Archeologové u Všestar tesali repliku nejstarší studny. Byla to výzva, říkají

  11:02
Dřevěná neolitická studna, kterou v roce 2018 objevili archeologové během svého výzkumu před stavbou dálnice D35 u Ostrova na Chrudimsku, bude mít repliku. Východočeské muzeum ji nechalo vytesat experimentálním archeologům Archeoparku pravěku ve Všestarech na Královéhradecku.

Ti ji vytvořili dobovými nástroji a původními postupy. Mohli si tak ověřit původní řemeslnou dovednost, ale také způsob uvažování lidí žijících na našem území před více než sedmi tisíci lety.

„Dlouhou dobu jsme se učili a studovali originální kusy, abychom zjistili polohu letokruhů a věděli, jak dřevo štípat. Museli jsme si vyrobit nástroje, ty se nikde nekoupí. K výrobě bylo potřeba sehnat surovinu metabazit z Jizerských hor. Jenže tam se nacházejí kusy, které jsou často i zvětralé a napraskané, takže musíme pečlivě vybírat dobré vyvřeliny, z nichž jde vyrobit velká sekera,“ řekl ředitel všestarského Archeoparku Radomír Tichý.

Vytipované duby z královéhradeckých Městských lesů vyrobenými sekerami pokáceli a nadělili pomocí záseků. Tím vznikly špalky, které archeologové dopracovali a do rohových kůlů studny udělali žlábky, do nichž zasunou fošny.

„Stavba studny byla výzva, která umožnila testovat repliky kamenných broušených seker. Museli jsme najít konkrétní postupy, jak dřevo štípat a jakými nástroji ho opracovávat. Originální pozůstatky studny k tomu byly zásadní a opakovaně jsme se k nim vraceli,“ řekl Tichý.

Sekeru a teslici si museli archeologové vyrobit

Nejdůležitějším nástrojem byla velká sekera, jejíž ostří jde rovnoběžně s násadou a slouží k dělení dřeva. Archeologové vyrobili také teslici, jejíž ostří směřuje kolmo k násadě, takže ideálně slouží k opracování dřevěných fošen.

„Kůl musí být dlouhý, stálého průměru, dvě vysekané drážky směřují do rohu kůlu, aby bylo možné do nich vzpříčit desky. Ty mají pak sesekané konce, aby se daly umístit dovnitř, aby konstrukce držela,“ řekl Tichý.

Původní studnu nalezli archeologové ve výkopu o hloubce necelých tří metrů. Konstrukci tvořily čtyři dubové rohové kůly se dvěma na sebe kolmými vysekanými žlábky, do nichž neolitičtí osadníci zasouvali dřevěné desky. Na dvou kůlech se dochovaly zářezy dokládající transport nebo stažení konstrukce pomocí lan a na obvodových prknech je celá řada pracovních stop po kamenných nástrojích.

„Dřevo na kůly bylo pokáceno v zimě roku 5259 před Kristem nebo na jaře roku 5258 před Kristem, desky jsou minimálně o tři roky mladší. Přesné datování umožnila dendrochronologie, metoda určování stáří dřeva a historických událostí na základě analýzy a porovnávání letokruhů stromů. Studnu využívali nositelé kultury s lineární keramikou, tedy lidé, které známe jako první usedlé zemědělce,“ vysvětlil vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Zavoral.

Další vykopávky představí výstava

Aby bylo možné studnu blíže zkoumat, vzali si její konstrukci do péče restaurátoři fakulty restaurování Univerzity Pardubice. V jejich ateliérech odpočívala rozložená a naložená v cukerném roztoku. Sacharóza vyplnila praskliny ve starém dřevě, což její chatrné díly zachránilo.

Jak repliku, tak částečně i originální kusy původní neolitické studny budou moci návštěvníci spatřit na výstavě Exit 91/Vykopávky, která od 8. května nabídne to nejlepší z toho, co archeologové za posledních šest let nalezli při archeologickém průzkumu před stavbou D35.

„Neolitická studna z Ostrova je jedním z nejdůležitějších objevů poslední doby. Proto jsme se rozhodli na chystané výstavě návštěvníkům představit jak originální díly studny, tak věrnou a kompletní repliku celé konstrukce,“ řekl ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.

V chystané výstavě na pardubickém zámku zazáří také výběr šperků, nástrojů a keramických nádob z pohřebiště doby bronzové z Rokytna.

Exkluzivní podívanou nabízí mimo jiné i výbava dvou bohatých hrobů z doby stěhování národů ze Slatiňan. K vidění bude originál i novodobá replika bojovnického meče ze svářkového damašku nebo skleněné nádoby, které do střední Evropy doputovaly ze syrského pobřeží.

Část výstavy prozradí pozadí vlastní práce archeologů a dalších spolupracujících vědních oborů. Výstava Exit 91/Vykopávky bude přístupná do 4. ledna 2026.