Poklad tvoří šedesát, tedy kopa zlatých dukátů, které jsou minimálně opotřebované.
Na celý kralický poklad však stačila jedna vitrína. „Tak kvůli tomu jsme sem přijeli?,“ zvedl obočí na svou ženu jeden z prvních příchozích. Pak mu ale spadla čelist.
„Tahle hromádka zlatých dukátů ve své době stačila na rok života,“ udivila návštěvníky Petra Zeidlerová, která na místě nálezu loni dohledala dalších patnáct mincí, které byly mimo hlavní nález.
Kdosi se zeptal, zda se za nablýskané dukáty dal ve své době třeba koupit usedlost. „Možná i několik usedlostí,“ odpověděla odbornice a dodala, že za jediný dukát se dala platit dva dny útrata za celou hospodu. „A platil všude, bylo to čisté zlato.“
Hned vzápětí upozornila, že návštěvníci se dozví všechno kromě odpovědí na tři otázky: kde přesně se poklad našel, jakou má cenu a kolik dostane nálezného člověk, který jej objevil.
Poklad ukrytý ve spěchu
Původní majitel poklad ukryl v době třicetileté války ve spěchu a jen mělce pod povrchem země a pouze v nějaké látce. Byla to zřejmě odměna, kterou získal mimo dnešní území České republiky, pravděpodobně pouze oblastí projížděl. Možná se cítil ohrožen, poklad rychle schoval, ale už se pro něj nevrátil.
Zeidlerová upozornila i na dvě zlaté mince, které byly vyraženy vyražené v Egyptě. „Jejich zlato pochází z Afriky, mince nemají žádný obrázek, jen písmo, islám obrázky nedovoloval. Největší část, 42 dukátů je nizozemských, jeden dukát je i pražská ražba z dob Rudolfa II.,“ řekla.
Strážníci byli ve střehu
U vchodu do místnosti se zlatými předměty hlídkovali od počátku zlaté muzejní noci městští policisté. „Nebudeme tu ale pořád. Máme přesné časy, kdy budeme expozici kontrolovat a budeme stále na příjmu,“ řekl jeden ze dvou strážníků.
Ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek už dříve řekl, že odborníci odhadují hodnotu pokladu z Králík na dva až tři miliony korun.
Muzejníci využili tématu „zlato“ a představili další zlaté předměty, které ve vysokomýtských sbírkách mají. Jde například o zlacené kalichy, zlaté hodinky, zlatou keltskou minci a zlatou sponu z archeologických sbírek.
K vidění byla i zlatá přilba
V muzeu karosářství byla k vidění i Zlatá přilba z roku 1932, kterou na jediný večer zapůjčili vysokomýtskému muzeu kolegové z pardubického muzea.
„Je jedna z nejstarších a připomíná kulaté výročí devadesáti let od prvních závodů o Zlatou přilbu. Tehdy ji ve čtvrtém ročníku vyhrál Rakušan Hans Mayer,“ řekl ředitel muzea.
Návštěvníci mohli vidět i štítky, vlaječky a ceny z automobilových soutěží elegance, které se konaly v druhé polovině 30. let minulého století v lázních Luhačovice. „Tehdy byly tyto soutěže, kde se hodnotil vzhled automobilů a posádky, velmi populární. Poskytli nám je kolegové z Luhačovic.“
Celá akce se nesla v duchu zlaté horečky, návštěvníci si mohli vyzkoušet na dvorku muzea rýžování zlata z písku pomocí rýžovací pánve či ražbu mincí pomocí kladiva a raznice.