iDNES.cz

Fotografie poprvé ukazují osudy lidí z České Třebové za světové války

  8:48
Knihu o osudech lidí z České Třebové, kteří prošli útrapami první světové války nebo se z ní už nevrátili, sepsal a vydal českotřebovský badatel a sběratel starých fotografií Martin Šebela. Snímků jsou v knize téměř tři stovky a většinu z nich uvidí čtenáři poprvé.

Novobranci (dobrovolníci) ruské legie při obědě. | foto: Archiv Martina Šebely

Sběratel Martin Šebela v nově vydané knize připomíná osobnosti, které mají vztah k České Třebové a svým významem překročily hranice města i regionu.

Patří mezi ně například akademický sochař František Formánek, žurnalista F. V. Krejčí, první ministr školství a národní osvěty v Československu po roce 1918 Gustav Habrman či zakladatelka dětské opatrovny Františka Honlová.

Cílem knihy je ale hlavně přiblížit osudy těch rodáků a obyvatel města, kterým takzvaná „velká válka“ navždy změnila život a často je odvála do nejrůznějších koutů Evropy. Autor k tomu využil řady úryvků z korespondence vojáků a jejich blízkých.

Kvůli publikaci o 600 stranách celých pět let pátral v archivních materiálech a v množství dobové korespondence obyvatel města i ve svém soukromém archivu.

„V knize není mnoho veselého. Je to souhrn utrpení, neštěstí a bídy, kterou Česká Třebová a její obyvatelé v době velké války prožívali. Až na takzvanou špekovou aféru, to je jediná část, kde se čtenář může trochu zasmát,“ říká Martin Šebela.

Úředníci dráhy nechali v červnu 1918 na českotřebovském nádraží odstavit po dohodě s železničáři jeden z osmnácti železničních vagonů, které vezly z Uher do Německa náklad maďarské slaniny. Ve městě tehdy panoval v posledním válečném roce všeobecný hlad. Železničáři ho odstavili jako „neschopný jízdy“ a obyvatelé ho poté vyrabovali.

Martin Šebela se ale zaměřil především na osudy vojáků, z nichž větší část se po válce do České Třebové vrátila zpět, ale někteří to štěstí neměli.

„Do knihy jsem zařadil osud továrního tkalce Josefa Vítka z Parníka. Ten se na zachovaných lístcích polní pošty a pohlednicích, které zasílal domů, strachoval, že už nikdy neuvidí manželku a syny. Zdálo se, že vše dobře dopadne, ale nakonec padl 1. srpna 1918 v italské Sulmoně, kde je i pohřbený. Padl jako pěšák 98. pěšího pluku,“ přibližuje jeden ze smutných osudů českotřebovských vojáků velké války autor publikace.

V tomto konfliktu zemřelo mnoho českotřebovských vojáků.

„Původně ji chtěl autor vydat před čtyřmi lety k počátku velké války, ale nakonec se vydání oddálilo, a to proto, že Martin získal obrovské množství dobových materiálů. Podařilo se mu zaznamenat vzpomínky na nelehkou dobu pro budoucí generace. Protože na minulost by se nemělo zapomínat,“ řekl při křtu člen Československé obce legionářské Václav Novák.

Autor:
zpět na článek