1 Autobusové nádraží Pardubice
Autobusové nádraží patří k ostudným místům krajského města.
Už jen posledních pár měsíců budou autobusy vyjíždět ze svého stálého stanoviště na Palackého třídě. Poté se vyžilé a zanedbané místo začne proměňovat. A radikálně.
Zatímco cestující začnou nastupovat do autobusů do nově vzniklého terminálu B u vlakového nádraží, místo, které autobusy definitivně opustí, začne sloužit úplně jinému účelu. Společnost Redstone Real Estate chce na místě už brzy začít stavět obchodně společenské centrum Galerie Pernerka, které bude zasahovat i na pozemek bývalého lihovaru.
Podle webu společnosti se dokončení stavby plánuje na třetí čtvrtletí roku 2024. Obří centrum má nabízet hotel, multikino, obchody, kanceláře, restaurace a parkování pro 1200 aut.
Vedle terminálu B vznikne ještě letos jeden další u pardubické univerzity. Blízký podchod pod Hradeckou ulicí má být osvětlen a celý prostor nového terminálu se dovybaví lavičkami, koši na odpadky a také stojany na kola. „Vše bude stát asi 26 milionů. Podstatná část nákladů, více než 70 procent, bude hrazena dotací z evropských peněz,“ řekl primátor Pardubic Jan Nadrchal.
2 Brána borců
Nový stadion doplňuje zchátralá Brána borců.
Jako pěst na oko vedle nového fotbalového stadionu Arnošta Košťála teď působí původní Brána borců. Památkově chráněný objekt z roku 1931, na který se v projektu nenašly peníze, nemá k označení ruina daleko. Uvědomují si to i radní města Pardubice, kteří už odsouhlasili jeho opravu.
„Jelikož je však Brána borců významnou památkou, jež patří k historii města, chceme, aby tvořila součást nově předělaného areálu a byla opravena tak, aby mohla v budoucnu sloužit pro potřeby veřejnosti,“ uvedl primátor Pardubic Jan Nadrchal.
Podle radními schváleného plánu by přestavba díla architekta Karla Řepy měla vyjít zhruba na 32 milionů korun. Jasné je však to, že z ní už nikdy na fotbal vidět nebude. Zůstala totiž za novým stadionem. Podle radnice by však mohla dobře posloužit třeba pro pořádání menších kulturních akcí.
„Po opravě by zde vznikl prostor pro kulturní, společenské a volnočasové aktivity. Návrh navíc vytváří přirozenou promenádu a průstup územím, který bude souběžný s ulicí U Stadionu a hlavní pěší trasou v Tyršových sadech,“ uvedl náměstek primátora zodpovědný za ekonomiku, rozpočet a sport Jakub Rychtecký s tím, že studie byla konzultována také s dědicem autorských práv architektem Miroslavem Řepou a orgány památkové péče.
„V objektu by se nacházely fanshop a sport bar, pokladny a pod zkosenými tribunami je navržen sklad a sociální zázemí s tím, že přístup do objektu by byl i z ulice U Stadionu,“ doplnil náměstek primátora Jan Hrabal.
3 Prokopka
V areálu bývalé Prokopky rostou jen náletové dřeviny.
Prokopka je dodnes velmi zažitý obecný název pro továrnu, kterou založil Josef Prokop na Palackého třídě už v 19. století. Název zůstal areálu i po znárodnění, kdy byl podnik přejmenován na Továrny mlýnských strojů, a přečkal také privatizaci, kdy areál převzala nová firma Prokop. Ta ho později opustila a ponechala osudu.
O prázdnou fabriku se starali hlavně bezdomovci, kteří zřejmě mohli i za dva velké požáry. Nejdříve hořelo v červenci.2002 a pak v prosinci.2007, kdy v noci oheň zachvátil střechu jedné z budov. Zchátralé stavení tehdy hasilo osm hasičských sborů. V roce 2012 byly objekty bývalé Prokopky zbourány.
Pozemky pod nimi si koupila ČSOB Pojišťovna, která zvažovala, že na nich postaví své nové sídlo. Na to však zatím nedošlo a dost možná ani nedojde.
„Pandemie covidu-19 nás dostala do nové situace. Je zřejmé, že ovlivní nejen současný, ale i budoucí pohled na organizaci práce, pracovní metody a styly, a v důsledku toho také nároky na vybavení a uspořádání pracovního prostředí, jeho sdílení a bezesporu i práci z domu. To v důsledku bude ovlivňovat i celkovou potřebu kancelářských pracovních prostor,“ uvedl mluvčí firmy Petr Milata na otázku MF DNES, zda se bude v dohledné době sídlo stavět.
Firma tak plánuje i rozdělení pozemků, tak aby na části třeba mohly vyrůst byty. Zatím však drtivou většinu území bývalé továrny pohlcuje náletová zeleň.
4 Motel Seč
Bývalý motel s ubytovnou patří mezi nejostudnější místa v Pardubickém kraji.
Tři desetiletí sečské přehradní nádrži dělají ostudu ruiny Motelu Seč s ubytovnou. V dobách před sametovou revolucí hojně vyhledávané rekreační zařízení u hráze během sezony obývaly tisíce lidí. Mnozí dodnes pamatují na čundráky polehávající před motelem, odkud byl úžasný výhled na vodní hladinu přehrady. Jedno z prvních zařízení tohoto druhu na Seči bylo postaveno v roce 1963.
„Sjížděli se tam lidé z celé republiky. Motel Seč byl vyhlášený. Hlavně o prázdninách to tam žilo. Kdo si tam uměl zařídit brigádu v kuchyni nebo na place jako číšník, během léta si tam přišel na pěkné peníze,“ vzpomíná paní Ivana, která místo nejednou navštívila.
Dnes ikonický motel v nejnavštěvovanější rekreační oblasti Pardubického kraje dávno nefunguje. Objekt bývalé ubytovny a motelu je v troskách.
Pokusy o smysluplnou obnovu nevyšly. Už před více než deseti lety Správa CHKO Železné hory chtěla objekt od jedné realitní kanceláře odkoupit a přebudovat na informační centrum, které mělo za pomoci moderních technologií přibližovat ekologickou výchovu mladé generaci.
Jednání ztroskotala na ceně, která několikanásobně překračovala možnosti Správy CHKO. Na Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky se povedlo od státu převézt pouze pozemky pod objekty a v okolí bývalého motelu. Motel, či spíše jeho poslední zbytky, vlastní pardubická firma, jejíž záměry nejsou známy.
5 Vitka Brněnec
V jakém stavu se areál Vitky v Brněnci nachází, je dobře vidět z vlaku ze Svitav na Brno.
Areál bývalé textilky v Brněnci, v němž Oskar Schindler za 2. světové války zaměstnával vězněné Židy, vypadá už více než deset let jak po náletu. Tedy alespoň její část. Nepovedená privatizace změnila kdysi prosperující textilku v ruiny, kterých si všimne každý, kdo jede vlakem na trati mezi Brnem a Českou Třebovou.
Krach Vitky Brněnec negativně poznamenal nejenom místní lidi, jejichž valná část ve firmě pracovala, ale vážně ohrožoval i životní prostředí. V areálu se nacházely nezabezpečené sklady a haly s nebezpečnými látkami a chemikáliemi. Ty se naštěstí podařilo zlikvidovat. Od té doby lokalita, kde se psaly dějiny, čeká na nový impuls.
Naděje brownfieldu v Brněnci na Svitavsku svitla před pěti lety. Areál se dostal do rukou společnosti, ve které figuruje potomek předválečných vlastníků továrny Daniel Löw-Beer. Cílem Nadačního fondu Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera je kompletní proměna areálu. Práce to budou na desetiletí.
V zachovalých budovách, kde Oskar Schindler za druhé světové války zachránil před jistou smrtí téměř 1200 Židů, má vzniknout tzv. Schindlerova archa. V ní by se měl promítat film Schindlerův seznam režiséra Stevena Spielberga a další dokumenty či rozhovory s přímými účastníky. Další části budovy by měly být věnovány rodině Löw-Beer a také muzeu židovské historie v Československu. Kus rozlehlého areálu má být přeměněn na park i lokalitu pro bydlení.
Které z ostudných míst Pardubického kraje podle vás nejvíce potřebuje nápravu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pátek 14. dubna 2023. Anketa je uzavřena.
