Šířily se o nich historky i zaručené zprávy. Řeč je o dvou základních kamenech bývalé Tabákové továrny v Lanškrouně, které se měly ukrývat kdesi v mohutných zdech rozlehlé budovy na ploše půl hektaru. Nikdo ze současníků vysídleného města nemohl tušit, kde se připomínka vzniku významné továrny, která se po druhé světové válce přetransformovala do Tesly Lanškroun, může po 150 letech nacházet.
Štěstí se na muzejníky na úplný závěr demolice místní dominanty přece jen usmálo. V jednom z rohů budovy byl základní kámen nalezen.
„Když jsme s památkáři dělali před demolicí průzkum budovy, tak jsme základní kámen nenašli. Od muzejníků jsme věděli, že by se v základech továrny měly nacházet dokonce dva základní kameny. Domnívali jsme se, že alespoň jeden bude na druhé straně budovy u vstupu, ale tam jsme ho nenašli, takže jsme ho už ani nikde nečekali,“ říká k nečekanému objevu Jan Bican, jednatel stavební společnosti, která demolici bývalé „tabačky“ provádí.
Lanškrounská tabačkaHlavní budova Tabákové továrny byla postavena mezi lety 1873 až 1888 pro účely státní tabákové továrny. Například v roce 1898 zde vyrobili více než 100 milionů kusů doutníků a více než 91 milionů kusů cigaret. Za německé okupace v roce 1944 byla tabáková fabrika přebudována na výrobu kondenzátorů pro válečné účely. Došlo k tomu po vybombardování závodu firmy Siemens a Halske v Berlíně. Po válce mělo být zařízení těchto závodů zabráno Sovětským svazem jako náhrada válečných škod. Vzhledem k nedostatku firem specializujících se na výrobu pasivních součástek si Československo prosadilo, aby lanškrounská fabrika byla z reparací vyňata. Závod specializovaný na výrobu kondenzátorů, rezistorů, potenciometrů a hybridních integrovaných obvodů jako Tesla Lanškroun fungoval mezi lety 1946–1990. |
Slavnostní chvíli stejně jako před bezmála 150 lety továrna, nebo spíše to, co z ní zbylo, zažila ještě jednou. Strojníci základní kámen objevili ve středu při demolici bývalé trafostanice.
„Dostali příslib, že když ho najdou, budou mít prémie. A včera se mi přihlásili o peníze, že ho našli. Ten samý den jsme nachytali zloděje, který se do něj chtěl dostat. Postavili jsme před něj přes noc bagr, aby ho někdo v noci neukradl,“ ukazuje Bican do jednoho z rohů zbořeniště, na kterém chce firma LUX-IDent postavit novou výrobní halu na výrobu NFC čipů.
Vyzvednutí základního kamene doprovázela chvíle napětí, neboť nikdo netušil, zda kámen z pískovce ve tvaru krychle s vytesaným datem 13. května 1886 něco ukrývá.
Stačilo pár ťuknutí dlátem a pod opracovaným víkem se nacházela zaletovaná schránka, kterou se s chirurgickou přesností podařilo otevřít až pomocí rozbrušovačky. Ve čtvercové krabičce se nacházelo vydání pražských novin Prager Tagblatt ze dne 12. 5. 1886 s několikastránkovým pamětním spisem souvisejícím se stavbou „tabačky“.
„Mokré listy jsou k sobě přilepené, tak si toho moc nepřečteme,“ řekl někdo z hloučku zvědavců při pohledu na titulní stranu několikastránkové listiny, na které v němčině mimo jiné stálo, že stavbu povolil sám František Josef I. 17. září 1885. Tehdy na stavbu přispěl částkou převyšující 2 500 tehdejších korun.
Listiny byly odvezeny restaurátorům do Litomyšle, kteří zajistí jejich odbornou konzervaci. „Těší mě, že jsme se na staveništi se zástupci firmy domluvili, že základní kámen i s originálními dokumenty bude součástí sbírek muzea. Kopie dokumentů poskytneme firmě. Sám jsem zvědavý, co je v dokumentech napsáno,“ řekl starosta Lanškrouna Radim Vetchý.
Lanškroun se rozloučí s bývalou Teslou, nahradí ji nová výrobní hala![]() |
Firma muzeu věnovala také hodinový stroj vyrobený lanškrounským hodinářem Ignácem Kobsou, který až do 70. let minulého století odbíjel čas na věži továrny. „V žádném případě nepočítáme s tím, že hodinový stroj a další artefakty připomínající budovu Tabákové továrny, které jsme díky společnosti LUX-IDent získali do sbírky, ponecháme v depozitáři. V září bude stroj restaurován a počítáme s jeho vystavením,“ řekl Jaroslav Čada z lanškrounského muzea.







