Leo Express už ve vlacích odbavuje karty Iredo, lidem ale chybí informace

  9:58,  aktualizováno  12:58
Leo Express na Orlickoústecku jen pomalu napravuje problémy, které mu vytýkají občané i hejtman Pardubického kraje. Cestování s novým dopravcem si v uplynulých dnech vyzkoušel i reportér MF DNES. Ve čtvrtek firma oznámila, že se podařilo plně zprovoznit odbavování karet Iredo.

Kam ten vlak z Ústí vlastně jede? Na přídi ani na bocích vozu žádná elektronická tabule s informacemi pro cestující není. | foto: iDNES.cz

Když v hejtmanovi Pardubického kraje Martinu Netolickém minulý týden „bouchly saze“ kvůli přetrvávajícím nedostatkům nového dopravce na dvou tratích na Orlickoústecku, zprvu se zdálo, že hrozba výpovědí bude natolik silným argumentem, že za pár dní bude vše fungovat, jak má.

Fotogalerie

Dopravce se však ani do začátku tohoto týdne po měsíci platnosti nového grafikonu nedokázal zbavit všech závažných nedodělků. Přesvědčil se o tom reportér MF DNES.

Ze Svitav vyjíždím v 15.05 spěšným vlakem Českých drah (ČD) do Ústí nad Orlicí, odkud mám v plánu pokračovat soukromým vlakem do Králík.

Domnívám se, že v rámci kraje bych měl čerpat výhody z integrovaného dopravního systému. Jako občasný cestující, který využívá veřejnou dopravu párkrát do roka, toho však bez karty Iredo na výběr příliš nemám. Jednoduchá jízdenka do Králík, která by u okénka v hotovosti vyšla na 76 korun, je nepřestupní. 

Mám smůlu, výjimku mají jen vlaky ČD zapojené do Iredo, ovšem ty už do podhůří Orlických hor nejezdí. Přestože je do integrovaného dopravního systému zapojen i Leo Express, tuto výsadu zatím nedostal.

„Prodám vám to jen do Ústí,“ nabízí mi jedinou možnost pokladní národního dopravce.

Mírná obava z toho, že kvůli pětiminutovému zpoždění v Ústí nestihnu navazující vlak, se naštěstí nevyplnila. Přijeli jsme v 15.39, tedy dvě minuty před odjezdem soukromého dopravce. Každý sice podle staničního rozhlasu a elektronické návěstní tabule ví, že vlak odjíždí z druhého nástupiště, nicméně přistavený motorový vlak, jako by se styděl, kam jede. 

Na čele ani na bocích není žádná cedule, kam má vlastně namířeno. Až těsně před nástupem do vlaku vidím přes tmavé sklo vytisknutou ceduli s cílovou stanicí Mlýnický dvůr.

Před soupravou nestojí ani stevard, který by svou přítomností vzbudil v lidech jistotu, že nastupují do správného vlaku.

Usedám do z polovičky zaplněného vlaku. Výbava jedné z pěti jednotek, které si Leo Express pronajal na deset let v Německu, je o třídu jinde. Rozjezd vlaku je svižný, pohled na ubíhající krajinu s Tichou Orlicí neruší ani hluk motorů.

Zajímalo mě, zda pojedeme bez průvodčího, což dopravci vytýká hejtman kraje a upozorňují na to i mnozí cestující na sociálních sítích.

Platba kartou ve voze funguje

Ani ne po třech minutách jízdy vchází do oddílu usměvavá stevardka. Na rozdíl od čtveřice studentek přede mnou, které jedou do Jablonného za osm korun, mě vyjde jízdenka na 50 korun. „Slevu nemáte? Pro studenta nebo důchodce?“ ptá se univerzálně stevardka a oba se tomu zasmějeme. Zpáteční jízdenky dopravce neposkytuje.

Rozhoduji se, že zaplatím kartou. A přestože platba trvá o něco déle, během několika sekund bílý strojek pípne a vytiskne jízdenku.

Wi-fi funguje kolísavě. Zda jde o chybu, nebo vliv horšího signálu v údolích, je otázka, na kterou se mi s přicházejícím šerem nepodařilo najít odpověď. A tma záhy ukazuje na největší problém, který byl patrný už v Ústí.

Je jím absence jakéhokoli informačního systému. Ve vlaku za celou dobu jízdy nezaznělo ani jediná hlášení, reproduktory tyto jednotky zjevně mají, ovšem nefungují.

Chybí i jakýkoli displej, který by cestující informoval, do jaké stanice vlak zrovna přijel. I místní, kteří znají na trati pomalu každou zatáčku, se co chvíli pohledem z okna přesvědčují, zda už se neblíží jejich zastávka.

„Lichkov?“ dloubne do mě zjevně neklidný Polák, který od Ústí odpočítává snad každou stanici, aby přestoupil na navazující vlak do Polska. Až po přečtení potemnělé cedule na peroně v Jamném nad Orlicí ho ujišťuji, že má ještě dvě stanice čas.

Za Lichkovem se vlak téměř vyprázdnil, zajímaly mě proto zkušenosti cestujících, kteří do odlehlého kouta jezdí pravidelně. Dříve zde lidé byli zvyklí na traťové jízdenky ČD, které nabízely větší finanční úsporu. Nově to lze jen s vícedenními jízdenkami na kartě Iredo. Potíž je v tom, že v Leo Expressu stevardi ještě na začátku týdne kartu nenačetli.

„Před změnou jsem platila za čtvrtletní IN50 2 700 korun, teď mě dojíždění vyjde na bezmála 4 500 korun. Je to příšerné. Iredo nefunguje. Jediné, co vám prodají, jsou jejich jízdenky,“ říká Kateřina Šemrová, která jezdí z Králík do zastávky Ústí nad Orlicí-město. Mezitím vlak přijel do Králík na čas.

Mohu si sednout, nebo ne?

S další cestující se dávám do řeči před nádražní budovou, odkud mi jede za půl hodiny vlak nazpět.

„Ráno, kdy jezdí jejich větší vlak známý z hlavního tahu, se mi stává, že někomu sedím na místě. Ten, kdo si koupí jízdenku u Leo Expressu na internetu, k ní totiž automaticky má i rezervované místo. Vlak sice není místenkový, ale já když jedu za normální jízdné, tak rezervaci mít nemůžu, jednoduše proto, že jsem nekoupila jízdenku přes aplikaci nebo internet. To, že mě jiní cestující vyhazují z jejich místa, se mi stává pravidelně. Pokoušela jsem se zjistit, jak si ověřím, že je sedačka obsazená, abych si sedla jinam hned. Místo sice označené číslem je, ale z toho nezjistím, zda je rezervované. Není u něj žádný lístek, nic, co by mi řeklo, že tam nemám sedat. A neřekne mi to ani stevardka,“ popisuje svoji zkušenost cestující.

Leo Express ve čtvrtek dopoledne zaslal redakci MF DNES vyjádření k odbavování karet Iredo na regionálních vlacích Leo Express.

„Odbavovaní karet Iredo na vlacích Leo Express je již plně funkční. Karty byly odbavovány i v předešlých dnech a pouze v ojedinělých případech, kdy bylo například nutno restartovat odbavovací zařízení, mohly jet jednotky cestujících zdarma na náklady dopravce,“ sdělil mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík.