O prodloužení vodní cesty z Chvaletic do Pardubic se stát snaží už od konce minulého století. Původně měl kanál vést přes přírodní lokalitu Slavíkovy ostrovy s ohroženými modrásky.
Nejvyšší správní soud však dal v roce 2015 za pravdu kritikům trasy. ŘVC přišlo se šetrnější variantou, ta nezasáhne cenný biotop ani nenaruší památkově chráněný jez v Přelouči. Nyní bude usilovat o to, aby pro projekt získalo souhlas ministerstva životního prostředí v rámci procesu EIA. K záměru se bude moci vyjádřit i veřejnost.
ŘVC odhaduje, že pokud vše půjde dobře, stavět se začne v roce 2031. „Počítáme se zhruba dvěma až třemi roky stavebních prací, takže rok 2033 či 2034 je potenciální termín uvedení do provozu celého souboru staveb,“ řekl zástupce ředitele ŘVC Jan Bukovský.
Úředníci přiblížili splavnění Labe do Pardubic, přístav má být na pravém břehu![]() |
Součástí akce není jen nový plavební kanál, ale i výstavba nákladního i rekreačního přístavu v Pardubicích, renovace plavební komory Srnojedy či úprava koryta Labe. To vše podle odhadu ŘVC vyjde na pět miliard korun.
Samotný plavební stupeň Přelouč by měl stát 3,3 miliardy korun. Dílo zasáhne do přírody, ovlivní krajinu, zanikne proudný úsek Labe. Snahu získat povolení v procesu EIA může zkomplikovat i ekologická zátěž po Tesle Přelouč.
Ekologové splavnění kritizují
Plán má kritiky, kteří namítají, že o vodní cestu do Pardubic firmy ve skutečnosti nestojí. „Jsou to vyhozené peníze. Nejsou schopni doložit jediného dodavatele, který by tuto vodní cestu využíval,“ řekl předseda spolku Zelená pro Pardubicko Jan Linhart.
Ředitel ŘVC Lubomír Fojtů je přesvědčen, že celá společnost na splavnění Labe do Pardubic vydělá, protože se část zboží už nebude vozit po přetížených silnicích, ale po vodě do nového pardubického přístavu. Podle něj půjde o miliony tun ročně. „Efekt se velice těžce vyjadřuje finančně, byť kalkulace máme,“ řekl Fojtů.
Pardubický kraj i město Pardubice akci podporují. Pro je i obec Břehy, vedle níž nový kanál povede. „Stavba je definovaná v našem územním plánu, podporujeme ji,“ uvedl starosta Břehů Pavel Jirava. „Vybraná varianta je asi skutečně nejpřijatelnější. Tlak ekologických hnutí znamenal to, že se co nejméně zasahuje do cenných lokalit,“ dodal.






