Dělostřelecká tvrz Bouda byla v rámci budovaného československého opevnění v nadmořské výšce 800 metrů jednou z nejodlehlejších a nejhůře dostupných pevností. Nejinak je tomu i dnes. Nejschůdnější a nejrychlejší cesta ze Suchého vrchu trvá k Boudě za dobrých podmínek rychlejší chůzí zhruba půl hodiny.

Přesvědčili se o tom i manželé Budíkovi, kteří se vydali na hřebenovou túru přes nejvyšší vrcholy Orlických hor. 

„Dvě noci jsme byli na Kramářově chatě na Suchém vrchu a máme pěšky namířeno do Deštného. Máme v plánu navštívit všechny chaty na cestě a tahle vypadá moc pěkně,“ ocenili v sychravém počasí mladí manželé z Brna novou provozní budovu dělostřelecké tvrze Bouda, která od začátku opožděné turistické sezony nabízí pro návštěvníky pod jednou střechou vytápěnou čekárnu, toalety, pokladnu i bufet.

U jedné z nejvíce navštěvovaných památek v kraji totiž dlouho chybělo potřebné zázemí, které by nabídlo příjemnou pauzu před několikahodinovou prohlídkou chladných útrob pevnosti. Altán s ohništěm vybudovaný před pěti lety sice v dešti mnoho návštěvníků zachránil, naproti tomu chemické záchody k užívání nikoho moc nelákaly.

„Přechod od kadibudky, kterou využívali už jen naši průvodci, v komfortní toaletu je obrovský skok. Budova krásně zapadá do lesa a je doslova nabitá technologiemi. Teď si zvykáme na jejich obsluhu,“ řekl k novému zázemí šéf Společnosti přátel čs. opevnění Martin Ráboň.

Kromě vlastního vrtu na vodu se o tepelnou pohodu třípodlažní horské chaty starají krbová kamna s rekuperační jednotkou a elektrické přímotopy.

Po třiceti letech od okamžiku otevření pevnostního srubu pro veřejnost se lepšího pohodlí dočkali i průvodci.

„Donedávna jsme spali ve střelecké místnosti vchodového objektu tvrze Bouda, ve spodní místnosti bylo kolem jedenácti stupňů. Na jaře bylo normální, že do místnosti prosakovala voda a všude byly kaluže,“ přiblížil průvodce Dan Břečka polní podmínky nocování průvodců, které jsou od letošní sezony minulostí.

Nově mají všichni průvodci k dispozici pokoje v podkroví chaty, kde složí hlavu až 20 lidí. V chatě nepotřebují ani pokojskou. Úklid tady usnadňuje i centrální vysavač.

Postele a nábytek vyrobili vězni z Mírova

„Nábytek na míru v celé chatě vyrobili odsouzení vězni z truhlářské dílny na Mírově. A odvedli po řemeslné stránce vynikající práci. Některé věci vypadají obyčejně, ale není to pravda. V požadavcích zadání jsme například měli, že postele musejí vyhovět našim největším cvalíkům,“ uvedl Martin Ráboň.

Tvrze mají otevřeno každý den Pevnost Bouda v Králíkách Tvrz Bouda má přes prázdniny společně s tvrzí Hůrka rozšířenou pracovní dobu. Kompletní prohlídky začínají vždy v 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 16 hodin.  „Pro zájemce o vojenskou historii a československé opevnění jsme zavedli atraktivní prodloužené trasy, které startují při dostatečném počtu zájemců každý den ve 12 hodin, sejít se musí alespoň osm dospělých. Prohlídka představuje 1 540 metrů podzemím, 1 000 metrů na povrchu tvrze, 251 schodů vzhůru a 366 dolů. Časová náročnost 150-180 minut,“ zve do Králické pevnostní oblasti Martin Ráboň.

Nového nábytku v podobě poliček si cení i Michaela Kavková, která na Boudě prodává pátým rokem vstupenky. 

„Zboží lze vystavit lépe než dosud. Máme větší sortiment publikací o vojenské historii, mohli jsme rozšířit sortiment o pamětní mince a dojdou nám brzy nové náramky,“ přiblížila další výhody útulné chaty, která je zasvěcená prvorepublikovému generálovi Ludvíku Krejčímu.

„Když jsme přemýšleli o názvu chaty, návrhů bylo několik. Nakonec volba padla na generála Krejčího. Už jenom proto, že po válce bylo Jablonné nad Orlicí jeho druhým domovem,“ dodal Ráboň.

Jako obrovskou poctu vnímá pojmenování chaty dcera generála Marie Krejčí Žižková, která se úterního oficiálního otevření horské chaty účastnila.

„Jsem šťastná, že se na mého otce vzpomíná a že existují lidé, kteří ocení práci, kterou za první republiky vykonal,“ řekla generálova dcera.

Chata, která je vzdálená asi 60 metrů od tvrze, stála Pardubický kraj 25 milionů a podle hejtmana Martina Netolického se rodila v bolestech.

„Původní termín realizace byl rok 2018. Ovšem nepodařilo se nám sehnat kvalitního projektanta, proto se celá realizace protáhla. Investici nebylo snadné ani vysoutěžit. V prvním kole se nám žádná stavební firma nepřihlásila. Soutěž jsme proto opakovali dvakrát. Došlo i k navýšení ceny, než jsme původně předpokládali,“ dodal hejtman.

Není to poslední investice, kterou chce Pardubický kraj na Boudě provést. V přípravě je rekonstrukce vstupního objektu do podoby z roku 1938 včetně replik střílen a vrat nebo zhotovení modelu dělostřelecké věže.