moderní prvek dodá projektu mobilní aplikace Skryté příběhy a web.

Sudety potřebují tahouny. Fantomová hranice stále existuje, říkají geografové

Vedení města slibuje, že každé z deseti zastavení bude pro lidi zajímavé. Například úvodní panel připomene dřevěnou hranici, která vznikla v říjnu 1938 pouze dočasným vyznačením kolíky, neboť mezinárodně uznané vytyčení se kvůli válce nestihlo.

V Oldřichovicích by mohl zájemce zaujmout příběh Karla Hübla, místního učitele, básníka a starosty, který byl po válce s rodinou odsunut do Bavorska. Zastavení v Libchavách přinese vhled do minulosti tří původně samostatných obcí, Horní, Prostřední a Dolní Libchavy, a ukáže pomník 65 padlým mužům, který na rozdíl od jiných obcí zůstal zachován.

Ústí věří, že nápad přiláká výletníky z jiných měst, ale bude se líbit i místním. I proto na stezce nechtělo šetřit. „Příběh naší hranice je pro město a region tak významný a ojedinělý, že jsme nechtěli, aby tam byly jen nějaké dřevěné cedulky,“ řekl místostarosta Ústí nad Orlicí Jiří Preclík.