Matěj Krajíček je dvaadvacetiletý student z Pardubic, který našel originální způsob, jak spojit kreativitu s veřejným prostorem. Ačkoliv jeho tatínek vlastní úspěšné grafické studio a Matěj tam trávil jako dítě mnoho času, vždy se tomuto směru vyhýbal, protože hledal svoji vlastní cestu. Paradoxně ji našel právě zase v umění. Především v mozaikách, které někdy tvoří sám, jindy mu pomáhají kamarádi.
„Na street artu mě fascinuje jeho pestrost a to, že je všude kolem nás. Neplatí pro něj žádná pravidla jako v galeriích. Je spontánní a hravý. A zrovna třeba ty mozaiky mi přišly jako něco, co u nás v Čechách chybělo,“ říká mladý umělec.
Inspiraci našel během svého pobytu v Portugalsku, kde strávil půl roku na Erasmu. Porto ho oslovilo tím, že bylo celé „omozaikované“. Zaujala ho možnost propojení opravy něčeho poškozeného a zároveň krásy, kterou do onoho místa může vnést.
„Líbí se mi, že se mozaiky používají tisíce let. Jsou součástí historie, mají v sobě řemeslo, paměť i estetiku,“ říká Krajíček. Chtěl tvořit něco, co dává smysl a ne jen nějaké malůvky, které přes noc někdo přestříká sprejem. Jeho cílem nebylo jen tvořit, ale opravovat. Změnit pohled na to, co street art může být, a že lidé nemusí díla v ulicích brát jako vandalismus, ale vnímat je i jako něco vizuálně přínosného.
Přestože má street art u mnohých špatnou pověst, Krajíček se rozhodl do toho jít. O to víc ho potěšilo, že reakce kolemjdoucích byly až nečekaně pozitivní. Jedním z nejsilnějších momentů pro něj byla reakce starší paní, která přišla s dojetím a nabídkou peněz. „Říkala, že jsme jí zlepšili den a změnili pohled na mladší generace. A pak byla skoro uražená, když jsme ty peníze nechtěli přijmout,“ vypráví pobaveně.
Z děr v chodníku až do Converse All Star týmu
Jeho tvorba zaujala i značku Converse, která podporuje mladé umělce po celém světě. Krajíček se dostal do jejich All Star týmu a právě díky tomu mohl rozjet svůj projekt naplno. „Byl to pro mě motor, že to, co dělám, má opravdu smysl. Do projektu jsem se pak vrhl po hlavě a s mojí kamarádkou Annie, která mi často pomáhá, jsme začali točit i vlogy přímo z míst,“ vypráví.
Jsem hrdý Pardubák, nasprejovat Krychliče byla povinnost, říká autor |
Výroba mozaiky mu často zabere celý den. Záleží na počasí nebo materiálu. Například mozaika u Ponorky v Pardubicích vznikala několik hodin. „Začal jsem v osm ráno a odjížděl až někdy po šesté večer,“ říká. Jedním z největších problémů je podle Krajíčka provedení. Když přišlo na asfalt, musel hledat způsob, jak to udělat, aby mozaika vydržela nápor chodců, aut nebo zimy. „Byly tam nějaké fuckupy, ale já jsem ten typ, co když se pro něco nadchne, tak to musí za každou cenu taky dokončit,“ říká s úsměvem.
Svou diplomovou práci pojal jako sociální experiment. Rozhodl se tvořit mozaiku přímo před policejní stanicí v Ostravě. „Bál jsem se, fakt hodně. Jít tvořit něco ilegálního policajtům přímo pod nos. Zároveň mě to ale hrozně lákalo. Chtěl jsem vědět, co mi na to řeknou kolemjdoucí i město,“ vypráví. Když viděl pozitivní reakce, rozhodl se udělat něco podobného i doma v Pardubicích. Jeho první mozaika u Ponorky vzbudila velký zájem a lidé z Pardubicka začali jeho výtvory sdílet na sociálních sítích. Dokonce samotné město mu vyjádřilo určitou podporu.
Foshna jako komunita. Umění, skate a hudba
Krajíček nemá ambice být osamělým umělcem, ale baví ho projekty, které spojují lidi. „Proto jsem založil značku Foshna. Děláme oblečení, které navrhuju, nebo třeba skateboardové desky. Svoji první kolekci jsem navrhl už v sedmé třídě na základce, takže mě to provází už spoustu let, i když jsem to původně vůbec v plánu neměl,“ říká.
Kousek Pardubic v Japonsku. Umělec Rataj veze na Expo 2025 ikonickou traverzu |
Jeho komunita pořádá také akce, jako například Foshna fest v pardubickém skateparku, který spojuje skateboarding a umění. „Je to taková komunitní platforma, prostor, kde se můžou zviditelnit začínající umělci. Do budoucna bych rád uspořádal třeba i workshop, kde by se mohl kdokoliv zapojit. Spousta lidí mi píše, jak se můžou přidat. Tak bych chtěl udělat takovou skupinovou opravu města, kdokoliv se mi může ozvat na můj instagram @matej_krajicek a zapojit se,“ nabádá zájemce o spolupráci.
A kým se Matěj Krajíček inspiruje? Zmiňuje jména jako Jean-Michel Basquiat, Keith Haring nebo streetartový „mozaikář“ Ememem, kterého obdivuje právě za schopnost opravovat ulice pomocí barev. Baví ho, že se u mozaiky člověk zašpiní. „Je to trochu jako když jsme byli malí a malovali křídou na chodník. Jen teď to má takový trvalejší smysl,“ uzavírá.