iDNES.cz

Lanškroun předběhl Českou Třebovou, obchvatu se menší město dočká dřív

  7:48
Lanškroun se silničního obchvatu dočká pravděpodobně daleko dřív, než Česká Třebová, kde příprava nové přeložky i přes dřívější zahájení přípravných prací fakticky stojí.

Budovaná okružní křižovatka u českotřebovského Korada bude jednou součástí obchvatu města. Zaslepené rameno na křižovatce však chybí. (12. srpna 2025) | foto: ŘSD

Když Pardubický kraj v roce 2006 kývl na jižní variantu D35, ministerstvo dopravy starostům obcí na Orlickoústecku přislíbilo, že dostanou peníze na stavbu dálničních přivaděčů včetně obchvatů měst. Nejvíc byl v této souvislosti skloňován obchvat České Třebové, která kvůli novému překladišti nasála velké množství kamionů.

Zatímco na čtrnáctikilometrový přivaděč k budované dálnici D35 u Svitav je už 15 let zpracovaná vyhledávací studie, nic nenasvědčuje tomu, že by se v dohledné době mělo začít stavět. A řidiči nemusejí sledovat ani úřední desky, na kterých by se o postupné přípravě něco dozvěděli.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v půlce července zprovoznilo nově vybudovanou část okružní křižovatky na silnici I/14 v České Třebové, která je jakousi nultou etapou budoucího obchvatu. Zaslepené rameno na křižovatce, které mělo naznačovat, kudy jednou budou auta na obchvat najíždět, však chybí.

A na dělníky vinu svalovat nelze, ŘSD ji zkrátka nezapracovalo ani do projektové dokumentace. Stále totiž není jasné, kudy nová silnice povede. Už v roce 2016 úřady rozhodly, že nová přeložka silnice I/14 bude posuzována podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Po čtyřech letech krajský úřad vrátil dokumentaci k dalšímu doplnění, aby již přepracovanou dokumentaci ke třem variantám v roce 2023 vrátil k dalšímu přepracování

Od té doby se nic neděje. „Do dnešního dne ŘSD nepředložilo přepracovanou dokumentaci. Po předložení přepracované dokumentace bude pokračování v řízení,“ sdělil za krajský úřad mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.

Podle ŘSD zdržení nastalo množstvím požadavků na doplnění dokumentace od orgánů státní správy, obcí a veřejnosti.

„Na základě požadavků Krajského úřadu se firma Ekoteam, která je zpracovatelem Dokumentace EIA, též měnila jednotlivé posuzované varianty - dělila je na severní a jižní část, aby byla větší šance na projednání. Předpoklad dodání na Krajský úřad je do konce srpna,“ sdělila vedoucí úseku výstavby za pardubickou správu ŘSD Hana Jarolímová.

Do vydání stanoviska EIA nebude vypracován záměr projektu a důležitou trasu, která obkrouží mimo jiné i Třebovici a Dlouhou Třebovou, neposvětí ani Centrální komise ministerstva dopravy, natož aby byl znám alespoň předběžný termín zahájení stavby.

Musíme dál jednat, říká hejtman

Hejtman Martin Netolický, který je zároveň radním České Třebové, přitom považuje investiční akci státu za jednu z prioritních v rámci kraje.

„Souměstí Česká Třebová – Ústí nad Orlicí představuje více než 30 tisíc obyvatel a je de facto aglomerací, která je po Pardubicích druhou největší v kraji, takže obchvat je nezbytný. Jsem přesvědčený, že je potřeba s ŘSD dál jednat, protože v této chvíli neexistuje prakticky žádná majetkoprávní příprava, stabilizace trasy ani finanční krytí. Každopádně je potřeba urychlit přípravu,“ vyjádřil se hejtman, který v České Třebové bydlí.

To obchvat Lanškrouna, o kterém se v rámci memoranda ani nemluvilo, je na tom podstatně lépe. Studie zadaná ŘSD v roce 2021 ukázala, že šest kilometrů dlouhá silnice na tranzitním tahu do Polska má své opodstatnění. A přípravy se rozjely ráz naráz. „Obchvat Lanškrouna bychom realizovat chtěli,“ řekl před třemi lety generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

A jeho slova zatím nenarazila na žádné překážky. Už na začátku roku 2023 záměr projektu schválila centrální komise. Bylo zadáno zpracování dokumentace pro zjišťovací řízení a před pár dny krajský úřad vydal rozhodnutí, že stavba může mít významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví, a proto podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona.

I na základě připomínek veřejnosti se musí úředníci zaměřit zejména na hluk. „Přepracovat hlukovou studii tak, aby předpokládané intenzity dopravy po realizaci obchvatu odpovídaly změnám intenzit po realizaci obdobných přeložek vyhodnocených na základě měření hluku,“ stojí v závěru zjišťovacího řízení. Pokud půjde vše podle plánu, na posuzování stavby bude potřeba zhruba rok a půl.

Stavba v roce 2030?

V rámci procesu EIA musí investor nechat zpracovat kompletní dokumentaci, součástí je i veřejné projednání. Poté by se mohla rozjet příprava stavby včetně geotechnického průzkumu a majetkoprávního vypořádání. „Realizace stavby nám v tuto chvíli vychází na rok 2030. Samozřejmě jednou z věcí, které hodně ovlivňují přípravu stavby, je majetkoprávního vypořádání,“ řekla na nedávném projednání v Lanškrouně Dagmar Juříková, vedoucí odboru investiční přípravy staveb ŘSD.

Závěr zjišťovacího řízení také upozornil na připravovanou stavbu krajského přivaděče z Albrechtic na Nepomuky a Horní Čermnou, z kterého může například vliv hluku působit kumulativně.

Součástí obchvatu silnice I/43 budou čtyři úrovňové křižovatky, tři z toho jsou okružní. Na trase se nacházejí dva mosty, jeden nadjezd a pět propustků.

zpět na článek