Severozápadní obchvat Chrudimi vesnice odmítá, vadí jim silnice blízko obce

  10:58
Obec Třibřichy nesouhlasí s navrženými trasami severozápadního obchvatu Chrudimi. Místní v petici uvádí, že by silnice vedla příliš blízko obce, je zbytečná, poničí přírodu a zabere cennou půdu. Radní v Chrudimi argumenty petice odmítají.

Železniční tratě na Heřmanův Městec se problém dotýká. Správa státních hmotných rezerv ji chce zachovat jako zálohu. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Zatímco schvalování východního obchvatu Chrudimi, který silničáři zprovoznili na konci loňského prosince, prošlo na konci tisíciletí takřka bezbolestně, v případě severozápadního obchvatu to bude docela jiný příběh. 

Obyvatelům v Třibřichách se totiž nápad postavit na dohled od vesnice obchvat s mimoúrovňovou křižovatkou k průmyslové zóně vůbec nelíbí.

„Ctíme schválený územní plán, který počítal s variantou, jež by v podstatě kopírovala železnici přes Markovice. Nové varianty se nám nelíbí a to mluvím za celé zastupitelstvo,“ uvedl starosta Třibřich Jaromil Mádlo.

Severozápadní obchvat by měl převést tranzitní dopravu ze silnice I/17 mimo město a umožnit napojení průmyslové zóny. V územním plánu je však zatím zakreslena varianta vedoucí blízko Markovic a dál od Třibřich, která nepočítala s tím, že by zůstala zachována železniční trať na Heřmanův Městec.

Proti zrušení nevyužívané tratě se však postavila Správa státních hmotných rezerv (SSHR), která chce trať nebo alespoň její koridor zachovat jako rezervní pro přepravu pohonných hmot ze skladu u Kostelce u Heřmanova Městce. 

Pokud má být ale zachována trať, musí nová silnice obkroužit Chrudim větším obloukem. Tím se ale dostane do blízkosti Třibřich.

Na stole jsou nyní tři nové varianty. První dvě obcházejí obec Bylany z jihu, třetí ze severu. Všechny varianty počítají s přímým napojením průmyslové zóny.

„Připravujeme obchvat, máme technickou studii, chceme jít do EIA a posléze připravit příslušné projektové dokumentace,“ uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Zároveň připustil, že stavba nyní nepatří mezi priority ŘSD, neboť otevření východního obchvatu Chrudimi výrazně pomohlo.

Kvůli úvahám o nové trase obchvatu vznikla v Třibřichách petice, kterou obdrželo město Chrudim, ŘSD i ministerstvo zemědělství. 

„V územním plánu obce Třibřichy je obchvat veden na samé hraně katastru obce. Obchvat by se tím pádem Třibřich příliš nedotkl. Varianty, které jsou nyní prezentovány, však výrazně zasahují do územního plánu Třibřich a přivedly by dopravu blíže k obci, z tohoto důvodu s nimi nesouhlasíme. Zároveň nejsme přesvědčeni, že výstavba obchvatu dopravě v Chrudimi výrazně pomůže,“ uvedla za petiční výbor spolku Naše Třibřichy Helena Honková.

Petice: Napojení zóny mělo město řešit dříve

Autoři petice podezírají Chrudim, že smyslem obchvatu má být jen napojení průmyslové zóny, která nyní ústí do města přes Čáslavskou ulici. 

„Město Chrudim si však při budování nové Průmyslové zóny Západ a při další komerční i nekomerční výstavbě v lokalitě mělo zajistit další výjezd. V minulosti několik variant město Chrudim plánovalo, ale nerealizovalo, a nyní chce po obci Třibřichy, aby mu vyšla vstříc na úkor našich občanů,“ uvádí se v petici.

Chrudim s požadavky petice nesouhlasí a chce rozeslat reakci, která bude přesně v opačném duchu. Totiž že silnice je potřeba a její přípravu je nutné naopak urychlit. 

„Městská rada doporučila schválit odpověď, odmítá připomínky spolku, zároveň bude zastupitelstvo deklarovat zájem na přípravě přeložky silnice I/17 jako významné stavby,“ uvedl starosta Chrudimi František Pilný.

Třebaže v Třibřichách žije necelých tři sta lidí, jejich silný odpor může stavbu zkomplikovat. Tak, jako se to povedlo malé obci Strakov či litomyšlské místní části Kornice, které donutily loni ŘSD k ústupkům ohledně trasy dálnice D35 kolem Litomyšle.

Z výsledků sčítání dopravy z roku 2021, které zveřejnilo ŘSD, vyplývá, že aut od západu do Chrudimi nejezdí více než dříve. V úseku I/17 od Nového Dvora u Heřmanova Městce projelo na Chrudim 7,5 tisíce aut denně, z toho jedenáct set nákladních vozů. V roce 2016 to bylo celkově o 781 vozů denně více.