Budoucí tunel Homole na stavbě dálnice u Vysokého Mýta přes vánoční svátky pořádně vychladl.
Teď se do levé části vrátili dělníci a hlavně stroje a doslova si ho zadýchali. Venku v sedm ráno bylo dvanáct stupňů pod bodem mrazu. Díky zaslepení jedné strany tunelu a teplu motorů stavebních strojů se v úterý posunula rtuť pomyslného teploměru uvnitř na pět stupňů nad nulou. Zatímco venku zůstaly stopy těžkých strojů zmrzlé na kámen, uvnitř se dělníci brodili blátem a kalužemi.
„Výfukové plyny a vysoká teplota motorů pomáhají. Zítra tu bude zase o pár stupňů víc,“ řekl jeden z techniků Eurovie.
To ale nebylo nic platné montérům, kteří pracovali na sekundárním ostění u budoucího vjezdu do tunelu. Někteří si i přesto ani nezapnuli bundu, jiným, zimomřivějším, z důkladně provedeného zábalu koukaly jen oči.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tvrdí, že práce za mrazů probíhají i na desítkách dalších staveb. Jejich harmonogramy s tím počítají. „Zrušili jsme zimní technologické přestávky,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Některé práce je podle něj možné provádět i v tomto počasí, jiné se naopak dělat nesmí, na dodržování technologické kázně dohlíží stavební dozor.
V tunelu jsou podmínky přívětivější
V tunelu Homole jsou podmínky přívětivější než na jiných silničních stavbách. V létě chránil stavbaře před horkem, nyní zde najdou útočiště před mrazy. „My jsme si tunel na druhé straně ucpali, abychom si udrželi kladné teploty, jinak by nám tu vítr proudil vysokou rychlostí. Díky tomu nyní máme v tunelu dobré klima,“ uvedl šéf projektu budování tunelu Boris Čillik ze společnosti Marti, která tunel staví.
Podle něj se betonuje, pokračuje na některých úsecích v ražbě a pracuje se i na odvodnění tunelu či hydroizolaci. Pokračuje také betonáž sekundárního ostění.
„Nasadíme výkonné ohřívače s velkou kapacitou, které by nám měly pomoci k tomu, abychom mohli některé práce provádět i na venkovních objektech,“ uvedl Čillik.
Důležitý milník. Stavbaři dokončili náročnou ražbu tunelu Homole na budoucí D35 |
Zatímco v tunelu je možné díky vyšším teplotám betonovat, za jeho hranicí už platí v mrazech přísný zákaz.
„Teď je velmi vhodné dělat takzvanou zemařinu. To znamená samozřejmě budování zářezů, výběr zeminy, převoz, transport zeminy. Mimo jiné to má tu výhodu, že v mrazech tolik nezašpiníme ty silnice. Řidiči i lidé třeba v blízkých obcích nemají takové trápení s blátem na silnicích,“ uvedl Rýdl.
„Týká se to zářezů, tam, kde si to připravíme, jsme schopni kopat,“ řekl hlavní stavbyvedoucí Jiří Studený z Eurovie.
Žádné velké transporty zeminy se ovšem na budoucím šest a půl kilometru dlouhém úseku v úterý neodehrávaly, na stavbě bylo vidět jen pár těžkých strojů. U Stradouně pak u dlouhého výkopu zaparkovalo několik vozů s plynaři, kteří sledovali jediný bagr v akci. Přitom pojídali oběd z misek, z nichž v mrazu stoupala pára.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License