Legendární Kávoviny zmizí z centra Pardubic, místo nich budou byty

  17:58
Během několika málo let z centra Pardubic odejde poslední větší průmyslový podnik. Svůj areál u železniční trati opustí Kávoviny. Developer místo nich chce vybudovat novou městskou čtvrť.

Ačkoliv název podniku Kávoviny v sobě má slovo káva, od svých počátků se pardubická firma věnuje tomu, že vyrábí náhražky. Kávová zrna totiž může nahradit čekanka či žito. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Podoba Pardubic se v posledních letech výrazně mění. Může za to především likvidace a přestavba bývalých průmyslových areálů. Minulostí je lihovar, Prokopka nebo tiskárna ve Smilově ulici. Výraznou proměnou také prošla bývalá slavná továrna Tesla.

A nyní dojde na další areál. Změna se dotkne Kávovin, které od konce 19. století sídlí u železničního podjezdu na ulici Jana Palacha. Rozsáhlé pozemky koupil od průmyslníka Jaroslava Strnada fond developera Jiřího Rulíška. V plánu je výstavba prakticky nové městské čtvrti za zhruba dvě miliardy korun.

„Aktuálně hledáme vhodného partnera – architekta, se kterým přestavbu lokality zpracujeme. Od toho se budou odvozovat detaily. Nyní odhadujeme, že se investiční náklady budou pohybovat kolem 1,8 miliardy korun. Pozitivní je, že nebudeme potřebovat změnu územního plánu,“ uvedla pro deník e15 Hana Vyplelová, šéfka Rulíškova fondu Imos Development, který bude mít projekt na starosti.

Kávoviny na rozdíl od výše jmenovaných firem stále fungují. V areálu se vyrábí melta, hořčice nebo třeba piškoty. I proto nebude přeměna tak rychlá. Nejdříve bude nutné odvézt stroje, přemístit celou výrobu. To zajistí skupina CE Industries známého českého zbrojaře Jaroslava Strnada. Ta areál koupila zhruba před rokem a nyní se ho chystá opustit.

„Dojde ke sloučení tří našich podniků, Heinz Food, Kaumy a Kávovin, do jednoho závodu. Hledáme pro tento záměr vhodnou lokalitu, přičemž hlavním cílem je podstatně zefektivnit výrobu,“ uvedl pro e15 šéf CE Industries Adam Šotek.

Rulíšek investuje v kraji už třeba na Dolní Moravě

Tyto plány se právě posunuly blíž k naplnění. V polovině února se novým majitelem rozlehlého areálu stala Amista investiční společnost, která je správcem fondu Imos Development. Ten patří Jiřímu Rulíškovi, developerovi, který svůj byznys v oblasti rezidenčního bydlení dosud rozvíjel především v domovském Brně a jeho okolí. Investuje ale také do horského střediska Dolní Morava, které se v poslední době dostalo do širšího povědomí lidí díky stavbě nejdelšího visutého mostu pro pěší na světě.

Pravdou je, že změna lokality pro výrobu kakaa a dalších pochutin dává smysl. Areál postavený v roce 1886 má svoje nejlepší období dávno za sebou a v jeho útrobách by se klidně mohly natáčet horory či filmy odkazující na hlubokou historii 20. století.

Navíc ani dopravně nedává setrvání na místě logiku. Kamiony do malé brány vjíždí z frekventované ulice Jana Palacha jen s největšími obtížemi a na čas blokují dopravu. „Už jsem slyšel dávno, že se tady bude chystat bytová výstavba. Dává to smysl, byť si myslím, že přestavba areálu bude velmi náročná a nákladná,“ řekl nedávno šéf finanční skupiny CFIG Martin Chovanec, který hned vedle Kávovin přeměňuje roky rozestavěnou kancelářskou budovu na moderní sídlo firmy.

V každém případě se tak oblast Na Spravedlnosti během několika málo let definitivně promění z průmyslověobchodní periferie na domovy pro tisíce lidí. Velké projekty totiž už vznikly na místě bývalé mototechny a staví se také dál směrem na Vinici. „Samozřejmě máme obavu, co další výstavba udělá s dopravou. Už nyní to v lokalitě Na Spravedlnosti není vůbec ideální. Zanedlouho mám se zástupci developera schůzku, tak budu vědět více,“ uvedl Jiří Rejda, starosta pátého městského obvodu, do kterého Kávoviny zeměpisně patří.

Otázka je, co bude dál s tradiční výrobou, která často do centra Pardubic zanesla charakteristický zápach, který vzniká při přípravě melty. Firma vyrábí i pufovanou rýži, piškoty, sušenky, balí a distribuuje kakao, rýži, luštěniny, celkem více než 100 produktů. Sídlo má v areálu i firma Alba, která zase dělá všechny možné druhy hořčice.