Kraj očkuje podle svého, vakcínu dostanou i lidé z vodáren a pohřební služby

  14:28
Vedení Pardubického kraje chce proti covidu-19 nechat naočkovat přibližně dva tisíce lidí, které pokládá za součást krizové infrastruktury. A to navzdory očkovací strategii státu. Opozice postup kritizuje a po Velikonocích bude žádat změny.

ilustrační snímek | foto: AP

Tempem zhruba osmdesát vakcín denně pokračuje v Pardubickém kraji očkování proti covidu-19 takzvané kritické infrastruktury mimo pravidla určená státem.

Krajští politici kvůli tomu čelí silné kritice i proto, že do této skupiny zahrnuli také sami sebe. Podle náměstkyně hejtmana Michaely Matouškové (STAN) odpovědné za zdravotnictví už vakcínu dostalo asi 260 starostů.

V úterý ráno přišlo dalších 560 požadavků, v nich jsou také zaměstnanci komunálních služeb obcí či městské policie.

Michaela Matoušková, náměstkyně hejtmana

„Tento týden bude očkováno asi 350 osob, jsou to lidé, kteří jsou zaměstnáni ve vodárnách, čističkách, pohřebních službách, v tomto typu kritické infrastruktury. V úterý ráno přišlo dalších 560 požadavků, v nich jsou také zaměstnanci komunálních služeb obcí či městské policie,“ uvedla Matoušková. Do skupiny podle ní patří i jednotky požární ochrany dobrovolných hasičů.

Dodala, že kraj pro ně vyhradil každý den 40 a 40 míst v očkovacích centrech v Litomyšli a ve Svitavách, kam vybraní pracovníci klíčových provozů musejí dojet. „Pokud se jim termín nehodí, druhou šanci už nedostanou,“ uvedla náměstkyně.

Opoziční ANO postup kraje odmítá. Kritizuje fakt, že se hejtman Martin Netolický (ČSSD) nechal jako součást kritické infrastruktury přednostně naočkovat společně se dvěma náměstky a třemi radními. Opozici se nelíbí ani vytváření seznamů důležitých lidí mimo celorepublikovou očkovací strategii.

„Jsme přesvědčeni, že to Pardubický kraj nedělá dobře. Chceme, aby přišla náprava,“ uvedl krajský zastupitel ANO Jan Procházka. Řešit to chce během jednání krajských zastupitelů po Velikonocích.

Přednost dostali zdravotníci, pak politici

I když existuje celonárodní očkovací strategie, Pardubický kraj očkuje podle vlastních pravidel. Například hned na počátku dal absolutní přednost lékařům a zdravotním sestrám. To nikomu nevadilo. V únoru ale rozhodl o očkování takzvané kritické infrastruktury státu, díky čemuž se rychlého očkování dočkali krajští i komunální politici.

Michaela Matoušková, náměstkyně hejtmana zodpovědná za zdravotnictví

Michaela Matoušková, náměstkyně hejtmana zodpovědná za zdravotnictví

Matoušková, která se sama očkovat nenechala, postup kraje hájí. Například starostové, kteří řídí krizový štáb obcí, jsou podle ní nepostradatelní. 

„Sama jsem starostka a vidím, jak to funguje, dodáváme nákupy či léky lidem, kteří jsou v karanténě. Starosta v malé obci je často jediný, který může dotyčnému pomoci. Denně mu volají lidé, potřebují pomoci třeba řešit problémy s kanalizací,“ uvedla Matoušková.

Očkování takzvané kritické infrastruktury se zprvu odehrávalo v režimu, který hejtman označil jako „přítel na telefonu“. 

Když někdo na očkování nepřišel, očkovací centrum zavolalo náhradníkovi, aby rychle dorazil a vakcína se nemusela vyhodit. Podle Matouškové šlo ve skutečnosti jen o pár případů a žádný takový systém už neexistuje.

O zahájení očkování kritické infrastruktury kraje rozhodla v polovině února pracovní skupina pro očkování, která je vytvořena při Bezpečnostní radě Pardubického kraje. Ta také rozhoduje, kdo přesně na seznam patří. 

V minulosti politici uváděli, že půjde o zaměstnance doprovodných provozů nemocnic, elektráren, hasičů či policistů. Pracovní skupina o konkrétních osobách rozhoduje mimo jiné na základě návrhů, které jí posílají jednotlivé obce. Matoušková odmítá možnost, že by se na očkování dostali lidé, kteří ke kritické infrastruktuře nepatří.

„Pokud k nějakému pochybení došlo, tak ho budu řešit. Žádné takové informace nemám,“ řekla.

Stát na očkování důležitých osob pamatuje, ale volí jiný postup. Poté co skončila přednostní vakcinace zaměstnanců škol, se od pondělí k očkování proti covidu-19 mohli začít registrovat zaměstnanci superkritické infrastruktury a vybraní policisté a hasiči. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) jde asi o devět tisíc lidí.