Letos ornitologové prosadili, že město už nemůže těsně před jarním hnízděním shazovat havraní hnízda. Proto arborista stoupá do korun stromů až nyní. A radní doufají, že to bude mít alespoň nějaký efekt.
Na jaře se počítají havrani v Chrudimi na tisíce kusů. Z archivu redakce vyplývá, že už v roce 1997 chrudimští radní rozhodli, že nechají na jaře shodit hnízda. Opakovali to každý rok, ale s mizivým výsledkem.
„Bohužel, ten stav je úděsný. Je to jedna z nejčastějších stížností, s níž se jako starosta setkávám. Lidé mi říkají: Přijďte se podívat na hřbitov na náš náhrobek, jak to strašně vypadá, nejsme schopni jej udržet čistý,“ říká starosta Chrudimi František Pilný.
Česká ornitologická společnost jarní shazování hnízd opakovaně kritizovala. Letos se proti tomu odvolala ke krajskému úřadu. „Shazování hnízd v době hnízdění je poměrně hrubý a nehumánní zásah. Proto jsme dlouhodobě doporučovali shazování hnízd na podzim, kdy je to pro ptáky nejméně rušivé,“ řekl předseda Východočeské pobočky České společnosti ornitologické Jakub Vrána.
Je to nedůstojné, říká zastupitel
Krajský úřad dal ornitologům za pravdu a letos měli havrani na hnízdění klid. K velké nelibosti některých místních. Zejména těch, kteří mají pod vysokými stromy u trati na hlavním chrudimském hřbitově své blízké. A pravidelně tam chodí čistit náhrobky.
„Není to estetické, není to důstojné. Ta situace je neudržitelná. Pokud v tomto případě mají ochránci přírody přednost, tak si ale tato situace zaslouží řešení,“ řekl zastupitel Jiří Hradec během červnového jednání chrudimských politiků.
Jenže odpověď na otázku, jak vyhnat havrany do jiných částí města, hledá město už déle než čtvrt století. Teď se tedy čeká na to, jak se shazování hnízd na podzim osvědčí.
„Může se stát, že když havrani na stromě neuvidí na jaře žádné hnízdo, poletí někam dál,“ řekl předseda ornitologů. „Jsme zvědavi, jaký to bude mít na jaře efekt,“ řekl Pilný.
Pokud si havrani budou stavět hnízda dál bez ohledu na snahy arboristy, bude podle Pilného nutné sáhnout k razantnějším úpravám – zejména na hřbitovech. Znamenalo by to zásadně prořezat stromy, na kterých havrani hnízdí. „Pokud budou nižší, věřím, že havrani zde hnízdit nebudou,“ řekl Pilný.
To samozřejmě není odpověď na stížnosti lidí z dalších lokalit po celé Chrudimi, do kterých se havrani stahují. „Nějaké komplexní řešení problému bohužel neexistuje,“ uvedl Vrána.
Tisíce havranů se každoročně objevují také nad Pardubicemi. Hejna v podvečery poutají zájem místních obyvatel, trápí však zemědělce. Dokážou jim totiž způsobit škody dosahující stovek tisíc korun.
„Přilétají k nám vždy na svačinu, oběd a na večeři, pokaždé na jiné pole, mezitím odlétnou. Nejdřív letí třeba na oranici, potom přeletí na ozim pšenice, pak si dají vojtěšku. Zobnou do země, vytáhnou celou rostlinu i s kořenem, uštípnou ji a to sladké, tedy obilku i s kořínkem, sežerou,“ řekl agronom Josef Jacko.
Havrani a kavky se shromažďují například na elektrickém vedení či na stromech v okolí železničního nádraží nebo v okolí Labe, pak společně odlétají na nocoviště, která postupně střídají, třeba čtyřikrát za zimu. A zatímco na místě, kde se shlukují, krákají a jsou hluční, přelet na nocoviště už probíhá v naprosté tichosti, nenápadně.
„U nás zimují hejna havranů většinou ze severního Polska, z okolí ruského Petrohradu a z pobaltských republik. Na území republiky je jen kolem osmi takových míst. V Pardubicích je to odhadem 30 až 40 tisíc ptáků,“ uvedl ornitolog Vladimír Lemberk.
Hejna havranů nad pardubickým nádražím v roce 2016: