Říká se, že o peníze jde až v prvé řadě. A je to jistě často ve firmách či rodinách skutečně pravda. Pak jsou ovšem spory, kde přes finance spíše jen vybublají dlouhodobé problémy a neshody.
A právě toto tvrzení do jisté míry popisuje nejnovější rozmíšku mezi lidmi z vedení pardubického magistrátu a starosty městských obvodů.
O první skupině lze jistě tvrdit, že městské části moc nemusejí. Z jejich pohledu jen ukusují zbytečně ze společného koláče financí určeného pro Pardubice. Navíc podle mnoha radních obvody jen kumulují peníze na účtech a pořádně neinvestují.
„Za poslední čtyři roky stouply zůstatky obvodů na účtech o 61 procent. Celkem tam mají zhruba 450 milionů korun,“ řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký ze Žijeme Pardubice. Druhým zase vadí, že je magistrát peskuje, postupně jim ukusuje pravomoce a tu a tam jim sáhne i do kapsy.
Aktuální spor se týká školství a daní. Stát nově posílá všem obcím více peněz z rozpočtového určení daní a za to chce, aby se města postarala především o nepedagogické pracovníky. A část z těchto peněz měla skončit právě v pokladnách městských částí, a to i přesto, že ty se o školství nijak nestarají. Školky a školy má plně v kompetenci velká radnice.
„Historicky mají obvody podíl na těchto penězích ze školství někdy od 90. let. Dnes už vlastně nikdo ani neví, jak a proč se k němu dostaly. Byli bychom hlupáci, kdybychom jim tyto peníze nechali, když školství plně financuje magistrát,“ uvedl Rychtecký, který se stará o školství i městskou pokladnu. Má tak hned dvě motivace problém vyřešit.
Spor je minimálně o 25 milionů
Podle něj půjde celkem o 25 milionů korun, které by místo na účtech malých radnic měly skončit na Pernštýnském náměstí. „Jedná se o peníze na nepedagogické pracovníky a neinvestiční výdaje ve školách. Protože tuto agendu zařizuje město, nikoliv obvody, nebylo by spravedlivé, aby s nimi obvody hospodařily,“ doplnil Rychtecký.
Pojďme konečně osekat městské obvody, opakují politici. Ukazuje to i analýza |
Jenže jeho návrh, který půjde v prosinci do zastupitelstva, se většině starostů obvodů vůbec nelíbí a nesouhlasí s ním. Hodně nahlas se ozval vlivný starosta Polabin a radní města Radek Hejný, nespokojenost dávají najevo i ostatní.
„Kdyby šlo jen o ty nové peníze na nepedagogické pracovníky, tak nikdo neřekne nic proti. Jenže radní se rozhodli, že změní status města při rozdělování peněz z rozpočtového určení daní a sebere nám mnohem více. V našem případě půjde o zhruba deset milionů za rok,“ uvedl starosta šesté městské části Svítkov Petr Králíček ze sdružení Pardubice pro lidi.
Že jde na pardubické poměry o vyhrocenou situaci dokazuje i to, že poměrně ostrou výměnu názorů zažili zastupitelé za ANO na svém klubu. Právě strana Andreje Babiše drží nejvíce pozic starostů v obvodech. „Není příjemné hádat se s vlastními lidmi,“ uvedl primátor Jan Nadrchal z hnutí ANO, který se zároveň ohrazuje proti tomu, že by magistrát něco obvodům bral.
„Peníze, které už mají na účtech, jim nebereme. Zpětně po obvodech město nic chtít nebude. Jen napravujeme historické nesrovnalosti,“ doplnil primátor Jan Nadrchal.
Na obce a města přešla povinnost platit provozní zaměstnance škol a neinvestiční výdaje, jako jsou školení či nákup školních pomůcek. Peníze, které na to město od státu má, nestačí. „Abychom ufinancovali nepedagogy a ostatní neinvestiční výdaje, potřebujeme 280 milionů korun,“ řekl Rychtecký.
Nakonec rozhodne velká radnice
Obvody návrh města projednávají na svých zastupitelstvech. Hlasují i o protinávrhu starostů, který je mírnější a bere malým radnicím méně peněz. „Na našem zastupitelstvu nebyl schválen ani jeden z návrhů. Chápeme, že městu rostou náklady na nepedagogické pracovníky, náš protinávrh je ale férový. Ještě se o tom budeme bavit, ale jestli projde návrh města, klesnou nám příjmy,“ řekl ČTK starosta městského obvodu I Filip Šťastný z ANO.
To daleko méně diplomatickou verzi celého příběhu předkládá starosta Králíček. „Pan Rychtecký se dlouhodobě netají tím, že nemá obvody rád. Tohle je další důkaz. Celou věc, která je poměrně složitá k nastudování, nám předložil tak pozdě, aby nás dostal pod tlak. Abychom se nemohli bránit a ještě nás pak mohl označit za ty, kteří blokují peníze pro kuchařky, které vaří dětem,“ dodal Králíček.
Pro město fakticky odpor a nesouhlas obvodů nemusí znamenat nic, protože o konečném řešení problému rozhoduje velké zastupitelstvo města. Obvody se k tomu pouze vyjadřují. „Nemám strach z toho, jak hlasování dopadne. Náš požadavek je myslím logický,“ řekl primátor, který však bude muset hledat podporu pro návrh napříč politickým spektrem. Nedá se čekat, že starostové, kteří v zastupitelstvu hojně sedí, pro něj zvednou ruku.
Anabáze jen potvrzuje fakt, že každé vedení města obvody zřízené v 90. letech začnou dříve nebo později štvát. Se starosty ostře bojoval bývalý primátor za ODS Jaroslav Deml, primátorka Štěpánka Fraňková dokonce pořádala referendum za jejich zrušení. Neuspěla.
„Nejlepší a nejlevnější by bylo je zrušit. Ovšem na to se nikdy nenajde politická síla. To by totiž ve volbách na velkou radnici musela totálně uspět strana, která v obvodech propadne. A to není vlastně ani možné,“ posteskl si pod zárukou anonymity jeden z radních města.

