Zhodnocení technického stavu některých mostů si objednalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které s akreditovanou zkušební laboratoří v rámci diagnostiky mostních konstrukcí dlouhodobě spolupracuje.

3 fotografie

„V poslední době registrujeme větší potřebu kontrol mostních konstrukcí. Mosty procházejí periodickými prohlídkami mostních techniků - prohlídkářů, ale ti posoudí jejich stav pouhým okem. Už nezhodnotí, jestli nedochází k zatékání do komor nosníků nebo ke korozi výztuže,“ říká Stanislav Řeháček z oddělení experimentálních a měřicích metod Kloknerova ústavu.

Patří ke skupince vědců, kteří v tomto týdnu pomocí jádrových vrtaček, bouracích kladiv a radarů podrobili pečlivému zkoumání most na silnici I/43 mezi Opatovem a Svitavami. 

„Most z roku 1970 byl před šestnácti lety sanován. Zkoumáme stav jak nosné konstrukce, tak spodní stavby mostu. Dá se říct, že jde typově o jednu z nejrozšířenějších mostních konstrukcí u nás,“ popisuje Řeháček.

Jedním z problémů předpjatých mostů je koroze lan předpínací výztuže, která mostní nosníky de facto drží pohromadě.

„Pomocí sond zjišťujeme, zda lano někde není korozně napadeno či dokonce oslabeno. Pokud by výztuž byla ve větší míře zrezivělá, je to problém. V tomto případě jsou na tom lana dobře,“ dodává vědecký pracovník s tím, že největším nepřítelem mostů je voda.

Další práce z mostní prohlížečky provádí doktorand David Čítek, který kotví jádrovou vrtačku do nosné konstrukce, aby provedl jádrový vývrt. Po několikaminutovém ohlušujícím vrtání drží v ruce váleček betonu, na němž odborníci v laboratoři otestují pevnost betonu a další materiálové charakteristiky, včetně jeho odolnosti proti mrazu a vodě ve spojení s posypovou solí při zimní údržbě.

Na otázku, jak dalece musí být vědec dělníkem, odpovídá: „Práce v terénu je pro mě oproti vyhodnocování v laboratoři relaxem. A to je na Kloknerově ústavu nejvíc sexy. To propojení vědomostí, které člověk získá ve škole, laboratoři či akademické sféře, s prací v terénu. Každý by si měl to kolečko projít.“

Diagnostiku mostů dělá v terénu deset pracovníků, kteří si někdy připadají jako speleologové. „Občas prolézáme celými mostními konstrukcemi a při tom mnohdy vyrušíme i nějakého toho netopýra,“ doplňuje kolegu Stanislav Řeháček.

Odborníci z Kloknerova ústavu stihnou diagnostikovat kolem 30 mostů ročně. Zhodnocení jednoho mostu z předpjatého betonu v terénu zabere zhruba tři dny, další týdny pak trvají laboratorní zkoušky.

Nedávno diagnostikovali pětipólovou mostní estakádu v Moravské Třebové, minulý týden mosty u Mikulče a Opatova. V příštích dnech se budou pohybovat v okolí Pardubic.