Nejambicióznější plán na spojení soukromých a veřejných peněz měl na začátku tisíciletí posunout do 21. století zanedbanou pardubickou nemocnici. Avšak žádné ze tří konsorcií firem, které se zúčastnily výběrového řízení, konkrétní nabídku na opravy a správu zdravotnického zařízení nepředložilo.
Slibovaných 2,5 miliardy korun tak nepřišlo, soukromí zájemci vycouvali a zbylo jen rozčarování a rozpadající se pavilony. Kraj nyní nemocnici vylepšuje ze svého rozpočtu a z prostředků Evropské unie.
A podobnou zkušenost mají i na magistrátu. Naposledy se o zapojení soukromého kapitálu mluvilo třeba v souvislosti s opravou bývalého ghetta v Husově ulici.
„Pokud tam pustíme soukromníka, tak to opraví za lepší cenu a rychleji. Město tyto projekty dělat neumí. Nakonec vydělají všichni,“ argumentoval náměstek primátora Petr Kvaš z ODS na zasedání zastupitelstva. Marně – většina v čele s hnutím ANO jeho návrh nepodpořila.
Pardubice se podle primátora Martina Charváta zatím nechtějí pouštět do investičních akcí, na nichž by město spolupracovalo se soukromým sektorem, jak o tom radnice uvažovala ještě minulý rok. „Pro takzvané PPP projekty není stabilní a přehledné právní prostředí,“ řekl ČTK Charvát z ANO.
Avšak podle něj je možné, že v budoucnu by město tuto formu financování využilo u bytové výstavby.
„Zatím jsme nenašli nic hmatatelného, co by nám legislativně pomáhalo v tom, jakou metodikou mohou samosprávy PPP projekty realizovat, abychom neporušili povinnost péče řádného hospodáře a další věci. Není to úplně jednoduché,“ uvádí jeden z důvodů krachu zapojení soukromých peněz do projektů města Charvát.
Obavy prý má hlavně ze zpochybnění zadávacích řízení či z napadení jejich výsledků u antimonopolního úřadu. Minulý rok Pardubice předběžně vytipovaly pro PPP projekty parkovací dům u železničního nádraží v ulici K Vápence, dopravní Terminál Jih, domov pro seniory ve Štrossově ulici a parkovací dům u arény a Letního stadionu.
Město ještě jedná se soukromým investorem o možnosti společné stavby parkovacího domu v ulici Mezi Mosty.
PPP projekt rozjela jen Litomyšl
Podle Charváta chce magistrát posoudit také možnost využití PPP projektů pro výstavbu družstevních bytů.
„Soukromé společnosti nám nabízely, aby město vložilo do projektu pozemky, že se uplatní forma družstevního bydlení. Já to vítám, ale potřebuji garanci, že právně budeme postupovat správně, že neporušíme podmínky výběrových řízení a podobně,“ uvedl Charvát.
Žádné větší PPP projekty se tak zatím v kraji neuskutečnily. V minulosti takovou možnost navrhovala ministerstvu zemědělství třeba britská společnost Northcroft ke spolupráci při opravě Národního hřebčína v Kladrubech. Ten nakonec na obnovu využil evropské dotace.
Přesto by se několik málo výjimek našlo, ale byly to výhradně malé projekty. Příkladem je Litomyšl. Zanedbaný městský autokemp nyní společně s radnicí vylepšuje soukromý vlastník.
„Je to klasický PPP projekt. Město jako vlastník areálu investovalo do všeho, co je natrvalo spojené se zemí, rozvody elektřiny, vody, a do úpravy zeminy. Soukromník investuje několikanásobně výše do všeho, co se – v uvozovkách – dá odvézt, všechny chatky, recepce a tak dále. A za to má pronájem na 35 let,“ popsal dohodu starosta města Daniel Brýdl.