Skokanské můstky i sáňkařská dráha. Z velké vize zůstal v Hlinsku jen model

  7:20
Lyžařský areál v Hlinsku na Českomoravské vrchovině se měl v 70. letech minulého století proměnit v celoroční sportovní centrum se dvěma sjezdovkami, skokanskými můstky, sáňkařskou dráhou, koupalištěm a hřištěm. Sen hlineckých lyžařů zůstal zachycen jen na rozměrném modelu. Nepřála mu doba.

Restaurovaný model Areálu zdraví Na Stráni v Hlinsku. Realizace se v původní podobě nikdy nedočkal. | foto: Městské muzeum a galerie Hlinsko

Kdo se domnívá, že dnešní podoba lyžařského areálu v Hlinsku s přemostěnou sjezdovkou je výsledkem šikovnosti lyžařské party kolem dnešního Ski klubu, má určitě pravdu. 

Sen několika generací hlineckých lyžařů však sahá daleko hlouběji do minulosti. Když se hlinečtí lyžaři v padesátých letech pustili do budování dnešních dvou sjezdovek, čekal je nelehký úkol v podobě mnoha žádostí o povolení, přesvědčování o potřebě rozšíření sjezdových tratí. 

Nakonec i těžba dřeva na zalesněném svahu s náročným odstřelováním pařezů by se bez zápalu pro myšlenku nikdy nepovedla.

Když už toho měli původní autoři až nad hlavu, přišel do oddílu tenista Karel Hašler. 

„Vidím, že se tady dějí velké věci, a mám chuť pomoci i organizačně,“ parafrázoval jeho slova v publikaci věnované 85 letům lyžování v Hlinsku někdejší předseda lyžařů a uznávaný mezinárodní rozhodčí Lubomír Němec.

Sjezdovku se prodloužit nakonec podařilo

V době, kdy si už vyznavači rychlých prkýnek naplno užívali dvou upravených sjezdovek a vleků, Karlu Hašlerovi se v hlavě rodila vize nadčasového sportovního Areálu zdraví, který by i z dnešního pohledu neměl konkurenci.

Stoleté lyže

Plakát k výstavě Stoleté lyže.

Plakát k výstavě Stoleté lyže.

Městské muzeum a galerie Hlinsko k dosud uzavřené výstavě Stoleté lyže v současné době připravuje doprovodnou publikaci, která na fotografiích zachycuje posledních 100 let běžeckého i sjezdového lyžování v Hlinsku a okolí.

Také přišel s nápadem na prodloužení sjezdovky, které se podařilo realizovat teprve před patnácti lety.

Areál měl sloužit veřejnosti po celý rok. Podmínkou bylo, že státní silnice bude odkloněna za Hlinsko. Z původní silnice I/34 měl vzniknout koridor pro pěší, kterým by se lidé z Hlinska do areálu pohodlně dostávali.

A co by na ně čekalo? Kromě dvou sjezdovek, každá s celkovou délkou 430 metrů, měl na svazích vyrůst sportovně relaxační areál. V řece Chrudimce mělo být průtokové koupaliště, hřiště na minikopanou, volejbal a tenisový kurt. 

Zimní vyžití měly zatraktivnit sáňkařské dráhy, místa pro slunění a dva skokanské můstky s konstrukčním bodem 20 a 50 metrů, Karel Hašler uvažoval dokonce o sedmdesátce. V plánu bylo na sjezdovku položit také umělý povrch. Samozřejmostí bylo i dostatečné zázemí v podobě ubytovacích a parkovacích kapacit.

Plánovači tehdejšímu předsedovi na plán kývli

„Karel Hašler byl vizionář. Za dob počínající normalizace se mu povedlo přesvědčit tehdejší Státní plánovací komisi, že by konsolidovaná socialistická ekonomika měla pracujícím nabídnout sportovní vyžití ve volném čase. Zblbnul tehdejší plánovače natolik, že na tehdejším Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů získal peníze na studii areálu a ústav sportu mu zaplatil zhotovení rozměrného plastického modelu,“ řekl současný předseda Ski klubu Hlinsko Robert Vokáč.

Dodnes se tak zachovala zmenšenina plánovaného areálu, která je však jediným hmatatelným výsledkem tehdejšího snažení.

Jediné, co se v Hlinsku povedlo z Areálu zdraví po 35 letech realizovat, bylo prodloužení sjezdovky nad státní silnici. Původně však měla silnice zmizet úplně.

Jediné, co se v Hlinsku povedlo z Areálu zdraví po 35 letech realizovat, bylo prodloužení sjezdovky nad státní silnici. Původně však měla silnice zmizet úplně.

K realizaci ambiciózního plánu na hlineckých svazích v dobách nastupující normalizace nedošlo. Jeho zamýšlenou podobu si tak lze připomenout pouze prostřednictvím tohoto rozměrného modelu.

Ten byl před nedávnem restaurován pro účely již nachystané výstavy Stoleté lyže, věnované 100. výročí organizovaného lyžování v Hlinsku, kterou kvůli vládním opatřením zatím nikdo neměl možnost vidět.

Pochází z roku 1972, je v měřítku 1:1000, jeho autory jsou architekti Jana Jíchová a Jiří Jiroutek a byl ukrytý po dlouhá léta v klubovně lyžařů,

„Model byl ve zdejším muzeu před plánovanou zimní výstavou kompletně zrestaurován a nyní je připraven oslovit návštěvníky v plné kráse. Je středem celé expozice. Nezbývá než doufat, že se situace v dohledné době zlepší natolik, aby se muzea a galerie mohly opět otevřít návštěvníkům,“ uvedl ředitel Městského muzea a galerie Hlinsko Martin Horák.