Když na ni po skončení soutěže na střední škole vytáhla spolužačka nůž, pochopila, že musí pryč. Už se nikdy nechtěla vrátit. Sbalila kufr, nasedla do vlaku směr Praha a začala znovu. Dnes je z vystrašené studentky umělkyně a návrhářka, která obléká hvězdy českého showbyznysu, jako např. Olgu Lounovou, Evu Burešovou nebo Ivu Janžurovou. Stala se umělkyní, která mění své úzkosti ve svébytnou tvorbu.
Tvořivost provázela Příhodovou už od dětství. Se svými rodiči neustále něco vyráběla, šila oblečky na panenky Barbie a malovala. „Dokonce jeden ručník, který jsme tehdy s mamkou pomalovaly, mám dodnes doma schovaný,“ vzpomíná.
Poprvé svůj cit pro módu objevila, když chtěla na houslovém koncertě zaujmout kluka, který se jí líbil. „Všechny holky měly stejné šaty a mě to štvalo, chtěla jsem být jiná, aby si mě konečně všiml. Nakreslila jsem si proto vlastní návrh šatů, které mi teta ušila a on mi je tehdy fakt pochválil,“ směje se.
Touha tvořit ji dovedla na střední školu, kde studovala design oděvů. Tam poprvé narazila na šikanu ze strany pedagogů. Těm se nelíbilo, že má zájem tvořit i sama za sebe mimo školu.
„Když mi bylo osmnáct, uspořádala jsem svoji první velkou přehlídku na zámku v Cholticích. Byla jsem nadšená a neskutečně pyšná, ale učitelky mi dávaly najevo, že jsem si dovolila příliš. Neustálé naschvály, slovní ponižování. Víte, když se k vám školní autority chovají tak, že máte pocit, jako byste raději ani neměli existovat, něco je špatně,“ dodává umělkyně, která i přes zmíněný tlak školu nakonec úspěšně dokončila.
S padělkem trofeje zpátky do školy
Po zklamání ze špatné vizáže modelek na přehlídce chtěla Příhodová tvořit sama kompletní look, a tak se pustila do dalších studií. „Chtěla jsem být něco jako studio. Klientky obléknout, nalíčit i učesat a ušetřit jim tak nejen jejich čas,“ říká.
Tento přístup si rychle získal oblibu mezi osobnostmi české hudební scény. Přítelkyní a oblíbenou klientkou se Příhodové stala raperka Sharlota, která její modely často obléká i ve svých videoklipech. Na druhé škole ale šikana z důvodu určité jinakosti a touze po úspěchu pokračovala, tentokrát však ze strany samotného ředitele školy a spolužáků.
„Ředitel mi z osobních důvodů, konkrétně kvůli jeho sporům s pořadatelem, zakázal jet na soutěž. Řekl mi, že když tam pojedu, nemám se do školy už nikdy vracet. Já jsem ale neposlechla a odjela. Vyhrála jsem to a on po mně chtěl po návratu odevzdat pohár,“ popisuje situaci, kterou vyřešila po svém. Nechala si vyrobit padělek trofeje, aby si originál mohla schovat doma. „Dělala jsem to tak pravidelně, nechtěla jsem škole odevzdávat vzpomínky na těžce vydřené úspěchy,“ dodává s úsměvem.
Napětí na škole gradovalo a zlom přišel v den, kdy na ni spolužačka po soutěži vytáhla nůž. „Odůvodnila to tak, že nikoho nebaví ta Erika, která neustále vyhrává. Zhroutila jsem se a nechtěla se do školy vrátit, nechápala jsem proč se tohle vůbec děje,“ přiznává umělkyně.
Útěk do hlavního města
Záchranným bodem se pro ni stala kamarádka Anička Slováčková, s níž se poznala při focení. „Denně jsme si volaly a podporovaly se. Řekla mi, ať se sbalím a odjedu do Prahy, že už se školy nemám vracet. Nevím, kde se to ve mně tenkrát vzalo, ale poslechla jsem ji. Utíkala jsem do neznáma, ale cítila svobodu,“ vypráví.
V Praze nikoho jiného neměla. Na čas se z nich staly spolubydlící. „Anička byla neskutečná bojovnice, obě jsme trpěly úzkostmi, ale její síla, která z ní tak nějak přirozeně vycházela, mi doslova zachránila psychiku. Naučila mě stát sama za sebou, i když je to občas těžké. Byla to moje hrdinka, na kterou nikdy nezapomenu,“ vzpomíná Příhodová na kamarádku, která nedávno podlehla rakovině.
Podporu časem začala nacházet i u svých dalších klientů, kteří se z pracovní roviny přesunuli do té přátelské. S raperem Raegem ji pojí přátelství a několik společných projektů, stejně jako se zpěvačkou Sabinou Křovákovou nebo herečkou Sabinou Rojkovou.
Choceň zůstala jejím domovem a několik dní v měsíci přebývá právě tam, žije však převážně v Praze, ve svém bytě, který víc než domov připomíná ateliér. Přestože se jí profesně daří, úzkosti a deprese ji provázejí dál. „Po zkušenostech se stalkerem, který sledoval každý můj pohyb a informoval mě o tom na mých sociálních sítích, aniž bych ho kdy viděla osobně, nebo po zkušenosti s neodbytnou bytnou, která mi lezla do bytu a kontrolovala mé noční příchody domů, jsem se po Praze stěhovala už sedmnáctkrát,“ říká.
Nejdřív vrchol, potom kolaps
Po úspěšném říjnovém eventu ve Spojce Karlín přišel psychický kolaps. „Chtěla jsem to všechno ukončit. Zažila jsem stavy bezmoci, pláče, který nešel zastavit a nemohla jsem dýchat. Rodiče mě odvezli k odborníkovi,“ říká Příhodová.
Nakonec prý zjistila, že právě nejtěžší chvíle jí pomáhají růst. „Člověk si musí neustále dávat nějaký cíl. Když ho splní nebo ztratí, ztrácí důvod existovat. Zničit se můžeme jen my sami svými myšlenkami, a to já nechci,“ dodává.
Svá nejlepší díla tvoří právě ve stavech duševní nepohody. Jeden z nejúspěšnějších a nejveselejších obrazů, který se prodal během tří minut od zveřejnění, vznikl v období, kdy odmítala vycházet z domu pod tlakem paralýzy, kterou nemohla ovládat. „Malovala jsem ho v extrémní úzkosti, ale lidem se to líbilo. Vyvolával v nich pocit radosti,“ vysvětluje. Naopak v období klidu a štěstí inspiraci nemůže najít a obrazy nejsou tak veselé. „To jsem pak vděčná za zakázky na přání, kdy nechám fantazii odpočívat,“ dodává.
Každý kus oblečení a každý její obraz má silný příběh, který však s nikým nesdílí. Chce, aby si každý v její tvorbě našel vlastní význam. Erika Příhodová se prezentuje stylem, který by se dal nazvat vypravěčstvím vlastních životních příběhů prostřednictvím látek a barev. Její tvorbu provází ženskost, elegance a síla, doplněná extravagancí, s níž lze s lehkostí vystoupit z davu.
Život s úzkostmi už dnes vnímá jako impuls k neustálé práci na sobě. „Ráda říkám, že bolest mě naučila tvořit a tvoření mě naučilo žít,“ uzavírá Příhodová, která už nyní připravuje další velký event ve Spojce Karlín, který proběhne 10. října 2026. Opět představí své modely z nové kolekce, součástí bude také vernisáž a aukce obrazu, jejíž výtěžek poputuje na projekt Pes v nouzi. Letos společně se Sámerem Issou a Lucy Junk pokřtila jejich psí kalendář a na projektu chce spolupracovat i nadále.
