Pokuty z radarů chce dát Chrudim do fondu, obce na Hlinecku nedostávají nic

  16:16
Vedení Chrudimi chce zřídit zvláštní fond pro bezpečnost silničního provozu, který naplní pokutami za rychlou jízdu. Hodlá tak vyřešit choulostivý problém. Z politických důvodů zastupitelé radary a sankce řidičů na území města odmítli, teď ale začali inkasovat do rozpočtu pokuty z Hrochova Týnce. Obce na Hlinecku získaly z pokut dar jenom jednou.

Nový radar, který začal fungovat v Hrochově Týnci, umí vydělat šest set korun za jednoho rychlého řidiče. Teď se ukazuje, že těch pár stovek, z nichž za rok může být přes tři miliony korun, jsou pro politiky toxické peníze.

Pokuty nejdou totiž do kasy obce, ale Chrudimi, kde sídlí pověřený úřad. A to je problém. Chrudimští zastupitelé se v minulosti po vzrušených diskusích rozhodli, že si město nebude vylepšovat příjmy na úkor rychlých řidičů. Teď v Chrudimi hledají způsob, jak z toho ven.

Má jím být zřízení Nadačního fondu města Chrudim pro bezpečnost silničního provozu. 

„Veškeré prostředky vybrané na pokutách z radarů po odečtení nákladů, které jsou spojeny s jejich provozem a administrací, budou usnesením zastupitelstva převáděny do tohoto fondu,“ řekl místostarosta Chrudimi Pavel Štěpánek (Piráti). 

Ve správní radě fondu by měli sedět zástupci města, ale i starostové či starostky obcí, kde budou radary fungovat. Spuštěný je zatím jeden v Hrochově Týnci, přidat se chce Rabštejnská Lhota, Kočí a další obce. V budoucnu by mohlo jít o velké peníze. „Tři a půl milionu z jednoho radaru je odhad, který se drží relativně při zemi,“ uvedl Štěpánek.

Správní rada nového fondu by rozhodovala, jak peníze využít. „Ideálně formou investic do dopravní infrastruktury nejen do Chrudimi, ale i do míst, kde je radar umístěn. Což běžně z rozpočtu města samozřejmě není možné,“ řekl Štěpánek.

Starosta Hrochova Týnce Petr Schejbal to komentuje zdrženlivě s tím, že o využití těchto peněz nepřemýšlí. „Pro nás je důležité snižování rychlosti. Radary snížily počet případů překročení rychlosti z několika stovek na pár desítek. Nejde tu o investice, ale o bezpečnost,“ uvedl.

Není ale ještě jisté, zda zřízení fondu chrudimští zastupitelé na svém únorovém jednání schválí. Opozice bude téměř jistě proti. 

„Chápu snahu pomoci okolním obcím s bezpečností, ale tady se nejedná již o bezpečnost, ale i byznys. Jedná se o účelové a nehospodárné vyvádění peněz z městského rozpočtu. Navíc i samotný provoz nadačního fondu s sebou nese provozní náklady – legislativní, účetní, auditní a provozní,“ uvedl opoziční zastupitel Roman Málek z KDU-ČSL. Dodal, že rozumnější by bylo obcím peníze věnovat formou daru.

Hlinsko na pokutách vydělává miliony, obcím téměř nic nevrací

Zatímco Chrudim chce být vůči obcím s radarem velkorysá, Hlinsko se zachovalo jinak. Pokutami z radarů umístěných i mimo město si vylepšuje pouze vlastní rozpočet. 

Přestože radnice konkrétní částky neuveřejňuje, ze schválených rozpočtů vyplývá, že do městské kasy každoročně přitéká kolem 12 milionů korun. Výjimkou je loňský rok, kdy se příjem pokut propadl o zhruba tři miliony korun. „Tam, kde jsou radary umístěny, se dlouhou dobu kvůli objížďkám nejezdilo,“ uvedl starosta Hlinska Miroslav Krčil s poukazem na uzavírku v Krouně a téměř půl roku odstavený radar.

Na výpadku jednoho z osmi měřicích míst v Krouně, přes kterou vede hlavní tah na Svitavy a Havlíčkův Brod, je vidět, jak velká část výnosu na jeden radar na vytíženém místě připadá. „U nás se vybere jedna z nejvyšších částek. Zejména řidiči kamionů jsou rozjetí z kopce od Hlinska nebo naopak šlapou na plyn, aby ho vyjeli,“ uvedl starosta Krouny Petr  Schmied.

Krouna, Trhová Kamenice, Holetín a od roku 2020 také Miřetice a Dřeveš však z pokut nemají ani korunu. Až na jednu malou výjimku, kdy hlinecká radnice před třemi lety první trojici obcí poslala k dobru jednorázově třikrát 100 tisíc korun. 

„Za posledních šest let jsme dostali příspěvek pouze jednou. Mělo se to opakovat. Hlinecké zastupitelstvo mělo schvalovat pravidla, že dar v hodnotě 100 tisíc budeme dostávat každoročně, ale přišel covid a dál jsme nedostali nic. Rádi bychom to znovu otevřeli,“ řekl starosta Krouny Petr Schmied.