Oltář ukrýval říšský pas a rádio, k záhadě historici shánějí pamětníky

  16:18
Záhadný nález schraňuje už skoro dva roky moravskotřebovské muzeum. Tamní farní kostel ukrýval důmyslně ukrytou koženou brašnu s rádiem, německým říšským pasem a dalšími věcmi. Historikové se nyní obrátili na veřejnost, zda by někdo neznal odpověď na otázky, které tajemný nález vyvolal.

Důkladně uschovaná brašna obsahovala lampové rádio s návodem a anténou, cestovní pas vydaný německými úřady v roce 1928 a věci osobní potřeby. | foto: Městské muzeum Moravská Třebová

Na konci června 2020, kdy se zraky lidí upínaly na tehdy nový koronavirus, měli restaurátoři v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové plno práce. Zachraňovali červotočem prolezlý boční dřevěný oltář.

Při rozebírání jednotlivých částí narazili na tajnou schránu. V ní byla ukryta kožená brašna s italským rádiem tovární značky Radiomarelli s návodem k obsluze v italském a německém jazyce, osobní potřeby a cestovní pas. Za jakým účelem brašnu někdo v kostele ukryl, nikdo neví.

Pátrání ztěžuje fakt, že veškeré původní obyvatelstvo bylo z Moravskotřebovska po roce 1945 odsunuto.

Jistým vodítkem by mohl být německý říšský pas vydaný na jméno Josef Kotzem, narozený 13. listopadu 1902 a bydlištěm v Opolí ve Slezsku, které bylo do roku 1945 německým městem Oppeln. Ve stejném městě byl pas 1. května 1928 i vydán. Kromě toho, že jeho držitel byl profesí obchodník, měl modré oči a blonďaté vlasy, muzejníci o něm a jeho roli v Moravské Třebové nevědí vůbec nic.

„Nedokážu si to nijak vysvětlit. V brašně byl říšský pas a ten jen vystaven na člověka z města, které leží v současném Polsku, ale před válkou šlo o město Němců. Moravskotřebovsko bylo součástí Hřebečska, které bylo německým jazykovým ostrovem,“  řekl historik moravskotřebovského muzea Tomáš Thun.

„Tehdejší obyvatelé v roce 1938 spíše vítali přičlenění tohoto území k Německé říši. O nějaké odbojové činnosti za války nemůže být řeč. Navíc v úkrytu nebyla žádná vysílačka, ale rádio,“  poznamenal.

Zároveň upozornil, že platnost pasu končila 30. dubna 1933, tedy ještě před válkou.

Nápovědu nedává ani navštívenka

Do konkrétních spekulací, k čemu úkryt mohl sloužit, se historik pouštět nechce. Součástí brašny byla kromě hřebenu i navštívenka na stejné jméno, jako je uvedené v cestovním pasu, profese se však liší. Místo obchodníka stojí na vizitce celní inspektor.

Zda tedy šlo o špiona v době první republiky, lze jen těžko soudit. „Rádio vypadá standardně. Anténu má namotanou na malém dřívku. Návod k rádiu je v italštině a jeho překlad je na stroji přepsán do němčiny,“ poznamenal historik.

Moravskotřebovské muzeum se po téměř dvou letech obrátilo na veřejnost, zda by do nálezu obestřeného tajemstvím nevnesla více světla.

„Nemáme vůbec žádné vodítko. Budeme rádi za jakoukoliv pomoc nebo tip, který by nás dovedl na stopu,“ dodal Thun k desítky let ukrytému tajemství.