Podél šest set metrů dlouhé protihlukové stěny v Rosicích nad Labem vede úzká silnice, která představuje pro pár zdejších domů jediné spojení se světem. Dvě auta se tu nevyhnou, i chodec musí před vozem uskočit na miniaturní chodník přímo pod bariérou, která mění randál ze silnice I/37 v temné dunění.
Původní stěna z roku 1993, která zde vyrostla současně se čtyřproudovkou, prošla před třemi roky kompletní obnovou. Ta podle registru smluv stála ŘSD devět milionů. Dřevo vystřídal beton. Jenže stížností na hluk od obyvatel z východní části Rosic nad Labem neubylo. A tak stěnu čeká demolice až na základy a nahradí ji nová.
„Na protihlukové stěny na komunikaci I/37 v Rosicích nad Labem se nyní dokončuje projektová dokumentace. Výška stěny je dána hygienickými limity,“ uvedla Petra Drkulová z týmu komunikace ŘSD.
Náhrada za starou zeď bude měřit pět metrů
Dosavadní stěna je vysoká dva až tři metry. Nahradí ji podle zveřejněného povolení ke stavbě pětimetrová bariéra, která tak výškou s přehledem překoná betonový kolos nazývaný Berlínská zeď, který v průměru dosahoval 3,6 metru.
„Překvapilo mne, že to budou zase předělávat. Škoda těch peněz! A hlavně nás čeká zase to martyrium. Projede tu jen jedno auto, a když silnici obsadí montéři, lidé se nedostanou autem do práce nebo s dětmi na kroužky,“ řekl Petr Kovárník, který se ze své verandy dívá přímo na zeď.
Východní Rosice nazývané místními Kréta, je docela zvláštní kout. Jsou tu smíšený les za humny, upravené domky, zahrady a poklidné ulice. Do venkovské atmosféry však nezapadá hluk, který se přes dlouhou betonovou zeď přelévá ze čtyřproudové silnice spojující Pardubice s Hradcem Králové a ze sousední železnice. Výhled přes stěnu na západ rámuje nová a bohužel nepřehlédnutelná hala za tratí.
Řadovky v Dukelské ulici necelých sto metrů od stěny vyrostly v osmdesátých letech a lidé už tehdy věděli, že jednou jejich sousedem bude široká a hlučná silnice. Několik domků přímo pod stěnou dokonce lidé postavili už ve chvíli, kdy tu silnice už byla.
„Měli jsme tu pozemek, který zasahoval až do dnešní dálnice. Nakonec nám zbyla polovina. Je to krásné místo, na hluk si člověk zvykne. My, co jsme si zde postavili nové domy, máme kvalitní okna, přímo v domě hluk neslyšíte,“ řekl Kovárník.
I ti, co byli léta zvyklí na hluk, si ovšem v minulých letech začali stěžovat, protože se původní stěna rozpadala a nefungovala tak jako dříve. ŘSD ji v roce 2019 opravilo, jenže stížnosti neustaly. „Nezlepšilo se to ani poté, co stěnu opravili. Je tu hrozný rámus. A všude betonové stěny. Jsme tu jak ve vězení,“ řekla obyvatelka řadovky v Dukelské ulici, která nechtěla uvést do novin své jméno.
„V prvním patře je hluk slyšet mnohem víc, proto jsme si zasklili lodžii. Vím, že si tu lidé hodně stěžují, ale my jsme zvyklí. Jsme tu spokojeni,“ řekla Ivana Habalová z Dukelské ulice.
Monstrum snad pomůže, doufají lidé
Starosta sedmého pardubického obvodu Jan Rejda je rád, že Ředitelství silnic a dálnic podniká další kroky, které mají obyvatele čtvrti před hlukem uchránit. „Čím kvalitněji se to udělá, tím lépe. Je to ale akce ŘSD, náš obvod se na ní nepodílí,“ uvedl.
Zatím není jasné, kdy stavba nové protihlukové stěny začne. Krajský úřad ji už povolil, teď má vše v rukách ŘSD. „Realizace bude plánována na základě přidělení finančních prostředků v následujících letech,“ uvedla Drkulová.
Petr Kovárník už počítá s tím, že pětimetrová bariéra v podvečer zastíní jeho bazén a slunce z verandy už neuvidí zapadat tak jako dosud. „Od čtyř hodin tu asi nebudu mít sluníčko. Že budu mít bazén ve stínu, je ale to nejmenší. Pokud to omezí hluk, budu rád. Zatím si to monstrum moc neumím představit,“ řekl.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz