Do soudní síně se dostavili čtyři z šesti obžalovaných příslušníků vězeňské služby. Sedmý byl obžaloby zproštěn už v minulosti, jelikož se v incidentu neangažoval. Sama poškozená, která je nadále ve výkonu nyní už třináctého trestu, jednání přítomna nebyla.
Všichni obhájci obžalovaných se celé dopoledne shodovali na tom, že bývá zvykem podlehnout panice a rozhodnout opačně v případech, kdy některý z vyšších soudů vrátí případ zpátky k projednání.
Jeden z obhájců soudu řekl, že podle něj právě tato kauza věští budoucí krach vězeňské služby. „Na základě rozhodnutí Ústavního soudu by to znamenalo, že můžeme nechat příslušníky vězeňské služby napadat odsouzenými a nic neřešit. Když dělají svou práci a dělají ji správně, dehonestujeme je tím, že kritizujeme, co všechno dělají špatně.“
Kde je Víťa? postrádaly vězeňkyně dozorce odvolaného kvůli obvinění z mučení |
Dozorcům je kladeno za vinu, že odsouzenou ženu za špatné chování zhruba na tři a půl hodiny připoutali služebními pouty za zápěstí každé ruky k okenní mříži do pozice, která měla připomínat „ukřižování Ježíše Krista“.
Podle obhájců se však vězeňkyně opakovaně dopouštěla agresivního jednání, verbálních útoků, kopání do zábradlí i matrací a náznaku fyzického útoku vůči příslušnici vězeňské služby. Ta si k následnému odpoutání vězeňkyně přivolala na pomoc své kolegy s obavou z dalšího agresivního výlevu odsouzené. Odsouzená se podle spisu během připoutání pomočila.
„Co se týká pomočení poškozené, které by se mohlo zdát jaksi nehumánním, nikde není zmínka o tom, že se dozorci poškozené několikrát ptali, zda potřebuje na toaletu, a pokaždé tvrdila, že ne. Tedy se dostáváme do situace, kdy se například já zde samovolně rozhodnu pomočit a už jsem týrán,“ dodal před soudem obhájce.
Jeden z obžalovaných je příslušníkem vězeňské služby už deset let a předtím pracoval u městské policie. „Kdo si tuhle práci nezkusil, ten si ani neumí představit, jak náročná je. Setkáváme se denně s agresivitou, házejí po nás židle, nadávají nám. Ale dnes jsme se dostali do situace, kdy často s kolegy nevíme, jak zasáhnout, abychom za to nebyli popotahováni. Díváme se jeden na druhého a bojíme se cokoliv udělat,“ řekl.
Ženy podle něho bývají mnohem agresivnější než muži. „Když se na to podíváte z druhé strany, tak nemáme žádné zastání. Pak to dopadá tak, že riskujeme vlastní život, protože máme strach zakročit proti agresorům, abychom znovu neskončili u soudu. Ke všem přistupujeme stejně, neřešíme, kdo a za co tam je. Proto je mi velmi nepříjemné, že jsem označován za nějakého mučitele, protože se mi takové jednání přímo hnusí. Jsem normální člověk, který pouze vykonává svou práci,“ dodal.
Soud jeho řeč nevyslyšel, přiklonil se k rozhodnutí Ústavního soudu a všechny obžalované uznal vinnými. Podle něj se obžalovaní dopustili nelidského a krutého zacházení ze svěřené pravomoci orgánu veřejné moci jako úřední osoby a každému z nich uložil trest odnětí svobody na dva roky s podmíněným odkladem po dobu dvou let.
„Nebylo možné opomíjet, že obžalovaní vedli spořádaný život. Soud ale zároveň zpochybnil, že by poškozená záměrně odmítala sundání pout, nebo se snad záměrně pomočila. Dopustili se nelidského a krutého zacházení, které poškozené způsobilo tělesné a duševní utrpení. S cílem donutit poškozenou k omluvě za její verbální útoky došlo k omezení pohybu bez možnosti dojít si na toaletu. Byla připoutána až do doby, než se pomočila a vězeňské službě se omluvila,“ řekl soudce Aleš Holík.
„Ústavní soud rozhodl a jeho rozhodnutí je závazné a rozhodující i pro zdejší soud. Ve svém rozhodnutí uvedl řadu zásadních odůvodnění, ke kterým musíme přihlédnout,“ vysvětlil Holík.
Pobývala i v zařízení pro nepřizpůsobivé
Původně okresní soud uložil dozorcům tříletý trest podmíněně odložený na tři roky a trest zákazu činnosti u Vězeňské služby ČR a v bezpečnostních sborech ČR na dva roky. Všichni obžalovaní byli po celou dobu od incidentu v lednu 2020 postaveni mimo službu a brali poloviční plat.
Krajský soud ale toto rozhodnutí zrušil a sám rozhodl tak, že jednoho z obžalovaných zprostil obžaloby a věc ostatních postoupil do kázeňského řízení. Podle soudu s jistotou nešlo prokázat povědomí obžalovaných o protiprávnosti a nezákonném postupu, tedy ani naplnění subjektivní stránky trestného činu.
Vězeňkyně si stěžovala na porušení práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí a porušení zákazu mučení a jiného nelidského a ponižujícího zacházení. Odsouzená žena však není ve výkonu trestu žádným nováčkem, svůj trest si odpykává již potřinácté. Kromě věznice ve Světlé nad Sázavou pobývala také v Ruzyni a v opavské věznici v zařízení pro nepřizpůsobivé osoby.
Měli znát směrnice. ÚS se zastal vězeňkyně, kterou dozorci připoutali k mříži |
Podle Ústavního soudu však z kontextu rozhodnutí Krajského soudu nevyplývají žádné překážky, které by obžalovaným bránily seznámit se s příslušnou právní úpravou.
„Obžalovaní se navíc daného jednání dopustili ve specifickém postavení příslušníků ve služebním poměru, s nímž je spojena zvláštní povinnost seznámit se se všemi relevantními právními předpisy a poté je pochopitelně dodržovat,“ uvedla předsedkyně soudního senátu Daniela Zemanová.
Pochybení krajského soudu podle ní dosáhlo z hlediska zásahu do stěžovatelčina práva na fyzickou integritu a ochranu před mučením a nelidským a ponižujícím zacházením takové intenzity, že bylo nezbytné napadený rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu k novému posouzení.