Konec hřebčína v Napajedlích může mít dopad i na pardubické dostihy

  10:18
Napajedelský hřebčín skončil, koním z jeho chovu se přitom loni dařilo náramně. Teď ale majitelé chod hřebčína utlumili. Chov anglického plnokrevníka je tak v Česku ohrožen a to může mít dopad i na konání dostihů na pardubickém závodišti

Valach Greek Desert je synem výborné klisny Greek Wedding, která působila v napajedelském hřebčíně. Ve své kariéře zatím nenašel přemožitele. | foto: Hana Vytopilová

Pro trenérku Hanu Kabelkovou byl vždycky svátek jet si vybírat nové koně do napajedelského hřebčína. Právě tam si pro svoji klisnu Tavbeccu vybrala hřebce Egertona, který tehdy v Napajedlích působil jako plemeník.

Hřebec a později valach, který se těmto dvěma narodil, se v roce 2021 zařadil mezi ty, podle nichž nechá pardubický Dopravní podnik pojmenovat autobus nebo trolejbus MHD. Takovou výsadu mají jen vítězové Velké pardubické.

„Z Napajedel jsem si vždycky přivezla jedničkové koně. Hřebčín Napajedla - to je taková historie a taková prestiž. V životě jsem si neuměla představit, že to může skončit, nikdy by mě to ani nenapadlo,“ říká trenérka z Vápenného Podolu Hana Kabelková.

Ještě letos tam do stáje nakupovala nové naděje, roční koně. Tehdy ještě doufala. Když však poté v hřebčíně zůstal poslední hřebec, začala jednat. Přesvědčila dobrou duši a za její podpory posledního napajedelského plemeníka koupila a z Napajedel odvezla. Pouvoir Absolu bude nyní nově připouštět klisny padesát kilometrů od svého původního působiště, tedy ve vlachovickém hřebčíně.

Na špatnou situaci v hřebčíně přitom upozorňoval při mítinku posledního ročníku Velké pardubické bývalý prezident Jockey clubu Jiří Charvát. „Někdo by měl vzít igelitku plnou peněz a hřebčín koupit. Hřebčín Napajedla produkuje takhle dobré koně,“ řekl tehdy v Pardubicích při vyhlašování vítězů na adresu svého vítěze, který se narodil a byl odchován právě v napajedelském hřebčíně.

A to se ještě o hodinu a půl dříve blýskl na pardubickém závodišti vítězstvím polobratr vítězného Gatsbyho Greek Desert. Také z chovu napajedelského hřebčína.

Jenže ani hřebčín, ani parcely, na nichž má vyrůst nová výstavba, nejsou na prodej, ač by se kupci mezi dostihovými magnáty našli.

V divokých 90. letech přitom hrozila privatizace i kladrubskému hřebčína nedaleko Přelouče. Díky tomu, že se v roce 1995 stal kulturní památkou, o sedm let později národní kulturní památkou a v roce 2019 se dostal pod ochranu UNESCO, bylo toto nebezpečí zažehnáno.

„Informace mám jen z médií. Pokud je pravda, že se chov utlumuje, není to dobrá zpráva. Je nejdéle kontinuálně fungujícím hřebčínem, který se zabývá chovem anglického plnokrevníka v Čechách. Pokud se chov navždy zruší a budovy hřebčína se využijí k něčemu úplně jinému nebo se zbourají, přijdeme jako Česká republika o významnou památku,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jiří Machek.

Zánik, který postihl Napajedla, potkal v minulosti další velké hřebčíny. Plemenné hřebce s dostihovou stájí a s účastníky Velké pardubické měl například hřebčín Albertovec na severní Moravě. Ten byl zprivatizován a z dávné slávy modrého dresu s červenou šerpou nezbylo nic.

Podobný osud potkal i hřebčín v Netolicích. I ten byl soukromý a jeho činnost se utlumila.

Byty místo výběhů? Majitelé zatím mlčí

Hřebčín v Napajedlích na Zlínsku, který měl nejstarší tuzemský chov anglických plnokrevníků, zřejmě skončí. Na sociálních sítích se objevily informace o ukončení činnosti hřebčína a odvozu koní. Bývalá ředitelka hřebčína Margita Balaštíková, která je poslankyní za ANO, o odvozu zvířat ví, ale prý budoucnost hřebčína nezná. Zařízení vlastní otrokovická společnost Sygnum, jejíž jednatelka nekomunikuje. Internetové stránky hřebčína jsou v rekonstrukci, na telefon nikdo nereaguje.

Český svaz chovatelů plnokrevníka a dostihových koní odeslal majitelům hřebčína dopis, ani na něj zatím nikdo neodpověděl. Hřebčín vznikl v Napajedlích zásluhou Aristida Baltazziho v roce 1886. Dlouhá léta byl nejúspěšnějším chovatelem anglických plnokrevníků v České republice. V roce 1992 byl státní podnik privatizován, vznikla akciová společnost Hřebčín Napajedla.

Balaštíková hřebčín vedla v letech 2006 až 2013. Chov se podle ní utlumoval a soukromí majitelé se nezaměřili na rozvoj, historické budovy v hřebčíně také potřebují investici.

„Chov koní je finančně náročný a není výdělečný. Stát neměl privatizaci nikdy dovolit. Stát by si měl říci, že jsou činnosti, které si nechá, protože souvisí s historií země. Když už to někdo koupil, měl to být někdo, kdo má dostatek peněz a přitom srdce dát je do něčeho, co je rodinné stříbro země,“ uvedla Balaštíková. Zprávy o konci chovu v hřebčíně ji rozčarovaly: „Je to obrovské zklamání z toho, co se stalo a jak to dopadlo.“

Majitelé hřebčína v roce 2020 prezentovali městskému vedení záměr postavit na travnatých výbězích nízkopodlažní bytové domy. Někteří obyvatelé proti tomu v obavě o konec chovu koní protestovali. Jednatelka Miroslava Kotačková však tehdy tvrdila, že příjmy z pronájmu bytů pomohou udržet chov koní. V hlavním hřebčíně tehdy měly zůstat pouze zimní stáje, koně se měli na pastevní sezonu stěhovat do jiné lokality a pastviny u hřebčína mohly být využity pro stavbu domů. Nutná však byla změna územního plánu města, ke které dosud nedošlo.

Potvrdila to Balaštíková i místostarosta Napajedel Antonín Trňák zvolený za Napajedelské fórum - ANO. Trňák také řekl, že se na vedení města obrací hodně lidí s dotazem, jaký bude osud hřebčína. „My to bohužel nevíme, jde o soukromou společnost. Je mi to však líto, Napajedla, to je hřebčín,“ uvedl politik. (ČTK, sk)