1 Leden

Lokomotivu vyprošťoval železniční obr

Logisticky velice náročnou vyprošťovací akci zažilo vjezdové nádraží v České Třebové. Po takřka dvou měsících od železniční nehody nákladních vlaků, při které vykolejila téměř dvacítka vozů, a jen zázrakem se zranil jeden strojvedoucí, se těžká technika pustila do vyprošťování 89 tun vážící lokomotivy Siemens Vectron.

Ještě předtím musel poničené vagony rozstříhat bagr s hydraulickými nůžkami. Nejnáročnější část likvidace nehody pomohl železničářům zvládnout největší jeřáb na české železniční síti Kirow EDK 1000.2. Kolejový obr mezi nehodovými jeřáby to neměl daleko. Německý stroj z poloviny 60. let s nosností 125 tun je z tamního depa a běžně se využívá při odstraňování následků železničních nehod. Pomáhal mimo jiné u tragické nehody ve Studénce v roce 2008, kde železniční expres narazil do zříceného mostu.

V České Třebové sehraný tým nehodového vlaku s podporou menšího jeřábu EDK 750 dokázal poničenou lokomotivu dostat na koleje za šest hodin. K nehodě dvou nákladních vlaků v České Třebové došlo v neděli 3. prosince 2023. Drážní inspekce odhadla škodu na nejméně 150 milionů korun. O jak náročnou vyprošťovací akci šlo, bylo vidět i na likvidaci posledních zbytků zničených vagonů, které doloval bagr z hloubky půldruhého metru. Ty pak končily pod hořáky autogenu. Poničené kolejiště bylo opraveno až na jaře.

Větrníky lidem nevadí

Starostové obcí na Svitavsku si nechali vypracovat sociologický průzkum, aby měli jasno v tom, jak lidé nahlížejí na plán ČEZ vystavět v regionu park větrných elektráren. Průzkum možná trochu překvapivě vyšel ve prospěch větrné energie.

Do dotazníkového šetření se zapojilo deset obcí včetně Javorníka a Vendolí, kde větrné elektrárny sice nevyrostou, ale krajinný ráz by výrazně ovlivnily. Podle informací iDNES.cz v žádné z obcí nepřevážil vůči větrníkům negativní postoj.

Hokejové Dynamo vyhodilo Varaďu

Začátkem roku 2024 taky vybuchla jedna bomba v hokejové extralize. Boss hokejových Pardubic Petr Dědek vyhodil možná nejlepšího tuzemského kouče Václava Varaďu, se kterým měl přitom podepsaný kontrakt až do roku 2027.

Varaďa podle něj porušoval klubové hodnoty a znevážil značku Dynama. Od vedení klubu obdržel dokonce i vytýkací dopisy, které byly předvojem aktuálního soudního sporu. Varaďa žádá po Dynamu kompenzaci 11,6 milionu.

2 Únor

Konečně! Pardubice mají důstojnou nemocnici

Pardubická nemocnice poslední únorový den slavnostně otevřela nový pavilon centrálního urgentního příjmu s operačními sály, heliportem a moderním vybavením za dvě a půl miliardy korun. Do budovy se postupně začaly přesouvat téměř všechny chirurgické obory, tedy chirurgie, neurochirurgie, traumatologie, ortopedie a také ARO. Velkou změnou k lepšímu je urgentní příjem. Na jednom místě lékaři na základě vyšetření rozhodnou o způsobu léčby bez toho, aby pacient putoval nemocničním areálem za jednotlivými specialisty jako dosud.

Nemocnice zde má k dispozici jedenáct operačních sálů. V jednom z nich je robotický operační systém. O modernizaci nemocnice se mluvilo už od počátku tisíciletí. Po vzniku krajů se z okresní nemocnice pavilonového typu stalo krajské zařízení, které na novou úlohu nebylo připraveno.

Nový pavilon pardubické nemocnice

Po dvou kolejích směr Hradec

V únoru skončila modernizace železniční trati mezi Rosicemi nad Labem a Stéblovou. Úsek má dvě koleje, jeho součástí je i nový dvoukolejný most přes Labe. Železniční stanice a zastávky jsou kompletně bezbariérové, s moderním informačním systémem a pohodlným nastupováním. Trať má nyní větší kapacitu, po zavedení ETCS umožní jízdu moderních vlaků rychlostí až 160 km/h.

Zdvoukolejnění této trati však má velký význam i pro cestující do Chrudimi. Při křižování vlaků od Pardubic zde pravidelně musely vlaky zastavovat, protože nebylo možné toto jinak vyřešit. K úplnému zdvoukolejnění mezi Pardubicemi a Hradcem Králové chybí vybudovat poslední část u Březhradu, kde však stavbu brzdí spor o zachování kaštanové aleje.

3 Březen

Oslavili 200 let Bedřicha Smetany

Druhého března to bylo přesně 200 let, co se v Litomyšli narodil světově proslulý hudební skladatel Bedřich Smetana. A jeho rodiště mu uspořádalo důstojné oslavy.

„Protože byl život Bedřicha Smetany spjatý se zámeckým pivovarem, jeho otec byl sládek a on sám se v budově pivovaru narodil, rozhodli jsme se slavit právě tam,“ řekl starosta Litomyšle Daniel Brýdl. Kromě mnoha hudebních i kulturních akcí připomněla Bedřicha Smetanu například i pamětní bankovka.

Hůrka plná extrémů

Jeden letošní tropický den, maximální náraz větru 45 m/s, výška 151 cm sněhové pokrývky. To jsou jen některá „nej“ meteorologické stanice ve Svratouchu. Přes 70 let stará pozorovatelna počasí se na světový den meteorologie otevřela všem zvědavcům. Jak ukazují data, na vrcholku kopce Otava v nadmořské výšce 734 metrů s překrásným výhledem na nejvyšší partie Žďárských vrchů se dají zaznamenat opravdové extrémy.

Mezi minimální a maximální teplotou panuje více než šedesátistupňový rozdíl. Třeba Kyrill v lednu 2007 ofoukl stanici rychlostí „jen“ 40 m/s, což je jen o pět metrů za sekundu méně než 17. ledna 1955. Lidé se například dozvěděli, že stanice jede v takzvaném kombinovaném režimu, tedy že 12 hodin je obsluhována pozorovatelem a přes noc je přepnuta do automatického režimu. Na stanici, odkud první synoptická zpráva telefonicky odešla do Prahy 13. července 1951 ve 13 hodin, měl pozorovatel v minulosti i byt. Dostat se totiž v zimě do půl kilometru vzdáleného Svratouchu bylo někdy takřka nemožné. Bez služebních běžek nebo skútru se tady neobejdou.

Zatím dlouho nepřekonaná zůstává minimální teplota, kdy rtuť teploměru spadla ve Svratouchu na minus 30 stupňů Celsia. Ani horká léta v posledních letech nedokázala prolomit opačný extrém. Plusová teplota 33,9 stupně Celsia z 23. července 1983 zůstává také nepřekonaná. Na klasické teploměry však stále nedají dopustit. Slouží pro případ, že by citlivá čidla selhala. Údaje o teplotě, vlhkosti, atmosférickém tlaku vzduchu, směru a rychlosti větru, výšce základny oblačnosti a další dnes z automatických čidel odcházejí samy, aby je spolu s daty z radarů, družic a ostatních stanic zpracoval superpočítač, na kterém je pak vypočítání regionálního předpovědního modelu Aladin. Výjimečnou lokalitu si v roce 1963 vyhlédl Astronomický ústav v Ondřejově, který odtud pořizuje snímky padajících bolidů.

Meteorologická stanice ve Svratouchu přilákala na den otevřených dveří davy lidí. (23. března 2024)

4 Duben

Více štěstí měl nakonec Třinec

V pátek 26. dubna se Pernštýnské náměstí v centru Pardubic zaplnilo lidmi nastrojenými do barev hokejového Dynama. Tisíce lidí se přišly podívat na velkoplošnou obrazovku, na které běžel přímý přenos extraligového finále z Třince. Pardubice vedly v tu chvíli 3:2 na zápasy a davy věřily, že se u morového sloupu za pár hodin rozjede velká party. Ovšem nic z toho nebylo. Draci opět ukázali svou sílu, Pardubice lehce porazili 4:1 a vynutili si sedmý rozhodující zápas v Pardubicích. „Nezvládli jsme to v hlavách, báli jsme se hrát. Byl to klíčový zápas celé série,“ láteřil po smutném představení šéf představenstva Dynama Ondřej Heřman.

Ani on neměl radost z toho, že se bude rozhodovat až v posledním možném utkání série, tedy v disciplíně, která Třinci neskutečně sedí. A zlé předtuchy se vyplnily v neděli 28. dubna. Ačkoliv Dynamo bylo v zápase lepší a mělo více šancí, Třinec vyhrál 2:1 v prodloužení. A aby byla bolest vyprodané Enteria arény kompletní, rozhodující branku dal mimořádně šťastným způsobem David Cienciala, tedy útočník, kterého v lednu poslaly do Slezska právě Pardubice.

„Ještě teď mě z toho mrazí. Bylo to nesmírně těžké play off. Už jen to, co jsme dokázali proti tak silné Spartě – otočit z 0:3 na 4:3... A potom vyhrát titul proti Pardubicím. Je to něco neuvěřitelného,“ rozplýval se po životním gólu Cienciala.

Naopak tisíce fanoušků i mnozí hráči přímo v aréně začali plakat. Prohra byla až krutě bolavá, šance na titul v parádní sezoně zmizela v tu nejzazší možnou chvíli. „Víme, kde nás tlačí bota. Viděli jsme naše limity. Zapracujeme na tom, posuneme se, budeme ještě silnější,“ uzavřel sezonu majitel Dynama Petr Dědek, který se hned se svým týmem také pustil do přebudování kádru. Odejít museli třeba obránce Jan Košťálek nebo útočník Tomáš Hyka. Naopak v létě Dynamo podepsalo nejen kapitána mistrů světa Romana Červenku a vyrazilo na další zteč.

Pardubičtí hokejisté vstřebávají zklamání z prohraného finále.

Uvařili tělo a vylili na pole

V Hradci Králové v dubnu začal soud s brutálními vrahy. Pavel Jireček a Alexandr Golubničenko podle obžaloby poškozeného v červenci 2022 unesli a utýrali ve sklepě domu v Pohodlí na Svitavsku a tělo pak uvařili. Podle spisu poškozeného unesli z obce Drnholec a ve sklepě domu v Pohodlí ho nejprve zraňovali strunovou sekačkou a bili. Když ho utýrali, usekli mu nohu v kotníku a „na zkoušku“ ji uvařili. Tělo uvařili v sudu na dvoře, pak se různými způsoby postupně zbavovali tkání a kostí. Pálili je a rozlili na polích.

„Jireček zavrhl zakopání, tak navrhl uvaření, nebyl jsem pro ani proti. Bylo mi jasné, že po něm nezůstanou stopy. Když povolila posmrtná ztuhlost, přikázal mi, abych přinesl kus masa. Vzal jsem sekeru a usekl nohu nad kotníkem. Po dvanácti ranách praskla kost. Tam měl připravený papiňák s vařičem. U vaření jsem nebyl. V domě byl velký brutar, kde se vaří prasata. Pavel v chirurgických rukavicích vybíral zvlášť maso a kosti. Celé to dělal sám tři hodiny. Tedy čtyři kýble kostí a čtyři tkání. Kosti strašně smrděly. Všechno shořelo, prach jsme vysypali na lesní cestu kousek od Pohodlí,“ vypověděl mimo jiné na policii Golubničenko.

Soud se za ohromného zájmu médií odehrával celé jaro. Nakonec oba pachatelé dostali vysoké tresty. Obžalovaného Pavla Jirečka soud poslal za zvlášť závažný zločin vraždy ve spolupachatelství do vězení na 26 let, Alexandra Golubničenka na 18 let. „U Jirečka se jednalo o jednání, které mělo sytit jeho anomální osobnost. Už při převozu z Lubné nastává hranice mezi vědomou nedbalostí a nepřímým úmyslem. Obžalovaní neposkytli poškozenému pomoc ani nezavolali záchranku. Poškozený zažil mučivé útrapy a jednání surovým způsobem. Byl to primitivní útok pro malichernou pohnutku,“ řekla v závěrečné řeči státní zástupkyně Lenka Faltusová.

5 Květen

Návštěva prezidenta Petra Pavla

Prezident České republiky Petr Pavel poctil svojí návštěvou Pardubický kraj. Šlo o poslední tuzemský region, který hlava státu ve své funkci oficiálně nenavštívila. Dvoudenní návštěvu historicky čtvrtý prezident samostatného českého státu spravedlivě rozdělil mezi západ a východ kraje.

Návštěvu zahájil netradičně v pardubické továrně Explosia, která se zaměřuje na výrobu výbušnin. Po uvítání politickou reprezentací kraje usedl v Pardubicích do kokpitu leteckého simulátoru v Centru leteckého výcviku, kde si vyzkoušel, co budou muset zvládnout letci při zácviku na nové stíhačky F-35. Petr Pavel si promluvil i s malými pacienty v Hamzově léčebně v Luži, kam zavítal před debatou s občany ve Vysokém Mýtě. Stihl se zastavit i za Antonínem Kynclem, osmadevadesátiletým nejstarším potvrzeným absolventem obchodní akademie.

Druhý den strávila hlava státu více na čerstvém vzduchu. Prohlédla si soukromý statek U svatého Jána v Kunvaldu, který chová hovězí skot. Za přísných bezpečnostních pravidel probíhala návštěva Muzea starých strojů a technologií v Žamberku, kde Petra Pavla nejvíce potěšila expozice motocyklů. Pavlovou předposlední zastávkou v Pardubickém kraji byla Kramářova chata na Suchém vrchu, odkud se pěšky vydal k tvrzi Bouda. Zavítal sem už před deseti lety, když byl náčelníkem Generálního štábu ČR. Na Boudě s nadšenci prvorepublikového opevnění zavzpomínal na Martina Ráboně, absolvoval prohlídku podzemí tvrze s novou expozicí věnující se zkouškám na opevnění během druhé světové války a obdržel turistickou známku a také medovinu s popiskem Byli jsme a budem. Přípitkem dvaadvacetiletou slivovicí návštěvu kraje Pavel ukončil.

První den návštěvy prezidenta Petra Pavla a Evy Pavlové v Pardubickém kraji a jejich příjezd před krajský úřad (21. května 2024)

Uzel je dokončen

Po čtyřech letech byla za 6,36 miliardy korun dokončena modernizace železničního uzlu v Pardubicích. Obnovou prošlo prakticky vše. Stavbaři provedli kompletní rekonstrukci kolejiště, cestující začali využívat moderní nástupiště, která jsou pohodlně dostupná výtahy a eskalátory. Správa železnic současně zrenovovala zastřešení nástupišť, podpěry trakčního vedení, osvětlení, orientační, informační a kamerový systém, nové jsou majáky a značení pro zrakově postižené. Rekonstrukcí důležitého uzlu byl splacen i letitý dluh sídlišti Dukla, ze kterého se dá na nádraží dostat pohodlnou zastřešenou lávkou dlouhou takřka 300 metrů.

Pardubice nedávno dokončily za 90 milionů přestavbu ulice K Vápence, která je přístupovou cestou k lávce. Na dalších 74 milionů korun vyšla výstavba zastávky Pardubice centrum, přínosem je rovněž zdvoukolejnění úseku ve směru na Rosice nad Labem, který využívají jak vlaky do Hradce Králové, tak i do Chrudimi.

Železničáři za 400 milionů vracejí zašlý lesk i nádražní hale vyprojektované architektem Karlem Řepou, Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Podle Správy železnic se v hale rozšíří obchody, přesun chystá čekárna pro matky s dětmi a úpravy se konečně dočkají veřejné toalety. Východní křídlo bude sloužit pro zajištění provozu dráhy. V přízemí západního křídla zůstanou zachovány technologické místnosti. Komerční prostory s ordinacemi a lékárnou se budou nacházet v přízemí a v 1. patře. Hotovo má být v roce 2027.

6 Červen

Ohromná rána a pak ticho

Středa 5. června. Jedna z prvních skutečně letních nocí. Blíží se 23. hodina, v centru Pardubic je klid. Ovšem ve 22:49 hodin ticho rozřízne ohlušující rána. A za pár minut se přidají sirény záchranářů, a dokonce vrtulník.

Na železničním koridoru se stala jedna z nejtragičtějších nehod za poslední roky.

V místě zrovna dostavěné nové zastávky Pardubice-Centrum se srazil nákladní vlak s rychlíkem společnosti RegioJet. Na místě zemřely čtyři ženy, které měly tu smůlu, že byly v prvním voze, navíc v prvním kupé. Náraz právě jejich část vagonu totálně zdemoloval.

Přitom nikomu dalšímu se prakticky nic nestalo. Vlak RegioJetu jel na trase z Prahy do slovenských Košic a ukrajinského Čopu.

„Velmi nás to mrzí. Hluboce se omlouváme zraněným a všem, koho se nehoda jakkoli dotkla. Jsme připraveni poskytnout jim maximální podporu a odškodnění. Uděláme vše pro řádné vyšetření události a v návaznosti na to přijmeme odpovídající opatření,“ uvedl těsně po nehodě majitel RegioJetu Radim Jančura.

Za noční srážku vlaků v Pardubicích mohla právě jeho souprava, která projela návěstidlo na signál Stůj. Škoda po nehodě přesáhla 110 milionů korun. „Na nákladním vlaku jsou škody asi 50 milionů korun, na expresu 60 milionů a na trati asi 300 tisíc korun,“ uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Začala oprava klíčového mostu

Řidiči v Pardubicích se té chvíle dlouho obávali. Prvního června totiž oficiálně začala rekonstrukce klíčového mostu přes Labe v centru města. Wonkův most se bude přitom opravovat až do podzimu roku 2025, takže si motoristé v kolonách ještě docela postojí.

Přes most se totiž může nyní jezdit jen dvěma jízdními pruhy namísto obvyklých pěti pruhů. „Bude to náročné, a proto prosím všechny řidiče o shovívavost a trpělivost,“ uvedl na startu prací náměstek pardubického primátora Jan Hrabal z ANO.

Většinu stavebních prací na opravě Wonkova mostu přitom lidé ani nevidí. Odehrávají se totiž v úzkém prostoru uvnitř mostní stavby.

„Prostory jsou stísněné, člověk se tam nepostaví, musí se pohybovat v podřepu nebo po kolenou. Máme speciální vozík, kterým tam budeme zavážet materiál. Máme tam připravené systémy odvětrávání, tlačeného vzduchu, aby tam byl pořád čerstvý vzduch,“ řekl ředitel divize mostních staveb firmy Chládek a Tintěra Pardubice Pavel Hrdina.

Hlavní náplní dělníků je totiž výměna nosných lan, která jsou uvnitř stavby.

„Nosná lana bylo nutné vyměnit, což prokázaly mostní prohlídky a provedené expertní posudky a diagnostiky odborníky z Kloknerova ústavu ČVUT Praha. Nová lana jsou vyrobena přímo pro danou stavbu a obrovskou výhodou je, že v budoucnu bude možné jejich stav snadno kontrolovat a případně je vyměnit, aniž by došlo k výrazným dopravním omezením,“ uvedl po jednom z kontrolních dnů na stavbě ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák.

7 Červenec

Otevíráme! Nebo ne

Prvního července měl na pardubickém koupališti Cihelna po vleklých opravách odstartovat zkušební provoz, který byl plánovaný na prázdniny. Nakonec však vyvstala otázka, zda koupaliště vůbec prázdniny stihne. Očekávané otevření se totiž nekonalo.

„Současný stav rekonstrukce areálu nám v neděli večer neumožnil zpřístupnění koupaliště v plánovaném termínu. I když jsme byli ze strany zhotovitele ujišťováni o opaku. Koupaliště nemůžeme převzít z důvodu mnoha nedodělků, které brání zkušebnímu provozu,“ uvedlo město Pardubice na svém Facebooku v neděli po deváté hodině večer.

Ještě v pátek přitom podobnému scénáři nic nenasvědčovalo. Na první pohled chyběly na pardubickém koupališti jen detaily. „Nestane-li se nic mimořádného, v pondělí bude otevřeno,“ říkal náměstek primátora zodpovědný za majetek a investice Jan Hrabal. V neděli v noci už tak optimistický nebyl. „Následující řádky o koupališti Cihelna se mi nepíší lehce… Od května pravidelně informuji o průběhu prací na koupališti dle zápisů z kontrolních dnů tak, aby všichni, kteří se těší na otevření, pravidelně získávali aktuální zprávy. Na stavbě jsem byl v minulém týdnu ve středu i v pátek, kdy jsem byl opakovaně ujištěn ze strany zhotovitele, že vše jede tak, aby se v pondělí 1. července mohlo otevřít,“ popisoval.

Pardubické koupaliště Cihelna, jehož rekonstrukce se nečekaně protáhla, se otevře na začátku letních prázdnin. (20. června 2024)

Zmizely koloběžky

Pardubice v posledních letech trápily sdílené koloběžky. Na jednu stranu oblíbená služba především pro mladé lidi, na druhou stranu anarchie na chodnících a často nebezpečné překážky, kdy nebyl problém během pár minut napočítat desítky strojů odložených na místech, která k tomu nebyla určena, chodníky nebo vozovky nevyjímaje.

Firmy, které v Pardubicích nabízely sdílená kola a koloběžky, nakonec odešly. Nebyly schopné se domluvit se zástupci malých radnic na parkování strojů a nechtěly dál platit pokuty. „Pomáhalo, že jsme našli společnou řeč s magistrátem, který navrhl jednotný systém parkovacích míst. Narazili jsme ale u městských obvodů,“ uvedl Václav Petr, generální ředitel Lime pro Česko a Maďarsko.

8 Srpen

Sportování v parku Na Špici

Pardubice hostily na začátku srpna už osmý ročník oblíbeného Sportovního parku. A dá se říct, že i letos se akce povedla na výbornou. Do parku Na Špici proudily denně tisíce návštěvníků a pořadatelé po devíti dnech mohli oznámit, že překonali rekord v počtu návštěvníků. Zapojilo se více než 100 tisíc lidí. „S hrdostí vám můžu oznámit, že jsme letos překonali návštěvnický rekord akce. Všem, kteří se na pořádání Sportovního parku podíleli, moc děkuji,“ hlásil už v neděli odpoledne přímo v parku Na Špici náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký.

Výjimečný ročník potvrdil i hlavní organizátor Pavel Stara: „Podle všeho rekord padl. Měli jsme totálně obsazené všechny doprovodné běhy, velká účast byla i na přeběhu přes lávku na Labi, jen na sociálních sítích nás sledovalo denně něco mezi 60 a 70 tisíci lidí. Byli jsme na hraně kapacity areálu.“

Díky tomu, že sportující děti mají své hrací karty, na kterých se elektronicky označuje jejich účast na stanovišti, pořadatelé mají k dispozici poměrně přesná čísla. „Podle těchto dat víme, že se během devíti dnů akce denně účastnilo v průměru 10 až 12 tisíc dětí. Rekord z jednoho stanoviště je 700 pípnutí denně. To už je za devět hodin provozu vlastně maximum možného. Zájem byl skutečně veliký,“ uvedl Stara.

Museli odfrézovat nový asfalt

Uzavírka mezi hypermarkety Albert a Globus, která měla v srpnu skončit, se nakonec protáhla až do konce září. Silničáři zde na severovýchodním obchvatu nekvalitně položili asfaltové vrstvy. Jejich odstranění a pokládka nového povrchu si vyžádala prodloužení uzavírky.

Silničáři slibovali, že šibeniční lhůtu, tedy začátek září, dodrží, ovšem na kontrolním dni bylo zjištěno, že jedna ze sdružení firem, které pracují na stavbě severovýchodního obchvatu Pardubic, položila u Trnové nekvalitně asfaltové vrstvy. Zhotovitel tak musel vrstvy odfrézovat a položit znovu.

9 Září

Voda naštěstí nebrala životy

Tak dramatické chvíle, které zažívali lidé třeba na Jesenicku, ve východních Čechách nebyly. Velká voda jim „jen“ brala a ničila majetek. Třeba Broumovsko v září zasáhla místy až padesátiletá voda. Pod vodou se ocitly například části Otovic, Meziměstí, Broumova. Škody na obecním majetku jsou podle zástupců jednotlivých obcí a měst maximálně v řádech statisíců korun, na soukromém vyšší.

V Pardubickém kraji nejvíce škodila řeka Novohradka a pak také Chrudimka před Pardubicemi. Asi nejvíce bylo zasaženo město Luže. Podle údajů Povodí Labe dosáhla hladina Novohradky v Luži až 360 centimetrů a výrazně překročila hranici stoleté vody. Poslední velká povodeň, která město zasáhla v roce 2023, byla na úrovni dvacetileté až padesátileté vody.

Kvůli záplavám bylo nutné vyklidit šest domů v Lozicích a dva v blízké Luži. Své domovy muselo opustit až dvě stě lidí z Luže a její části Bělá a také z blízkých Lozic.

Velká voda také škodila ve známém horském středisku Dolní Morava. Roztrhaná silnice, stržené mostky a všude velké množství kamení a stržených stromů. Tak vypadalo turistické centrum po opadnutí velké vody. Rekonstrukce silnice do vytíženého horského střediska bude podle hejtmana Martina Netolického prioritou číslo jedna. Půjde o největší sumu peněz do oprav po povodních. „Někde není silnice jenom podemletá, ale v jednom úseku doslova totálně zničená a bude nutné ji udělat znova. Se soukromými vlastníky jsme vyjednali, že se aktuálně jezdí přes parkoviště,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Hejtman obhájil svůj post

Jen týden po povodních se konaly krajské volby. V Pardubicích šlo vše tradičně velmi rychle. Už na sklonku volební soboty měl hejtman Martin Netolický ze Sociální demokracie jistotu, že ho čeká čtvrté volební období v pozici prvního politika kraje. Poprvé pozval do koalice Netolický, který pro potřeby krajské politiky založil sdružení stran 3PK, i vítězné hnutí ANO v čele s lídrem Dušanem Salfickým.

Koaliční smlouvu podepsaly ANO, 3PK, Koalice pro Pardubický kraj a ODS s TOP 09. Uskupení 3PK obsadilo v radě tři křesla včetně hejtmana. V zastupitelstvu, které má 45 členů, má koalice drtivou většinu 37 hlasů. Volby v Pardubickém kraji vyhrálo hnutí ANO, získalo 15 zastupitelů. Druhé uskupení 3PK jich má 11, Koalice pro Pardubický kraj šest a ODS s TOP 09 pět. STAN má tři mandáty, Stačilo! tři a koalice SPD, Trikolora a PRO dva.

„Nejrůznější většiny o jeden hlas nejsou vůbec ve prospěch daného kraje. Jsem přesvědčen, že vznikla koalice, která výsledek voleb plně respektuje, protože její součástí jsou čtyři nejúspěšnější subjekty s většinou 37 mandátů z 45,“ uvedl po svém zvolení Netolický.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (SOCDEM) odchází z volebního štábu uskupení 3PK. (21. září 2024)

10 Říjen

Dva vítězové

Velká pardubická se běhá už 150 let. A kulaté výročí dostalo výjimečné razítko. Vůbec poprvé v historii má slavný dostih dva vítěze. Primát si rozdělili osmiletí koně Sexy Lord a Godfrey. Koně jdou do cílové rovinky. Našlapané tribuny pardubického závodiště bouří. Fanoušci tlačí vpřed své oblíbence nebo ty, na které vsadili peníze. Žokejové Jaroslav Myška a Jan Faltejsek jedou rameno na rameno. Napětí je až k nesnesení. A najednou ticho.

Tázavé pohledy na kolegy i na tikety v ruce. Kdo tedy vyhrál? Stihl to Myška? Co říkali v televizi? Jedna otázka střídala druhou. Lidé se snažili poslouchat rozhlas, ale ani ten nenabízel verdikt. Zkoumala se cílová fotografie. Dlouho se zkoumala. Toto Velká pardubická od roku 1874, kdy se jela poprvé, nezažila. Dostih má dva šampiony. Ani 6 900 metrů extrémně náročné tratě nedokázalo určit vítěze. Lépe řečeno jediného vítěze.

„To je neskutečné. Já měl na vítězství Godfreyho a manželka Sexy Lorda. Bereme oba,“ smál se mladý muž nad raritou, která se stane maximálně jednou za 150 let. To ještě nevěděl, že za vítězný tiket dostane jen polovinu očekávané výhry. Mrtvý dostih, současný doběh, dva vítězové. Unikát. Asi o trochu větší radost měl v cíli Jaroslav Myška, který dovedl na prvním děleném místě Sexy Lorda. Veterán se totiž vysněného triumfu dočkal až při 22. účasti v nejslavnějším dostihu na evropském kontinentu.

Jaroslav Myška (vlevo) a Jan Faltejsek, Velká pardubická má poprvé v historii dva vítěze.

Největší hala světa

Ta čísla jsou impozantní. Výška haly 60 metrů. Počet VIP míst 1 224.Celková kapacita arény 22 296 míst. Na koncerty se do stánku má vejít dokonce 26 tisíc lidí. K tomu samozřejmě obří parkoviště a luxusní hotel. Majitel Dynama Petr Dědek představil zástupcům radnice svůj plán na výstavbu nové multifunkční arény nedaleko sídliště Cihelna. A nutno dodat, že většina politiků při prezentaci jen polykala nasucho.

„Když jsem poprvé zaslechl o kapacitě nové arény, tak jsem tomu ani nemohl uvěřit. Jen jsem valil oči. Reakce kolegů ze zastupitelstva byly obdobné,“ uvedl náměstek pardubického primátora Jan Hrabal z hnutí ANO.

A jeho chování je celkem pochopitelné. Dědek chce totiž na východě Čech postavit jasně největší hokejovou halu na světě. Zatím drží primát aréna v ruském Petrohradu s kapacitou 21.542 diváků a následuje Bell Centre v Montrealu, kam se vejde až 21.273 fanoušků slavných Canadiens. Žádná další už nepřesahuje 20 tisíc. „Pár míst jsme tam přihodili, abychom byli první na světě,“ uvedl s mírnou nadsázkou spolumajitel Dynama Ondřej Heřman.

Nová hala pro Dynamo pojme přes 22 tisíc lidí. Hotovo by mělo být v srpnu 2027. (18. prosince 2023)

11 Listopad

Investice na zámku

Pardubický zámek se dočkal dvou velkých investic za téměř čtvrt miliardy, které změní využití i vzhled hospodářských budov, nádvoří, ale i samotného paláce. Rachot sbíječek a hluk z padající suti vycházející z renesanční památky svědčí o tom, že dělníci už pracují na první z nich: Na vybudování nového společenského sálu ve třetím podlaží podle návrhu architektky Evy Jiřičné za 165 milionů korun. Teď se k nim připojí stavbaři z hospodářských budov na druhé straně nádvoří, kteří zde do dvou let vybudují prostory pro návštěvnické centrum a novou přírodovědnou expozici Východočeského muzea.

Vedení zámku upozorňuje návštěvníky, že v příštích měsících kvůli oběma stavebním akcím mohou narazit na zavřené dveře. Pokud bude stavební ruch příliš silný, muzeum některé výstavy na čas zavře, anebo lidem nabídne vstupné se slevou. Až bude za dva roky hotovo, radikální změnu na první pohled návštěvníci neuvidí. A to ani na nádvoří.

Docela jiné to však bude uvnitř. Například v části hospodářských budov, kde sídlila galerie, která se přesunula do Automatických mlýnů. Bude zde nový vstup do návštěvnického centra, kde lidé naleznou pokladnu a také velké toalety. V prvním patře vznikne výstavní prostor. Měla by zde být expozice přírody východních Čech, která musela v hlavním paláci ustoupit návštěvnickému okruhu věnovanému Pernštejnům, který zámek otevřel před dvěma roky. V roce 2027 se sem vrátí v nové podobě.

Stavební práce budou na pardubickém zámku trvat dva roky.

Začala oprava Zelené brány

V roce 2021 lidé z Pardubic rozhodovali v referendu, jak má vypadat po rekonstrukci Zelená brána. Vybrali si celkem jasně variantu bez omítky a politici je poslechli. Práce začaly přesně tři roky po vynesení verdiktu.

„Rekonstrukce bude zahrnovat přespárování kamenné zdi s výměnou poškozených kamenů za obdobné nové, opravu omítek a úpravu oken v interiéru brány. Dále dojde k doplnění ochrany před holuby nad ciferníkem hodin, oplechování říms a výměně hlavic sloupků cimbuří za nové kamenné. Plánovaná je i kompletní úprava prostoru předbraní, včetně výměny dřevěných konstrukcí,“ uvedl náměstek primátora Jan Hrabal z ANO.

Vzhledem k rozsahu stavebních prací nebylo možné nechat hlavní průchod pod Zelenou bránou otevřený. Z náměstí Republiky tak je přístup na Pernštýnské náměstí možný kolem zvonice, respektive úzkým průchodem kolem Čokoládovny Bajer. Navíc před Zelenou bránou ze strany náměstí Republiky jsou umístěny stavební kontejnery pro zázemí a stavební materiály stavbařů.

Lidem na třídě Míru se nabízí pohled na Zelenou bránu s lešením a neměnný čas.

12 Prosinec

Pardubice vsadily na perník

První adventní neděle letos připadla na 1. prosinec. A právě v tento den zahájila většina měst adventní akce. V Pardubicích již tradičně rozsvítili vánoční strom na Pernštýnském náměstí a celou akci sledovaly tisíce lidí.

Adventní trhy pak pokračovaly až do Vánoc. Akcí bylo tolik, že si musel vybrat každý. Bez přehánění se dá říct, že kdo chtěl, mohl celý měsíc před Štědrým dnem nasávat atmosféru adventu mírou dříve nevídanou. Vánoční atmosféra dýchala od náměstí Republiky a Pernštýnského náměstí přes bývalé Automatické mlýny až po zámek.

„Minulý ročník adventních akcí ukázal, že Pardubice to umí, do města se sjížděli lidé z celé republiky i zahraničí,“ řekl před startem adventu primátor Jan Nadrchal. „I po Štědrém dnu zůstane na Pernštýnském náměstí několik stánků, aby si lidé mohli dát něco dobrého ještě do 2. ledna,“ řekl Radek Mašík z pořádající Máša agency.

Advent s vůní perníku se odehrával také na třídě Míru, na zámku, v Mázhausu, na Příhrádku, v podniku Everything na náměstí Republiky a v Automatických mlýnech. Zapojilo se do něj Východočeské muzeum, krajská knihovna, informační centrum nebo polytechnické dílny Sféra. Lidé mohli zajít s dětmi na tvůrčí a vzdělávací dílny, napsat Ježíškovi, poslechnout si koncerty nebo se projet vánoční mašinkou a na vyhlídkovém kole.

Rozsvícení vánočního stromu sledovaly v neděli na Pernštýnském náměstí tisíce lidí. V noci už okolí zelo prázdnotou. (2. prosince 2024)

Povedený návrat

Poprvé od roku 2018 se v Pardubicích představila hokejová reprezentace. V úvodním utkání Švýcarských her si poradila s Finskem a zvítězila 3:1. Do Enteria arény si našlo cestu 10 194 diváků a bylo vyprodáno. Český celek nakonec vyhrál i dva další zápasy proti Švýcarsku a Švédsku, ty už se však hrály ve Švýcarsku.

Čeští hokejisté slaví gól útočníka Dominika Kubalíka (18).