Při loňské zářijové povodni voda z Bylanky ohrožovala pardubickou čtvrť Svítkov. Stačilo jen málo, aby se vylila z břehů. Povodně se zde opakují přibližně každých pět let, Povodí Labe proto oživilo starý plán na vybudování retenční nádrže nad obcí Dřenice.
Suchá nádrž by byla schopna zadržet až 1,9 milionu kubíků vody a voda by se rozlila na ploše přes sto hektarů převážně zemědělské půdy.
Plán už Povodí Labe projednalo předminulý týden s lidmi v Dřenicích. Zatímco obec i tamní obyvatelé dílu fandí, majitelé pozemků měli výhrady. Obávají se zejména škod na zemědělské půdě, kterou by voda při povodních zatopila.
„My se v obci modlíme, ať už to stojí, máme mrazení v zádech, kdykoliv prší. Půda nad hrází ale patří převážně lidem ze sousedních Třibřich a ti měli během jednání ke stavbě velké výhrady. Berou to jako zločin, že se má znehodnotit půda první bonity,“ řekl starosta Dřenic Tomáš Starý.
Rok po povodni začali u Kutřína stavět ochrannou hráz, hotovo bude za dva roky |
Ředitel státního podniku Povodí Labe Marián Šebesta označil jednání za „klidné a konstruktivní“.
„Podstatné je, že na pozemcích v oblasti zátopy mohou původní vlastníci nebo původní uživatelé pozemků mimo povodňové epizody i nadále hospodařit. Důležité je rovněž zdůraznit, že takzvaný vodní zákon samozřejmě pamatuje na náhradu případných škod způsobených řízeným rozlivem vody,“ uvedl Šebesta.
Nová hráz má být dlouhá 517 metrů
Státní podnik pro stavbu bude muset vykoupit pozemky o rozloze dva a půl hektaru. Pozemky v zátopovém území budou zatíženy věcným břemenem, anebo vlastníci budou moci půdu prodat či směnit.
Hráz o délce 517 metrů a výškou 6,5 metru podle Povodí Labe zajistí úplnou ochranu obce Dřenice, významně zvýší bezpečnost Třebosic a zlepší ochranu Popkovic a Svítkova a v kombinaci s dalšími kroky ochrání i pardubické letiště. Suchá nádrž by totiž dokázala zadržet tolik vody, kolik jí za normálního stavu proteče Labem v Přelouči za den a půl.
Součástí prací bude mimo jiné i úprava Markovického potoka, který se před Dřenicemi vlévá do Bylanky. Vzniknou na něm meandry a tůně.
Dřenice na stavbu v každém případě budou čekat ještě roky. Povodí Labe si nyní objedná vytvoření projektové dokumentace a příští rok geotechnický průzkum. Do roku 2029 chce získat potřebné pozemky i všechna povolení a poté vyhlásit soutěž na zhotovitele.
Starosta Dřenic soudí, že výhrady majitelů půdy by mohla zmírnit případná redukce projektu, který je podle něj velmi velkorysý. „Pochybuju, že se budeme schopni dohodnout. Možná by hráz nemusela být tak vysoká a rozliv tak obrovský,“ uvedl Starý.
Velký poldr už v kraji funguje
Pravdou je, že plocha zátopy odhadovaná na 108 hektarů je mimořádná.
Největší poldr v zemi v Žichlínku v Pardubickém kraji, který dokáže zachytit 5,9 milionu kubíků vody, může zatopit 166 hektarů. Poldr, který roste na Krounce v Kutříně, by s kapacitou 3,6 milionu kubíků zaplavil 67,5 hektaru půdy.
Povodním má zabránit největší poldr ve střední Evropě, zatím jím řeka protéká |
Povodí Labe zatím nepředpokládá, že by mělo projekt na řece Bylance zredukovat. „Nicméně to je v nynější fázi předčasné, více napoví podrobněji rozpracovaný projekt. Na veřejném projednání byla předložena varianta maximálního rozsahu, který je ovšem ve smyslu ochrany před povodněmi také nejefektivnější,“ uvedl mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec.
Hráz ve Dřenicích by měla vzniknout těsně před ulicí Na Hrázi. Název není náhodný. Na místě budoucího záplavového území totiž podle historických pramenů ještě v 17. století existoval Velký Dřenický rybník, který se táhl až k Markovicím. „Musel býti hodně veliký, když do něho se 230 kop násady kaprů nasazovalo,“ uvádí se v pamětní knize obce Dřenice.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
