V Pardubickém kraji bychom nenapočítali mnoho měst, která se za poslední tři dekády vydala na cestu inspirativních příběhů moderní architektury. Kromě Litomyšle, v poslední době také Lanškrouna a pár menších příkladů v jednotlivých obcích bychom odvážnost radních hledali marně.
 |
Za pár let by se mezi vyvolená města mohla dostat Moravská Třebová, která svoji největší slávu v architektuře zaznamenala v období renesance.
Když si radní nechali před časem vypracovat analýzu, vyplynulo z ní, že investice do moderního zázemí pro kulturu a volný čas má smysl. Město se totiž může pochlubit zámkem, výstavní budovou muzea, ale kulturní dům pro konání například plesů nebo jiných aktivit ve městě dlouhodobě chybí.
Minulý týden radnice veřejnosti ukázala, že by takové prostory mohly vzniknout přeměnou brownfieldu bývalé textilky, později mlékárny, který město před dvěma lety koupilo za 11 milionů. V průmyslových halách se veřejnost mohla seznámit s výsledkem architektonicko-urbanistické soutěže, která měla ukázat, jak by se průmyslové haly za městským muzeem mohly přeměnit v moderní kulturně-komunitní centrum.
Do užší soutěže se dostalo celkem šest renomovaných architektonických týmů z celé republiky. Odborná porota pod taktovkou České komory architektů a architektky Evy Eichlerové neměla jednoduchý úkol. Tím totiž bylo vybrat ten nejlepší návrh z portfolia 21 architektonických studií, který bude odpovídat předem definovaným cílům a požadavkům kulturních složek města včetně zámku, muzea či knihovny.
„Tři návrhy vybrala Česká komora architektů napřímo, tři byly na odborné porotě. Ve všech případech šlo o vynikající návrhy. Nakonec jsme podle zvolených kritérií jednomyslně hlasovali pro studii z architektonické kanceláře Rusina Frei Architekti. Návrh se prezentuje pokorně, přiměřeně k místu, řekla bych až úsporně,“ odvětila předsedkyně poroty Eva Eichlerová na otázku, co o vítězném návrhu rozhodlo. Neméně důležitým detailem pro porotu bylo i hledisko etapizace výstavby centra.
Město na projekt za 300 milionů nemá
Náklady na realizaci celého projektu jsou totiž odhadovány na 300 milionů korun, což je pro město velikosti Moravské Třebové ohromná částka. Radnice proto chce výstavbu naplánovat do dílčích stavebních etap tak, aby se areál mohl otevírat postupně. Začít by se dalo třeba novou knihovnou.
„Kde na to vezmeme peníze? O tom se bavíme neustále. Prvním krokem je najít podporu v zastupitelstvu města a řešit následující kroky, tzn. zpracovat technickou studii, od které se odrazíme. Víme dobře, že na celé kulturní centrum město nemá finanční zdroje. Budeme se bavit o možnostech financování z evropských nebo národních zdrojů. Jedná se o dotační tituly na brownfieldy, knihovny, depozitáře, úpravy veřejného prostoru a podobně,“ nastínil možnosti města starosta Miroslav Mička.
Pokud by se projekt podařilo jednou dotáhnout do finále, podle architektů by Moravská Třebová získala veřejné kulturní centrum, jaké z průmyslového brownfieldu nemá přetvořené žádné jiné město v republice.
„Poprvé, když jsme měli možnost prohlédnout si celý areál a navnímali jsme celé prostředí bývalé textilní továrny, tušili jsme, že bude dobré maximálně zachovat areál tak, jak je, protože má svoji historickou hodnotu. Byla to pro nás výzva,“ řekl ke zrodu studie architekt Martin Frei.
„Koupě areálu blízko centra byla od města velice prozíravá. Je nám jasné, že na všechno peníze nebudou, což bylo i v zadání soutěže. Myslíme si, že možností etapizace je celá řada a bude spíš těžké to všechno projekčně skloubit. Nejhorším možným scénářem by bylo nechat areál dalších deset let chátrat. Naší ideou bylo areál postupně naplňovat životem. Začít ho plnit lidmi od začátku a potom přidávat další možnosti, aby si na areál jako kulturní prostor zvykli,“ doplnil Martin Rusina z architektonické kanceláře, která realizovala obnovu části nábřeží říčky Loučné v Litomyšli anebo zvítězila v architektonické soutěži na terminál vysokorychlostní železnice v Roudnici nad Labem.
Studie z dílny architektonické kanceláře Rusina Frei Architekti počítá s výstavbou společenského sálu s kapacitou 250 až 500 osob, kinosálem pro 80 osob, novou městskou komunitní knihovnou, zázemím pro depozitář muzea, barem, kavárnou a dalšími prostory pro společenský život. Součástí projektu je i vybudování nezbytných parkovacích míst.
Podle ředitelky kulturních služeb Marie Blažkové kombinace různých velikostí a typů sálů umožní využívat centrum jak pro velké celospolečenské akce, tak i pro komorní činnost jednotlivých spolků či pořádání soukromých oslav.
„Důležité pro nás také je, aby místo žilo po celý den a nedocházelo k tomu, že se bude lidem otevírat pouze na večerní program. Proto jsme se rozhodli pro spojení společenského sálu, kinosálu, knihovny a kavárny,“ uvedla s tím, že knihovna by mohla vytvořit vazby na nedaleké muzeum, gymnázium a domov pro seniory.