Té změny si musel všimnout každý. Pardubická Zelená brána je mnohem světlejší než před opravou. Je to důsledek právě gradující kompletní opravy památky ze 16. století.
Ale podle odborníků světlá podoba věži nezůstane nadlouho. Vlivem počasí postupně opět ztmavne. „Světlejší vzhled není samoúčelným rozhodnutím, ale přirozeným důsledkem použití kvalitní spárovací hmoty, která chrání kameny před vlhkostí. Stejně jako na Kunětické hoře ale postupně během let přirozeně ztmavne,“ uvedla Petra Fučíková, vedoucí střediska památek, která na průběh oprav dohlíží.
Lešení krylo celou Zelenou bránu zhruba rok. Práce postupují podle časového plánu, problém je však v tom, že se projekt prodražuje. Stav zdiva je prý mnohem horší, než odborníci původně mysleli.
Třída Míru bez MHD? Její oprava může znamenat definitivní konec trolejbusů |
„Zvenčí se věž mohla zdát pevná, ale podrobné sondy ukázaly, že vnější a vnitřní zdivo není pevně spojeno, spárovací malta se v mnoha místech rozpadla na písek, objevily se dutiny i volně vložené kameny. Na ochozu jsme navíc zjistili hluboké trhliny a korodující výztuž,“ uvedl Jan Vinař, autorizovaný inženýr a expert Národního památkového ústavu.
Sanace si proto vyžádala celou řadu mimořádných opatření – od injektáže speciální směsí přes výměnu nejvíce poškozených prvků až po zesílení železobetonových krakorců. Tyto práce znamenaly i citelné zvýšení ceny díla. Zatímco původní cena zakázky činila 28 milionů korun, město muselo uvolnit další peníze na průzkumy, projektové změny a restaurátorské práce. Celkové výdaje tak nyní dosahují přibližně 39 milionů korun.
Problémy jsou vážnější, než se čekalo
„Už průzkumy ukázaly, že Zelená brána není v dobré kondici. Teprve když restaurátoři začali pracovat přímo na konstrukci, ukázalo se, že problémy jsou ještě vážnější, než jsme čekali. Proto jsme museli rozšířit rozsah oprav i navýšit rozpočet, aby byla památka zachráněna. Zelená brána je nejcennější symbol Pardubic a jsem přesvědčený, že díky této opravě bude stát bezpečně i pro další generace,“ uvedl primátor města Pardubic Jan Nadrchal z hnutí ANO 2011.
Památkáři při volbě technologie zohlednili i výsledek referenda z roku 2021, kdy se občané vyslovili proti návratu k omítnuté podobě věže. Místo plošné omítky proto odborníci zvolili tzv. „zaspárování do líce“ – tedy kompletní vyspárování ochrannou směsí až do roviny líce kamene. „Je to technologicky i esteticky přijatelný kompromis,“ uvedla Petra Fučíková.
Obyvatelé Pardubic měli možnost se vyjádřit k budoucnosti Zelené brány v místním referendu, které se konalo v říjnu 2021 během parlamentních voleb. Vítězná varianta hlasování byla „neomítat“, což podpořilo 72,5 procenta hlasujících. Referenda se zúčastnilo 31 425 voličů. Přitom po většinu své historie měla brána omítku. O tu přišla až v roce 1912.
„Veřejnost odmítla návrat k omítce, zároveň jsme ale nemohli dopustit, aby byla konstrukce dál ohrožena. Tento postup je doložen z historie, poskytuje stavební ochraně potřebnou účinnost a přitom respektuje výsledky referenda,“ uvedl Zdeněk Tobiáš z oddělení památkové péče magistrátu.
Zelená brána je jednou z nejvýznamnějších dominant Pardubic, která spolu se zámkem tvoří charakteristickou siluetu historického centra města. Věž, vysoká téměř 60 metrů, nabízí návštěvníkům jedinečný výhled na město a okolí, včetně hradu Kunětická hora.
Průčelí brány zdobí reliéf podle návrhu Mikoláše Alše, který zobrazuje erbovní pověst pánů z Pardubic. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a doplněna typickým zastřešením. Je to vlastně poslední zbytek někdejšího opevnění.
Současné práce by měly skončit příští rok na jaře, kdy se Zelená brána ukáže lidem celá bez lešení a ochranných plachet. „Zelená brána je ikonická stavba a symbol Pardubic. Jsme rádi, že na její obnově pracují skutečné špičky v oboru, které mají zkušenosti. Díky tomu máme jistotu, že bude opravena správně a se vší úctou k její historii,“ dodal Nadrchal.
