Návštěvníci mají dojem, že mi Nový zámek patří, říká dobrovolná kastelánka

  7:54
Už přes 300 let ční na kopci mezi Lanškrounem a Rudolticemi Nový zámek, kterému místní neřeknou jinak než Zámeček. Nejde totiž o plnohodnotný zámek, ale o torzo rozsáhlého barokního zámku rodu Lichtenštejnů. Útrobami zámku a chodbami obestřenými nejedním tajemstvím provází už čtrnáctou sezonu dobrovolná kastelánka Krasava Šerkopová.

Dobrovolná kastelánka Krasava Šerkopová provází Nový zámkem v Rudolticích čtrnáctým rokem. | foto: Radek Latislav

Po třech požárech, z nichž ten poslední zasadil zámku osudovou ránu, se do dnešní doby zachovala jediná věž s rozsáhlým podzemním sklepením. Při prohlídce proto kastelánka i návštěvníci zámku musejí zdolat velké množství schodů.

„Je jich přesně 139. Když jsem si to propočítala, za posledních třináct let jsem s lidmi na schodech zdolala milion kroků, říká Krasava Šerkopová.

Když jsme u těch čísel, letos měl Zámeček přivítat návštěvníka s číslem 30 000. Už tady byl?
Jubilejní návštěvník mi bohužel prošel pod rukama, protože poslední dobou začalo na zámek chodit víc lidí, až mě to překvapilo. Nedávno jsem si to znovu počítala a bylo jich tu už 30 077.

Jaké tady byly vaše začátky?
Vůbec jsem netušila, jak byl zámek v minulosti obrovský. Před lety jsem se nastěhovala do bytovek pod zámkem. Ten byl tehdy obehnán lešením. Už tehdy mě zaujal. Přemluvila jsem zedníky, aby mě pustili na lešení, a to jsem ještě nevěděla, že tady budu provázet. Když majitel zámku hledal někoho, kdo by mu u vchodu trhal lístky, přihlásila jsem se. Doslova mi spadla brada, když jsem poprvé viděla, jak zámek ve skutečnosti dříve vypadal. Zámeček si mě úplně podmanil. Nejvíc svým obrovským, 24 metrů dlouhým sálem ve sklepení.

Mají dnešní návštěvníci vůbec ponětí, co se uvnitř zámku skrývá a jaká je jeho historie?
Povědomost o zámku je opravdu malá, a je to tím, že zámek byl před opravou 60 let naprosto nepoužívaný a chátral. Byla to vlastně věž v dvoumetrových kopřivách, o kterou se nikdo nezajímal. Každý sem mohl vlézt. Dlouho zde nefunguje ani výletní hospoda, která zde měla tradici už od roku 1819. Navíc o zámku bylo při mém nástupu pramálo informací, některé navíc byly zkreslené nebo nepravdivé. I díky archivům včetně toho vídeňského, který jsem navštívila, vím daleko víc než dřív.

Nový zámek

Původní podoba Nového zámku v Rudolticích.

Navrhl ho architekt italského baroka Domenico Martinelli. Stavěl se v letech 1700 až 1712 pro majitele lanškrounského panství Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna, vysoce postaveného šlechtice rakouského dvora. Třípatrová budova s průčelím o čtyřech patrech byla založena na půdorysu písmene H. Stavbu tvořila čtyři křídla. V každém patře vzniklo 14 sálů zdobených barokními štuky a nástěnnými malbami. První rozsáhlý požár zachvátil zámek v roce 1714, nevyhnul se mu ani další oheň v roce 1719, kdy ho zasáhl blesk a shořelo například schodiště. Třetí požár v roce 1754 byl natolik devastační, že se šlechtický roj rozhodl srovnat zámek se zemí.

Napínáte během prohlídky neznalé návštěvníky do posledních chvil?
Prý ano. Někteří návštěvníci hned na začátku výkladu utrousí, co budou na zámku hodinu a půl dělat. Sami se potom diví, co všechno se o zámku dozvědí.

Zámeček je unikátní hlavně svým osudem. Co vás na něm nejvíc fascinuje?
Má neuvěřitelně pohnutý osud, který trvá doteď. Ve Vídni jsem se archiváře ptala, zda Lichtenštejnům nějaký zámek vyhořel. Překladatelka mi s úsměvem řekla, že v jednom zámku vyhořela jedna místnost, v druhém vyhořely dvě. Tady dvakrát vyhořely krovy a jednou celý střed zámku.

Jenže vám asi nedají spát hlavně sklepy Nového zámku. Je to tak?
Máte pravdu, přitahuje mě sklepení už jenom proto, že když jsem tady začínala, chodívali mi sem pamětníci, kteří mi říkali, jak chodili chodbou z Lanškrouna až na Zámeček.

Před třemi lety tu byli dokonce hledači štěchovického pokladu a zámek už několikrát navštívili lidé pátrající po paranormálních jevech.

V průběhu let tu bylo celkem osm průzkumných skupin, poslední před nedávnem. Přijela s jedenácti kamerami, jedna byla velmi zvláštní. Umí zobrazit jevy, které nejsou pouhým okem vidět. To byl zatím nejprofesionálnější průzkum, na jehož zpracované výsledky se moc těším.

Věříte, že sklepení ukrývá další neobjevené chodby?
Jsem o tom přesvědčena. Máme určeno pět míst, kudy bylo možné se do chodby dostat. Vytipovali nám je samotní pamětníci, kteří chodbou prolézali, když byli malí. Chodbou měl dokonce projet kůň s vozem. Bohužel dnes jsou vstupy zasypané sutí, některá místa jsou pro změnu zazděná, jinak bych už v chodbě dávno byla.

Kopírují sklepy půdorys zámku?
Přístupná je dnes menší část sklepení, přibližně tisíc metrů čtverečních, jsou to asi dvě pětiny původního sklepení, které byly vybudovány pod celou rozsáhlou budovou. Zámek měl na délku přibližně 78 metrů a na šířku 48 metrů.

Zámek vyhořel během padesáti let třikrát. Třetí požár v roce 1754 byl pro zámek osudový. Jak dlouho likvidace zámku trvala?
Dlouhých 28 let. Lichtenštejnové rozhodli zámek zbourat v roce 1756, na demolici pracovalo 12 až 15 lidí. Veškerý materiál evidovali. Cihly počítali. Zvlášť třídili pískovcové kvádry, které rozváželi na okolní stavby.

Proč se vlastně Lichtenštejnové rozhodli, že ze zámku zůstane stát jediná věž?
Osobně si myslím, že se rozhodli na základě velkého sklepení, které mohli dál využívat. Časem sloužilo jako sklady lanškrounského pivovaru, pivo v sudech zde zrálo čtyři měsíce. V přízemí věže byla zřízena šenkovna. Hostinský měl nařízeno, že nesmí točit jiné pivo než z tohoto pivovaru pod hrozbou velké pokuty, dokonce by mu hrozil i výprask.

Sklepy nejsou jediným tajemstvím. Co o zámku nevíme?
Velmi mě mrzí, že nevíme, co se stalo mezi lety 1721 až 1754. Bylo to jediné období, kdy mohl knížecí rod zámek užívat. Ani ve Vídni, ani v památkovém ústavu však o tomto období nemáme ani čárku. Poslední zápis v kronice je k druhému požáru, při kterém žárem prasklo 14 kamenných sloupů, zbortila se klenba a shořelo velké schodiště, které mělo 264 schodů. Velice ráda bych také nechala udělat testy stáří jedné ze zdí ve sklepení, která vypadá, že je staršího původu než samotný zámek.

Myslíte si, že historie zámku bude někdy zcela odhalena?
Doufám, že se podaří po částech zjistit alespoň něco. Už teď víme hodně. Ráda bych dosavadní objevy sepsala dohromady.

Zámek je dva roky na prodej. Co bude dál?
Zatím jsem provázela asi pět potenciálních zájemců. Nakonec to všichni vzdali. Současní majitelé mají na případného kupce podmínku, musí zůstat otevřen veřejnosti. Je velká škoda, že před deseti lety nebyla schválena dotace na opravy sálů, výtah, vyhlídkový ochoz a sanaci sklepů, aby do nich neteklo. Řeší se jen akutní opravy. 

Nemají návštěvníci pocit, že díky vaší zapálenosti zámek patří vám? 
Mají. Ptají se mě dokonce, jakou mám vysokou školu. Říkám jim, že mám základní školu a školu života. Když návštěvníkům při odchodu řeknu, aby do návštěvní knihy napsali, co se jim nejvíce líbilo, tak hromadně píší, že můj výklad, což mě těší. Údajně jsem jediná v republice, která dělá průvodce zadarmo. Nedělá mi problém jít na zámek o půlnoci nebo tady přespat. Zámeček je celý unikát, tak proč nemít i unikátního průvodce. (smích)