Všudypřítomné ťukání dřevěných paliček do dlát pod kamenickými přístřešky nedaleko pískovcového lomu v Ostroměři dává tušit, že tradiční způsob opracování kamene zůstává po generace stejný.
„Musím postupovat šetrně, aby se nic nepoškodilo. Starší pískovec je nevyzpytatelný, poněvadž kámen je takzvaně vyzrálý a nikdy nevíte, co udělá,“ poznamenává kameník Jindřich Šimek.
Od dubna tady pracuje na opravě monumentálního znaku Československé republiky, který se podařilo zachránit nadšencům ze Společnosti přátel československého opevnění. Ti se mezi sebou složili a znak o rozměrech 180 krát 180 centimetrů před třemi lety odkoupili od majitele, který přestavoval bývalé Orlické kasárny pro komerční použití.
„Znak se na místě nacházel i v pohnutých dnech roku 1938, kdy v této budově sídlilo velitelství Hraničářského pluku 19, jehož V. prapor tvořil posádku tvrze Bouda. Tento pro nás cenný artefakt s obrovskou symbolickou hodnotou jsme si nemohli nechat ujít,“ sdělil ředitel Králické pevnostní oblasti Petr Štemberk.
Znak byl téměř 90 let němým svědkem událostí formujících osudy naší země. Přežil německou okupaci, kdy byl pravděpodobně ukryt pod štukem nebo bedněním, i čtyři dekády komunismu.
Jenže po změně ústavy v roce 1960, kterou soudruzi deklarovali, že v naší zemi socialismus zvítězil, se vláda jedné strany neblaze podepsala i na podobě státního znaku. Lev přišel o korunku, změnil se i štít na jeho hrudi. To se promítlo i do vzhledu státního symbolu na průčelí kasáren v Žamberku.
Neodborné zásahy lva poškodily
A právě to je dnes největší problém. Úpravy dělané neodborně armádní svépomocí jsou na jinak zachovalém kameni největší vadou.
Historie znakuStátní znak se nad vchodem velitelství Orlických kasáren v Žamberku nacházel téměř 87 let. Znak byl v době okupace pravděpodobně ukryt pod štukem nebo bedněním, aby nepřipomínal období 1. republiky. Po 2. světové válce byl státní znak na kasárnách obnoven v původní podobě, ale po změně ústavy a státní symboliky v roce 1960 byl znak doplněn o symboliku zdůrazňující vládu jedné strany. Z hlavy lva tak byla odstraněna česká královská koruna, která byla nahrazena rudou hvězdou. Rovněž z prsního štítku na hrudi lva byl odstraněn tzv. patriarší kříž stojící na trojvrší a nahrazen nově vytvořeným znakem v podobě partyzánského ohně na pozadí hory Kriváň. Později byl znak opatřen barvami, zatímco ten původní byl v barvě pískovce. |
„Byly na něm minimálně tři vrstvy barev. Tady byla červená, tady bílá, žlutá a šedá. Ale nejvíc brutálním zásahem je odsekaná korunka, kterou nahradila pěticípá hvězda, a zlikvidovaný slovenský kříž na hrudi,“ popisuje ostroměřský kameník, kterému nejvíc práce zabere šetrné odsekání štítu se siluetou Kriváně s plameny a poté vsazení nové pískovcové korunky i původního prvorepublikového štítu s dvojramenným slovenským křížem stojícím na trojvrší.
„Jejich polotovary už máme hotové. Jsou vyřezané na milimetr přesně vodním paprskem. Zbývá je ještě zbrousit, nalepit a dodělat do původní podoby,“ dodává kameník z firmy Kámen Ostroměř, která je jediným specializovaným podnikem na těžbu a zpracování hořického pískovce.
Na bezmála dvoutunovém znaku, který byl již zbaven letitých nečistot i nepůvodních barev, vyvstal i otisk původního ocasu lva. Ten byl oproti neodborné opravě z cementu na trochu jiném místě. Opraveny jsou už i díry po původních čepech, jimiž byl znak na budově ukotven. Právě železné prvky v průběhu let rezivěly, zvětšovaly svůj objem a pískovcový blok narušovaly.
„Mimo jiné jsme nalezli kamenickou značku, což je de facto podpis kameníka. Musel tehdy na erbu odvést kus práce, je vysekaný z jednoho ohromného kusu kamene. Klobouk dolů, že ho nadšenci zachránili před zničením. Je to kus naší historie, krásná práce,“ těší Jindřicha Šimka, který se kamenickému řemeslu věnuje od 90. let.
Opravený a zakonzervovaný historický znak Československé republiky bude osazen na čestném místě ve vchodovém objektu tvrze Bouda a měl by se stát Památníkem budovatelů a obránců československého opevnění.