Podle mnohých lidí z Pardubic jsou městské obvody zbytečné a drahé. Momentálně má osm radnic na účtech přebytek ve výši téměř 400 milionů. A podle opozičního zastupitele za ODS Petra Klimpla to není dobře.

„Zjednodušeně řečeno, obvody dostávají prostředky na tři oblasti - na správu obvodu, na výdaje v oblasti životního prostředí a na výdaje v oblasti dopravy. Dalo by se říci, že to jsou náklady, na kterých se nedá šetřit. A ejhle, dá,“ uvedl Klimpl, podle kterého by bylo vhodné se na fungování obvodů detailněji podívat.

Fakt je ten, že je minimálně pozoruhodné, že velká radnice osekává své projekty, kde to jen jde, jen aby ekonomicky přežila, a na obvodech se v poklidu spoří. „Ten projekt se osekal a neproběhlo to správně. Byla to chyba, tady je potřeba si nalít čistého vína. Projekt byl špatně připraven na základě snahy ušetřit a splnit předem stanovený rozpočet,“ uvedl náměstek primátora Jan Hrabal na adresu rekonstrukce koupaliště Cihelna.

Magistrát se totiž v přebytcích na účtech netopí, a tak politici šli doslova položku po položce a snažili se projekt za 150 milionů korun seřezat na dřeň. To se sice na papíře povedlo, ale nyní se částky vracejí v podobě víceprací. „Bohužel je to tak,“ potvrdil Hrabal.

To mezitím na malých radnicích hledají u bank nejlepší nabídky termínovaných vkladů. „Začali jsme ukládat peníze na termínované účty, aby něco vydělaly. Myslím, že ostatní obvody se v tomto nechaly od nás inspirovat,“ řekl radní města a zároveň starosta pátého městského obvodu Jiří Rejda z ANO.

Podle něj však peníze na účtech nejsou kvůli tomu, že by obvod zanedbával své povinnosti. „Často šetříme peníze na jeden velký projekt, takže máme vyšší zůstatky. Rozhodně to není tak, že bychom střádali do polštáře a kašlali na údržbu a další věci,“ uvedl Rejda, jehož radnice měla na konci minulého roku na účtu 53,5 milionu korun. Vůbec nejlépe na tom byl vlastně vesnický obvod Rosice nad Labem, který disponoval více než sto miliony.

Podle Klimpla by měla podobná praxe v budoucnu skončit. Nevidí důvod, proč by obvody měly disponovat tak obřími částkami. „Z čísel je zřejmé, že obvody neprovádějí to, co se od nich čeká, především v oblasti životního prostředí a v oblasti oprav a údržby komunikací. Na účtech obvodu jsou obrovské zůstatky, které lze určitě využít i jinak,“ uvedl Klimpl, který doufal, že samo vedení města přijde s nějakými úpravami financování obvodů. Zatím se však nedočkal.

Plat roste starostovi i jeho kolegům. Nehorázné „mlaskání“, kritizuje opozice

„Obvody vznikly před více než 20 lety. Určitě se osvědčily a přispěly k rozvoji jednotlivých částí města. Život jde ale dál a město by na změny mělo reagovat. Rozdělení činností mezi město a obvody se řídí Statutem města. Ten doznal za posledních 20 let jen kosmetických změn a nereflektuje řadu věcí - třeba digitalizaci řady agend a činností,“ dodal Klimpl.

Problém pardubických obvodů je však v tom, že není politická vůle ani síla s nimi cokoliv většího dělat. Většinou se totiž koalice na velké radnici kryje se složením koalic na většině malých radnic, a tak se nedá očekávat, že by tam politici likvidovali dobře placená místa.

„Když se člověk podívá na to, kolik peněz jde do městských obvodů a co se za to dostává lidem zpátky, tak je zjevné, že osm částí nedává smysl. Ovšem nevidím cestu, jak třeba jejich počet redukovat. To by musela na velké radnici vyhrát volby strana, která totálně pohoří na obvodech, a to je velmi nepravděpodobné,“ uvedl pod zárukou anonymity jeden z radních města.