Urnový háj a skleníky v Chocni míří na seznam kulturních památek

  8:08,  aktualizováno  9:50
Urnový háj a soustavu skleníků v Panské zahradě chce město Choceň společně s památkáři zapsat na seznam kulturních památek. Žádost nyní poputuje na ministerstvo kultury, které bude o jejich zápisu rozhodovat.

Urnový háj, rok 2020 | foto: Aleš Papáček, archiv NPÚ, ÚOP v Pardubicích

Když v Chocni plánovali, kde vznikne pietní místo pro ukládání ostatků, nemohli vybrat lépe. Za dva měsíce to bude 85 let, co Choceňští uskutečnili svůj záměr vybudovat urnový háj nad městem Na Skalách. 

Místo má nyní šanci společně s Panskou zahradou a dobovými skleníky, které stále slouží svému původnímu účelu, dostat se na seznam kulturních památek, o němž rozhoduje ministerstvo kultury. Choceňští zastupitelé rozhodli oba uchazeče ministerstvu kultury představit, starosta nyní žádosti o prohlášení kulturní památkou podá.

„Oslovil nás Národní památkový ústav s tím, že podle jeho průzkumu jsou obě památky značně zajímavé a mají historii. V momentě, kdy žádá o zápis majitel památky, je větší šance na úspěch, než kdyby památkáři žádali sami. Když se záměr sladí s majitelem, je to ideální stav,“ řekl starosta Chocně Jan Ropek.

Jak unikátně dochovaný soubor budov a skleníků zámeckého zahradnictví, tak autentický prvorepublikový urnový háj mají zajímavou historii.

Na pietním místě nad městem oceňují památkáři jeho vynikající stav. „V takto kvalitním krajinářském pojetí se jich na našem území realizovalo velmi málo a hlavně do dnešní doby se jich z období první republiky zachovalo minimum,“ řekla tisková mluvčí pardubické pobočky Národního památkového ústavu Šárka Poskočilová.

Zapsáním urnového háje by byl podle ní památkový fond vhodně doplněn o kvalitně dochovaný areál z období první republiky.

„Ze 117 památkově chráněných areálů křesťanských hřbitovů jsou v Ústředním seznamu vedeny pouze čtyři založené v první polovině 20. století – tzn. hřbitov v Praze Ďáblicích, Nový lesní hřbitov v Písku, hřbitov v Protivíně a v Poděbradech,“ uvedla Poskočilová.

Urnový háj je zasazen do terasovitého krajinného amfiteátru s výhledem na město. Vznikl podle návrhu architekta Ducháče–Vyskočila, ředitele technické kanceláře firmy renomovaného zahradního architekta Josefa Vaňka z Chrudimi.

„V kompozici se propojuje architektura terasovitě uspořádané vstupní části s centrálním schodištěm a bazénem, jako důležitým vodním prvkem, se zahradní úpravou svažitého, radiálně komponovaného amfiteátru s hrobovými místy a dále s umělecko řemeslnými doplňky kamenných zdí a kovaného oplocení. Tato pravidelně rozvržená zahradní architektura s výhledem na město přechází nahoře a v bočním svahu nenásilně do volné zalesněné úpravy, s níž tvoří stylově jednotný celek zasluhující ochranu jako památka zahradního umění,“ uvádějí ve své zprávě památkáři.

Památkáři oceňují také to, že převážná většina prvků urnového háje se zachovala v autentickém a většinou i funkčním stavu. Původní je například princip použití dřevin. Živé ploty z tújí, které v řadách obklopují jednotlivé hroby, vytvářejí kolem hrobových míst uzavřená zákoutí. Ojedinělé je zasazení pietního místa do svažitého terénu.

Skleníky v Panské zahradě stále plní svůj účel

Zachovalého dobového stavu si památkáři cení i u druhé navrhované památky – souboru budov a skleníků zámeckého zahradnictví, resp. Panské zahrady.

Tu tvoří oranžérie, fíkovna, skleník, dům zahradníka a hospodářská budova pro ustájení zvířat zahradníka. „Budovy jsou funkčně spjaty s bývalým provozem zámeckého areálu a jeho parku. Stavby jsou dokladem vyspělého technického řešení, odpovídajícího dobovým standardům a v původní podobě reagující architektonickou kvalitou na úroveň stavitelství 19. století,“ uvedla Poskočilová.

Objekty sloužily nejen pro kuchyňskou potřebu zámku, reprezentaci (pěstování fíků a exotických okrasných rostlin), ale také k přezimování nádobových rostlin, které v letní sezoně doplňovaly zámeckou zahradu.

„Konkrétně se jedná o oranžérii, stavbu původně určenou k přezimování citrusů a dalších subtropických nádobových rostlin, která vznikla nejspíše před rokem 1811, historický skleník, fíkovnu určenou k celoročnímu pěstování fíků a dům zahradníka se sousední budovou z 19. století,“ řekla Poskočilová. 

Památkáři vyzdvihují Panskou zahradu jako ojediněle zachovaný celek, který dodnes slouží původnímu poslání. Místní si zde mohou koupit jak květiny, sadbu, ale i ovocné stromky.

Funkci prodejny má nejblíže oranžérie v Bludově na Šumpersku či historický skleník ve Ctěnicích u Prahy.

Že není Panská zahrada zakukleným sterilním místem, památkáři vítají. „Z pohledu památkové péče je důležité, aby objekty sloužily svému původnímu účelu. Z našeho pohledu se naopak omezenou modernizací stavby autenticky dochovaly,“ řekla Poskočilová.

Jak uvedla, památkáři podobný soubor staveb v Pardubickém kraji evidují jen na jednom místě, kde historické skleníky již dvě desetiletí neslouží zahradnickému účelu, a proto intenzivněji chátrají.

Pokud by se urnový háj a Panská zahrada na seznam kulturních památek dostaly, šlo by teprve o druhé samostatné památky zahradního umění v Pardubickém kraji. První a zatím poslední chráněnou památkou z této oblasti je pietní místo Růžový palouček u Litomyšle.

Jakkoli je pro Choceň zapsání obou památek prestižní záležitostí, na druhou stranu přináší i starost. „Jako stavař sice vnímám, že jsou to do jisté míry komplikace, neboť jakékoli stavební úpravy budou podléhat dalšímu dotčenému orgánu, na druhou stranu jsem ale přesvědčený, že statusem kulturní památky bude zajištěna koncepce oprav a dohled oprav někoho, kdo má odbornost,“ řekl starosta Ropek. Kdy budou případně obě památky na seznam kulturních památek zapsány, není jasné. Bude záležet na posuzovatelích ministerstva kultury, kteří se budou společnou žádostí památkářů a města Chocně zabývat.