Zemřel Miroslav Řepa, připravoval slavné pavilony na EXPO i výstavu na Hradě

  9:54
Architekt Miroslav Řepa ovlivňoval podobu řady významných pardubických i republikových staveb, také se podílel na československých a českých pavilonech na světových výstavách EXPO. 7. června zemřel v požehnaném věku 93 let.

Architekt Miroslav Řepa. | foto: Pardubický krajMAFRA

Na začátku letošního února nemohl Miroslav Řepa chybět při slavnostním otevření opraveného Letního stadionu v centru Pardubic. Původní sportoviště totiž navrhl jeho otec Karel a Miroslav hodně dbal na to, aby fotbalový stánek co nejvíce odkazoval na stavbu z počátku třicátých let minulého století

„Myslím, že táta na nás kouká seshora a je spokojený. On vždy, stejně jako já, dbal na detaily a ty se podařilo uchovat. Já jsem ročník 1930, stadion pak 1931. Pamatuji si, jak jsem na stadion chodil ještě jako hodně malý. Jsem rád, že jsem se dožil jeho opravy. Jsem také šťastný, že areál vypadá o moc lépe než na prvních zveřejněných studiích,“ vyprávěl Řepa, který se až do posledních dní těšil naprosté duševní vitalitě.

Zemřel v rodinném kruhu ve středu 7. června.

Na opravu pardubického nádraží dohlíží syn autora památkově chráněné budovy

Jako majitel práv ke stavbám svého otce v posledních letech ovlivňoval i rekonstrukci pardubického vlakového nádraží. Bez jeho souhlasu se Správa železnic při přípravě rekonstrukce nemohla obejít.

„Jsme v konečné fázi příprav projektu v koordinaci s architekty a s držitelem autorských práv Miroslavem Řepou. Teď probíhá debata, kde by co mělo být a co bychom ještě případně upravili,“ řekl před rokem generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Je tak patrné, že i do vysokého věku, kterého se Miroslav Řepa dožil, architekt pracoval a zajímal se o dění kolem otcových staveb.

Vadily mu kopule u Zelené brány

Bydlel sice v Praze, ale nebyl problém potkat ho při častých procházkách po Pardubicích. Pravidelně se účastnil Štědrovečerní procházky centrem Pardubic, kterou pak zakončil ve Východočeském divadle. Pardubice znal a zajímal se o ně.

„Štvou mě ty kopule, které patří k podchodu u Zelené brány. Hyzdí celé náměstí,“ říkával často muž, který i do médií vždy ochotně komentoval dění v rodném městě.

Miroslav Řepa se narodil 24. února 1930 v Pardubicích, kde vystudoval Reálné gymnázium, pak odešel do Prahy na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství, následně vystudoval také Akademii výtvarných umění.

Za největší profesní úspěchy lze označit fakt, že v roce 1965 vyhrál s architektem Vladimírem Pýchou soutěž na československý pavilon pro Světovou výstavu v Montrealu.

Do povědomí veřejnosti se zapsal zejména svojí prací na světových výstavách EXPO, od úspěšného československého pavilonu v Montrealu v roce 1967, přes Ósaku, Sevillu, až po své působení v komisi u výběru a realizace našeho pavilonu v Dubaji v roce 2021.

V 70. a 80. letech vedl rekonstrukci všech tří scén Národního divadla v Praze, navrhl a zrealizoval stavbu divadla ve Zlíně, věnoval se objektům restaurací, hotelů, spořitelen.

Kurátorem výstavy na Hradě

Věnoval se i práci kurátora. V roce 1993 byl osloven Václavem Havlem, aby připravil na Pražském hradě výstavu o architektu Josipu Plečnikovi, k jehož posledním žákům patřil právě jeho otec arch. Karel Řepa. Z výstavy se stal putovní projekt, který byl představen v řadě světových metropolí, od Berlína, Bruselu až po Paříž a New York.

Ocenění získal i za projekt divadla Laterny Magiky pro světovou výstavu v japonské Ósace v roce 1970. V roce 2016 se stal čestným občanem města Pardubice.

„Bude nám chybět. Jeho noblesa, slušnost, smysl pro takt i pozitivní myšlení mě vždycky velmi inspirovalo. Snad nikdy jsem ho neviděl naštvaného. Vždy se usmíval. Pardubice měl velice rád nejen kvůli architektuře, ale i díky velkému množství osobních přátel. Rád bych vyjádřil celé rodině upřímnou soustrast,“ uvedl Pardubického kraje Martin Netolický.

Řepa úzce spolupracoval i na některých projektech kraje. „Mirek Řepa byl například po několik ročníků velmi platným členem poroty soutěže Stavba roku Pardubického kraje. Kromě toho byl i rozený bavič společnosti, velký vypravěč, gurmán, milovník červeného merlotu, světoběžník se spoustou zážitků, a tím pádem i velkým životním nadhledem. Zároveň to byl ale člověk velmi sečtělý, moudrý, s obrovským citem, empatií a vrozenou elegancí. Určitě nejen mně bylo svátkem být v jeho společnosti,“ zavzpomínal náměstek hejtmana Roman Línek.

1. února 2023

Autoři: ,