Litomyšl se to rozhodla vyřešit originálně. Nechá si vyrobit vlastní vkusnější nádoby na jednotlivé druhy odpadu.
„Vzniklo to tak, že nám dlouhodobě vadilo separační hnízdo u pošty, vymysleli jsme, že jej dáme někam bokem,“ uvedl místostarosta Litomyšle Radomil Kašpar.
To ostatně město už provedlo, a tak při vjezdu na Smetanovo náměstí barevné nádoby na separování nejsou vidět. Dalším krokem má být výměna kontejnerů tak, aby splývaly s asfaltem či dlažbou.
„Domluvili jsme se, že vyměníme klasické kontejnery - žluté, zelené, modré za jednobarevné šedivé, takže v historickém jádru by neměly být tak viditelné, jako jsou v současnosti,“ uvedl Kašpar.
Obalová společnost EKO-KOM, která má v Česku monopol na třídění odpadů, tvrdí, že obce výhrady ke vzhledu kontejnerů na rozdíl od Litomyšle nemají.
„V žádném jiném kraji jsme podobné výhrady nezaregistrovali. Se stížnostmi obcí na design standardně nabízených kontejnerů na tříděný odpad se obecně příliš nesetkáváme. Občas si některá z obcí posteskne, že jsou kontejnery poničené od sprejerů, nebo že v historických centrech zabírají příliš místa,“ uvedla mluvčí společnosti EKO-KOM Lucie Müllerová.
Třídění odpadů v ČeskuČeská republika má velmi hustou síť na třídění odpadů i ve srovnání se zeměmi Evropské unie - jedno sběrné místo slouží v Česku 124 lidem. „Barevné kontejnery i menší nádoby na třídění odpadů jsou už téměř na každém rohu. Napříč ČR je jich díky intenzivní spolupráci s obcemi rozmístěno již více než 413 tisíc a průměrná docházková vzdálenost k nim se zkrátila na 91 metrů,“ uvedl Lukáš Grolmus, ředitel oddělení komunikace a marketingu EKO-KOM. Aktivně třídí odpady 73 procent lidí. V průměru každý obyvatel loni vytřídil 62,9 kilogramu odpadů. |
Obce to podle ní řeší nákupem nových kontejnerů, nebo jejich ukrytím do dřevěných ohrádek nebo případně výměnou povrchových kontejnerů za podzemní nebo polopodzemní.
Lucie Müllerová uvedla, že Litomyšl ve skutečnosti od rozmístění šedivých nádob s barevnými víky po loňských volbách ustoupila. „Současné vedení tento nápad dle našich informací realizovat nehodlá,“ uvedla.
To místostarosta Kašpar popřel. Litomyšl podle něj plánuje obměnu všech kontejnerů ve městě během tří let. Už si je objednalo v Polsku. Nejdříve se nové nádoby objeví v historickém centru, později všude tak, jak to umožní finance. „Ročně dáváme asi sto tisíc korun na obnovu kontejnerů,“ řekl místostarosta.
Obyvatelé Litomyšle patří v Pardubickém kraji i v celé zemi mezi špičku v separování odpadů. Loni byla Litomyšl dokonce vyhlášena absolutním vítězem celostátního kola soutěže O křišťálovou popelnici, kterou vyhlašuje EKO-KOM.
Litomyšl si rovněž pečlivě hlídá svůj vzhled. Loni například byla v Národním technickém muzeu v Praze výstava, jejímž názvem autoři David Vávra a Petr Volf vystihli ambice tohoto desetitisícového města: „Litomyšl - hlavní město současné české architektury“.
Projevuje se to nejen v podpoře moderní architektury, ale i v drobnostech. Zatímco nyní mění radní barevné kontejnery na odpady, před lety se Litomyšl nesmířila s telefonními budkami a pořídila si na náměstí vlastní.