Existují historická fakta z dějin města, která překvapí i ty největší pardubické patrioty. Mezi možná ta nejvíce zapadlá patří skutečnost, že v letech 1914 a 1915 vyrostl za pardubickým vlakovým nádražím obří komplex vojenské nemocnice. Měla 360 budov a léčilo se v ní až deset tisíc vojáků najednou.
„Tvořila jakési město ve městě, které disponovalo vlastním zázemím včetně drůbežárny, skladů, dílen pro nejrůznější řemesla či pekárny,“ uvedla mluvčí pardubické radnice Iveta Koubková.
Nyní se pardubičtí politici přiblížili k naplnění plánu z roku 2021, který říká, že karanténu připomene naučná stezka. „Instalace panelů by se mohla uskutečnit v první polovině letošního roku,“ řekla ředitelka Turistického informačního centra Pardubice Miloslava Christová, podle které jde celý projekt do finále.
„Máme navrženou podobu panelů od architekta, texty máme připravené. Vycházejí z bakalářské práce historika Petra Horáka. A budeme žádat o dotaci, čekáme na její vypsání. Pak se bude soutěžit zhotovitel, který panely ukotví v terénu,“ řekla Christová.
Akce vyjde na milion korun
Náklady budou zhruba do milionu korun. Má tam být devět zastavení, tedy panely s informacemi a fotografiemi. Na některých místech budou doprovodné prvky, například lavička s odkazem na železniční koleje, které vedly do nemocnice. Jinde to bude zeď, na které bude předvedena dobová fotografie.
„Město Pardubice má poměrně bohatou nabídku cílů o první a druhé světové válce a studené válce. Nová stezka nám přišla vhodná do produktového turistického balíčku, který můžeme nabízet zájemcům o historii,“ řekla Christová.
Válečná nemocnice byla v místě dnešního sídliště Dukla, fungovala v Pardubicích v letech 1914 až 1919. V zařízení bylo většinou zhruba deset tisíc pacientů a 3 000 lidí z řad personálu. Dohromady tak karanténa tvořila více než třetinu populace města, protože Pardubice v té době měly 22 tisíc obyvatel.
„Nemocnice se skládala z pěti oddělení včetně karantény s vlastní bakteriologickou stanicí. A právě tento název, karanténa, se nakonec vžil jako označení celého zařízení,“ uvedl historik Petr Horák s připomínkou, že většina budov byla následně rozmontována a prodána, zbývající sloužily do poloviny 20. století jako domovy pro chudé.
Trasa stezky by měla vést místy, kde objekty stály. Začne v Gorkého ulici u Základní školy Waldorfská, tam bývala vrátnice s kostelem. Cesta potom bude pokračovat kolem Hvězdárny barona Artura Krause k Teplého ulici, kde byla pitevna.
Záměr získal podporu také u pátého městského obvodu, na jehož území město tento projekt vybuduje. „Daná lokalita si dozajista zaslouží připomenutí. Jsem rád, že se podařilo vymyslet takovouto aktivitu, která nejenže přiblíží dávnou historii, ale zároveň dá veřejnosti možnost trávit volný čas aktivně,“ řekl starosta obvodu Jiří Rejda.
