Vyvlastnění pozemků platí. Stát vyhrál spor o severovýchodní obchvat Pardubic

  9:46
Od Havránkové přes Vaňouse až po Procházku. Stát má za sebou další spor o pozemky pod novými silnicemi ve východních Čechách. Nejvyšší správní soud uzavřel poslední případ týkající se severovýchodního obchvatu Pardubic.

Přes čtyři kilometry dlouhá městská komunikace, která začíná u Globusu a končí na kruhové křižovatce na Dubině, vyvede tranzitní dopravu z centra města. Její součástí jsou dvě okružní křižovatky, dvanáct protihlukových stěn a deset mostních objektů včetně největšího zavěšeného mostu v Česku. (5. prosince 2025) | foto: ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic se podařilo dotáhnout do konce spor s bývalým pardubickým hokejistou Stanislavem Procházkou, který se nedohodl se státem na podmínkách odprodeje pozemků potřebných pro severovýchodní obchvat Pardubic. Nejvyšší správní soud potvrdil vyvlastnění pozemků. Obchvat už od prosince loňského roku funguje.

Stanislav Procházka v roce 2024 MF DNES řekl, že pozemky mezi sídlištěm Dubina a historickým centrem Pardubic patří jeho rodině už hodně dlouho, a žádal jen, aby se stát choval férově.

Stavbu obchvatu blokuje bývalá hvězda extraligy. Ať jednají podle zákonů, říká

„Dědeček měl statek nedaleko Automatických mlýnů. K němu patřila pole v území od parku Na Špici směrem k Dubině. Vrátili nám to po revoluci. Nejsem žádný spekulant. Jen chci, aby se mnou stát zacházel podle zákonů,“ řekl tehdy Stanislav Procházka.

Čtyři ze šesti spoluvlastníků pozemků nakonec přistoupili na dohodu s ŘSD a své podíly prodali, Procházka spolu s dalším spoluvlastníkem se rozhodl bránit soudní cestou.

Jakou má hodnotu metr čtvereční? 65, nebo 500 korun?

Spor se vedl zejména o cenu, za kterou stát pozemky bude vykupovat. Podle dvou posudků se obvyklá cena v lokalitě pohybovala kolem 65 korun za metr čtvereční. Procházka předložil jiný posudek, který stanovil cenu na 500 korun za metr čtvereční. Tvrdil, že státní posudky vycházely mimo jiné z prodejních cen pozemků, které nebyly srovnatelné. Zástupci státu jednali o vykoupení pozemků rok a půl. V lednu 2019 bylo zahájeno vyvlastňovací řízení. Náhrada za vyvlastnění nakonec činila částku 139 korun za metr čtvereční.

Žalobu podanou proti vyvlastnění zamítl krajský soud, který nepřijal argument, že stát nabízel směšnou cenu. Nechal si zpracovat revizní posudek, který dospěl k podobným závěrům jako dva znalci ŘSD.

Procházka neuspěl ani s požadavkem, aby stát vykoupil i další pozemky, protože na ně dopadne silniční ochranné pásmo. Podle soudu ochranné pásmo jen omezuje, ale neznemožňuje běžné zemědělské využití.

Nejvyšší správní soud však upozornil, že bránit se žalobou proti vyvlastnění pouze argumentem nízké ceny je chyba. Správní soud jen posoudí, zda je rozhodnutí o vyvlastnění legální. I kdyby byla náhrada špatně spočítaná, neznamená to automaticky nezákonné vyvlastnění. Kdo chce víc peněz, musí jít k civilnímu soudu. „Zpochybnění výše náhrady za vyvlastnění tedy před krajským soudem nemohlo být vůbec řešeno,“ uzavřel Nejvyšší správní soud. Procházka neuspěl ani s žalobou o zaplacení náhrady za vyvlastnění, uvedlo na dotaz redakce Ředitelství silnic a dálnic. Tím jsou spory o pozemky pod obchvatem vyřešeny.

„K dnešnímu dni si ŘSD není vědomo žádné další žaloby, která by byla v souvislosti s vyvlastněním podána,“ uvedla tisková mluvčí ŘSD Petra Drkulová.

Když dohoda selže. Nejznámější spory o pozemky pod silnicemi

Ve východních Čechách stát vedl řadu sporů spojených se stavbou dálnic. Nejznámější byl ten, který se týkal pozemků nutných pro dostavbu dálnice D11 u Hradce Králové, které patřily farmářce Ludmile Havránkové. Jednání trvala od roku 2004 do roku 2011, kdy farmářka prodala 11 hektarů za 90 milionů korun Ředitelství silnic a dálnic.

O dostavbu D11 jim nešlo, hrálo se o pozemky, říká statkářka Havránková

Se státem se dohodl nakonec i farmář Jan Vaňous, který se bránil stavbě dálnice D35 u Litomyšle, která měla vést přes jeho pole u Bohuňovic, byl dlouho úspěšný.

Spory o pozemky ve východních Čechách

■ Dostavba dálnice D11 u Hradce Králové, farmářka Ludmila Havránková
■ Stavba dálnice D35 u Litomyšle, farmář Jan Vaňous
■ Čtyřpruh kolem Opatovic nad Labem, bývalý starosta Jan Tikal
■ Stavba severovýchodnícho obchvatu Pardubic, Stanislav Procházka

Vaňousovi bojovali proti zvolené trase dálnice už od roku 2006, kdy zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo zásady územního rozvoje s D35 (tehdy R35) zakotvenou v jižní variantě. Na základě jejich stížnosti Nejvyšší správní soud v roce 2009 část dálnice kvůli chybám krajských úředníků vymazal z mapy, koridor kolem Litomyšle se do územního plánu kraje vrátil až po pěti letech.

Litomyšl se tehdy obávala odporu rodiny natolik, že navrhla státu, aby u Bohuňovic vedl trasu tunelem. „Podporujeme zatrubnění R35 pod pozemky pana Vaňouse,“ uvedl v roce 2011 tehdejší starosta Litomyšle Michal Kortyš (ODS). V roce 2023 nakonec Vaňous pozemky spolu s manželkou prodali Ředitelství dálnic a silnic.

Obchvat Pardubic je otevřený, v napojení na starou silnici hned stály kolony

Jiné případy musel podobně jako v případě severovýchodního obchvatu Pardubic vyřešit až soud. Například bývalý starosta Opatovic nad Labem Jan Tikal si pod budoucí čtyřproudovkou kolem obce koupil v roce 2004 pozemek o velikosti 41 metrů čtverečních a pak jej odmítal prodat, aby zabránil podle jeho slov „nesmyslné stavbě“. Vyvlastnění potvrdil soud definitivně v roce 2010.