Zachránili jsme 41 tisíc lidí, říká šéf pardubického úřadu práce

  10:34
Covid stáhl nezaměstnanost v Pardubickém kraji na úroveň roku 2017. Bez podpůrného programu by však podle ředitele krajské pobočky úřadu práce Petra Klimpla byla čísla jinde.
Úřad práce v Plzni

ilustrační snímek | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Pardubický kraj měl vždy nejnižší míru nezaměstnanosti. A platí to i během pandemie. Nyní je ve srovnání s loňským březnem nezaměstnanost jen mírně vyšší, výrazný nárůst nezaměstnaných zbrzdil program Antivirus, stejně tak kompenzační bonus pro OSVČ.

Vyplývá to ze zprávy o situaci na krajském trhu práce za loňský rok, kterou zveřejnila krajská pobočka úřadu práce v Pardubicích.

„Za loňský covidový rok jsme podpořili téměř 41 tisíc konkrétních zaměstnanců, kteří nemohli z důvodu protiepidemických opatření pracovat. Pokud bychom těmto lidem v rámci podpůrného programu Antivirus nepodrželi pracovní místa, přišli by nám do evidence úřadu práce. Navíc velmi nízká čísla nezaměstnanosti za Pardubický kraj v mezikrajském srovnání ukazují, že nejsme závislí na jednom dominantním odvětví,“ zhodnotil vývoj situace na trhu práce šéf úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl.

V průběhu loňského roku se nezaměstnanost nedostala ani na tři procenta. Zatím největší byla letos v lednu a v únoru, kdy dosáhla na 3,17 procenta nezaměstnaných.

„Nezaměstnanost je velmi nízko, čekal jsem ji zhruba o dvě procenta výše. V podstatě jsme na úrovni roku 2017,“ dodal Klimpl.

Nezaměstnanost v kraji se dostala nejníže v roce 2019, kdy s 1,7 procenta již některé firmy na Orlickoústecku kvůli nedostatku pracovníků musely snižovat objemy zakázek.

Šlo o firmy jak z elektrotechnické, tak strojírenské branže, ale více zakázek musely odmítat i některé továrny průmyslu. Zároveň došlo k výraznému omezení cestovního ruchu, pohostinství, obchodu a dalších služeb. Někteří zaměstnavatelé neprodlužovali zaměstnancům krátkodobé pracovní poměry a ukončovali dohody.

„Proti výraznému zvýšení nezaměstnanosti však dobře zafungoval program Antivirus, stejně tak jako kompenzační bonus pro OSVČ. U OSVČ jsme čekali daleko větší počty na výrobu plastových součástek a textilky.

Naopak pandemie covidu-19, která přišla loni v březnu, prohloubila propad automobilového průmyslu včetně dodavatelů automobilových součástek, kovovýroby i textilního lidí, kteří se zařadí do evidence úřadu práce. Díky programu Pětadvacítka řada živnostníků neskončila svoji činnost a nezařadila se po bok nezaměstnaných,“ uvedl Petr Klimpl.

Kraj nezasáhlo ani hromadné propouštění

Pardubický kraj nezasáhlo ani žádné velké hromadné propouštění. Výjimkou bylo bez ohledu na pandemii velké propouštění v Králíkách, kde skončila výroba elektrosoučástek v továrně společnosti OEZ. Zhruba 160 z 370 lidí přešlo do 30 kilometrů vzdáleného Letohradu, kde firma dál působí. Propouštěly i některé textilky a plastikářské firmy.

„Měli jsme nahlášeno propouštění v družstvu vánočních ozdob v Horním Bradle, kde po přesunu výroby do Dvora Králové nad Labem končí zhruba 20 lidí. Foxconn v Pardubicích také propouštěl něco kolem stovky lidí, automaticky však tito pracovníci přešli do jiných pardubických firem. Do evidence se vůbec nedostali,“ potvrdil ředitel pardubické pobočky úřadu práce.

V pandemickém roce na úřadech práce evidovali průměrně 23 574 volných pracovních míst, což je o 3 643 míst méně než v předchozím roce. Nejnižší poptávka byla zaznamenána v říjnu, kdy zaměstnavatelé poptávali necelých dvacet tisíc pozic. Od té doby se hodnoty drží na podobných číslech.

Covid nejvíc otřásl sektorem služeb, tedy pracovními místy ve službách a prodeji, kde počet volných míst poklesl o 25 procent.

„Dříve jsme měli velkou poptávku po kuchařích nebo číšnících, to v tuto chvíli logicky nemáme. Firmy už tolik nepoptávají ani řidiče. Ty, které je potřebovaly, už je sehnaly. Naopak větší zájem evidujeme o zdravotníky a pracovníky v sociálních službách. Tam vidíme největší poptávku. A nenajdou uplatnění jen v hlavních činnostech, ale i v obslužných profesích, jako jsou údržbáři, uklízečky a podobně,“ řekl Klimpl.

Pokud se pandemii podaří zvládnout, Pardubický kraj by si mohl udržet nízkou míru nezaměstnanosti i v následujících měsících. „V dubnu jsme najeli na sestupnou tendenci, začaly nám sezonní práce. Pokud se podaří brzy se vrátit k normálu, výkyvů bychom se dočkat nemuseli a dál bychom mohli kopírovat nastolenou vývojovou křivku zohledňující sezonní vlivy,“ dodal Petr Klimpl.